GRÜNER Joseph Sebastian ?16.2.1779-16.1.1864: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku GRÜNER Joseph Sebastian 16.2.1779(1780)-16.1.1864 na GRÜNER Joseph Sebastian ?16.2.1779-16.1.1864 bez založení přesměrování)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 16.1.1864
 
| datum úmrtí = 16.1.1864
 
| místo úmrtí = Cheb
 
| místo úmrtí = Cheb
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />11- Geolog<br />44- Právník<br />
11- Geolog
+
44- Právník
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 788-789
 
}}
 
}}
  

Verze z 12. 12. 2019, 17:59

Joseph Sebastian GRÜNER
Narození 16.2.1779 nebo 1780
Místo narození Cheb
Úmrtí 16.1.1864
Místo úmrtí Cheb
Povolání 63- Spisovatel
11- Geolog
44- Právník
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 788-789
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46603

GRÜNER, Joseph Sebastian, * 16. 2. 1779 nebo 1780 Cheb, † 16. 1. 1864 Cheb, právník, úředník, spisovatel

Pocházel ze šesti dětí chebského kloboučníka Siegmunda Josepha G. a Anny Margarethy, roz. Bockerové. Navštěvoval gymnázium v Chebu; poté se živil jako soukromý učitel. Od 1797 studoval práva, filozofii, estetiku, matematiku a dějepis na pražské univerzitě, načas pracoval v advokátní kanceláři Dr. Wohlraba v Praze. Vrátil se do rodiště, kde působil jako sekretář na magistrátu, od 1807 kriminální rada a magistrátní rada, několik let starosta a přednosta trestního soudu v Chebu. V letech nouze 1816–17 zorganizoval pomoc pro obyvatele okolních hor, vymýtil loupežné bandy u Chlumu Svaté Maří a ve Slavkovském lese. Po reorganizaci soudního systému 1848 veřejnou činnost ukončil.

Měl široké zájmy, věnoval se historii a etnografii, studoval zvyky, kroje, jazyk a písně obyvatel Chebska. Souhrn etnografického materiálu Über die ältesten Sitten… byl velmi ceněný. 1820 se seznámil a spřátelil s J. W. Goethem, který pravidelně navštěvoval západní Čechy. Spolu podnikali výlety do okolí Chebu, G. zajišťoval Goethovi literaturu, nerosty i předměty do etnografické sbírky. Z básníkova podnětu se G. začal zajímat o geologii a mineralogii (v Chebské pánvi, Krušných horách, Slavkovském lese, Českém lese a přilehlé části Bavorska), kde objevil nová naleziště nerostů, např. andalusitu na Dyleni. S Goethem několikrát navštívil Komorní hůrku. Pomohl založit sbírku nerostů kancléři Metternichovi v Kynžvartu. Jeho vlastní sbírka nerostů měla na tři tisíce položek, včetně unikátů, po jeho smrti se však ztratila. G. 1825 navštívil Goetha ve Výmaru a 1853 uveřejnil vzájemnou korespondenci a vzpomínky, které jsou významným pramenem pro poznání spisovatelovy osobnosti a jeho inspiračního vlivu na českou přírodovědu. G. byl členem společností Societät für die gesammte Mineralogie zu Jena (Goethe byl jejím prezidentem), Russkogo mineralogičeskogo obščestva v Petrohradě, Společnosti vlastenského muzea v Čechách.

G. se 1811 oženil s Theresií, roz. Zembschovou, manželé měli čtyři syny a dceru. Joseph (* 22. 11. 1812 Cheb, † 11. 2. 1883 Cheb; od 1854 rytíř) byl generální konzulem v Lipsku, a Ignaz (1817–1901) státním úředníkem.

D: Beiträge zur Geschichte der königl. Stadt Eger und des Eger’schen Gebiets, 1843; Über die ältesten Sitten und Gebräuche der Egerländer, in: Panorama des Universums (Prag), 1844–1846; Briefwechsel und mündlicher Verkehr zwischen Goethe und dem Rathe G., Leipzig 1853.

L: Wurzbach 11, s. 422–423; ADB 10, s. 50; A. Wrany, Die Pflege der Minera logie in Böhmen, 1896, passim, zejména s. 147–153; OSN 10, s. 541; ÖBL 2, 1959, s. 89 (kde další literatura); J. Urzidil, Goethe v Čechách, (česky) 2009, zejm. s. 390–397; BL 1, s. 479–480.

Pavel Vlašímský