GRÜNWALD Konstantin 19.2.1831-17.4.1918: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 17.4.1918
 
| datum úmrtí = 17.4.1918
 
| místo úmrtí = Ostrava
 
| místo úmrtí = Ostrava
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch
+
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch<br />43- Významný představitel obecní správy
43- Významný představitel obecní správy
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 793
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 12. 12. 2019, 18:15

Konstantin GRÜNWALD
Narození 19.2.1831
Místo narození Ostrava
Úmrtí 17.4.1918
Místo úmrtí Ostrava
Povolání 38- Obchod, služby, cestovní ruch
43- Významný představitel obecní správy
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 793

GRÜNWALD, Konstantin, * 19. 2. 1831 Ostrava, † 17. 4. 1918 Ostrava, komunální politik

Pocházel z koželužského a barvířského rodu, sám provozoval obchod se střižním zbožím. 1864–92 pracoval jako člen obecního výboru, kde reprezentoval umírněně českou stranu. 1873 byl zvolen starostou v Moravské Ostravě a při úřadování používal němčinu i češtinu. Uvedl v život městskou spořitelnu, jejímž ředitelem do 1897 byl, k tomu se 1877 přičinil o otevření reálky s německým vyučovacím jazykem, a to namísto schváleného českého gymnázia, poněvadž vyššímu vzdělání v češtině perspektivu nedával. 1880 se demonstrativně vzdal starostenství kvůli usnesení obecního výboru proti Stremayrovým jazykovým nařízením, neboť se výbor vyslovil proti principu rovnoprávnosti češtiny a němčiny ve vnějším úředním styku. Zůstal však 1882–92 radním a 1898 byl jmenován čestným občanem Moravské Ostravy. Působil v několika českých spolcích: 1875 založil Matici ostravskou, předsedal Občanské besedě, Moravskému klubu a spolku Národní dům. Od 1914 pracoval v představenstvu ostravské pobočky Živnostenské banky. Za českou stranu se 1884 a 1890 neúspěšně snažil o zvolení poslancem moravského zemského sněmu. Oba synové se přiklonili k německé národnosti. Ernst vystudoval horní vědy v Leobenu a poté působil ve Vídni jako redaktor nacionálních novin Deutsche Wehr, Konstantin pracoval v nacionálním spolku v Moravské Ostravě.

L: Slezsko 7, s. 36; B. Przybylová – J. Šerka, Muži s mocí. Portréty starostů Moravské Ostravy 1861–1918, 1996, s. 15–16; P. Kladiwa – A. Pokludová – R. Kaf ková, Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850–1914. II/1. Muži z radnice, 2008, s. 439; P. Kladiwa, Obecní volby v Moravské Ostravě a formování občanské společnosti, in: Slezský sborník 100, 2002, s. 21, 29; týž, Obecní výbor Moravské Ostravy 1850–1913. Komunální samospráva průmyslového města a její představitelé, 2004, s. 57–58, 174; týž, Starosta, in: Člověk v Ostravě v 19. století, M. Myška – A. Zářický (eds.), 2007, s. 126.

Pavel Cibulka