GRÜNWALD Konstantin 19.2.1831-17.4.1918: Porovnání verzí

Z Personal
(GRÜNWALD_Konstantin_19.2.1831-17.4.1918)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 19.2.1831
 
| datum narození = 19.2.1831
| místo narození =  
+
| místo narození = Ostrava
 
| datum úmrtí = 17.4.1918
 
| datum úmrtí = 17.4.1918
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Ostrava
 
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch
 
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch
 
43- Významný představitel obecní správy
 
43- Významný představitel obecní správy
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Konstantin GRÜNWALD
+
}}
 +
 
 +
'''GRÜNWALD, Konstantin,''' ''* 19. 2. 1831 Ostrava, † 17. 4. 1918 Ostrava, komunální politik''
 +
 
 +
Pocházel z koželužského a barvířského rodu, sám provozoval obchod se střižním zbožím. 1864–92 pracoval jako člen obecního výboru, kde reprezentoval umírněně českou stranu. 1873 byl zvolen starostou v Moravské Ostravě a při úřadování používal němčinu i češtinu. Uvedl v život městskou spořitelnu, jejímž ředitelem do 1897 byl, k tomu se 1877 přičinil o otevření reálky s německým vyučovacím jazykem, a to namísto schváleného českého gymnázia, poněvadž vyššímu vzdělání v češtině perspektivu nedával. 1880 se demonstrativně vzdal starostenství kvůli usnesení obecního výboru proti Stremayrovým jazykovým nařízením, neboť se výbor vyslovil proti principu rovnoprávnosti češtiny a němčiny ve vnějším úředním styku. Zůstal však 1882–92 radním a 1898 byl jmenován čestným občanem Moravské Ostravy. Působil v několika českých spolcích: 1875 založil Matici ostravskou, předsedal Občanské besedě, Moravskému klubu a spolku Národní dům. Od 1914 pracoval v představenstvu ostravské pobočky Živnostenské banky. Za českou stranu se 1884 a 1890 neúspěšně snažil o zvolení poslancem moravského zemského sněmu. Oba synové se přiklonili k německé národnosti. Ernst vystudoval horní vědy v Leobenu a poté působil ve Vídni jako redaktor nacionálních novin ''Deutsche Wehr'', Konstantin pracoval v nacionálním spolku v Moravské Ostravě.
 +
 
 +
'''L:''' Slezsko 7, s. 36; B. Przybylová – J. Šerka, Muži s mocí. Portréty starostů Moravské Ostravy 1861–1918, 1996, s. 15–16; P. Kladiwa – A. Pokludová – R. Kaf ková, Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850–1914. II/1. Muži z radnice, 2008, s. 439; P. Kladiwa, Obecní volby v Moravské Ostravě a formování občanské společnosti, in: Slezský sborník 100, 2002, s. 21, 29; týž, Obecní výbor Moravské Ostravy 1850–1913. Komunální samospráva průmyslového města a její představitelé, 2004, s. 57–58, 174; týž, Starosta, in: Člověk v Ostravě v 19. století, M. Myška – A. Zářický (eds.), 2007, s. 126.
 +
 
 +
Pavel Cibulka
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]]
 
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]]
Řádka 16: Řádka 25:
  
 
[[Kategorie:1831]]
 
[[Kategorie:1831]]
 +
[[Kategorie:Ostrava]]
 
[[Kategorie:1918]]
 
[[Kategorie:1918]]
 +
[[Kategorie:Ostrava]]

Verze z 12. 5. 2019, 10:36

Konstantin GRÜNWALD
Narození 19.2.1831
Místo narození Ostrava
Úmrtí 17.4.1918
Místo úmrtí Ostrava
Povolání

38- Obchod, služby, cestovní ruch

43- Významný představitel obecní správy
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82193

GRÜNWALD, Konstantin, * 19. 2. 1831 Ostrava, † 17. 4. 1918 Ostrava, komunální politik

Pocházel z koželužského a barvířského rodu, sám provozoval obchod se střižním zbožím. 1864–92 pracoval jako člen obecního výboru, kde reprezentoval umírněně českou stranu. 1873 byl zvolen starostou v Moravské Ostravě a při úřadování používal němčinu i češtinu. Uvedl v život městskou spořitelnu, jejímž ředitelem do 1897 byl, k tomu se 1877 přičinil o otevření reálky s německým vyučovacím jazykem, a to namísto schváleného českého gymnázia, poněvadž vyššímu vzdělání v češtině perspektivu nedával. 1880 se demonstrativně vzdal starostenství kvůli usnesení obecního výboru proti Stremayrovým jazykovým nařízením, neboť se výbor vyslovil proti principu rovnoprávnosti češtiny a němčiny ve vnějším úředním styku. Zůstal však 1882–92 radním a 1898 byl jmenován čestným občanem Moravské Ostravy. Působil v několika českých spolcích: 1875 založil Matici ostravskou, předsedal Občanské besedě, Moravskému klubu a spolku Národní dům. Od 1914 pracoval v představenstvu ostravské pobočky Živnostenské banky. Za českou stranu se 1884 a 1890 neúspěšně snažil o zvolení poslancem moravského zemského sněmu. Oba synové se přiklonili k německé národnosti. Ernst vystudoval horní vědy v Leobenu a poté působil ve Vídni jako redaktor nacionálních novin Deutsche Wehr, Konstantin pracoval v nacionálním spolku v Moravské Ostravě.

L: Slezsko 7, s. 36; B. Przybylová – J. Šerka, Muži s mocí. Portréty starostů Moravské Ostravy 1861–1918, 1996, s. 15–16; P. Kladiwa – A. Pokludová – R. Kaf ková, Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850–1914. II/1. Muži z radnice, 2008, s. 439; P. Kladiwa, Obecní volby v Moravské Ostravě a formování občanské společnosti, in: Slezský sborník 100, 2002, s. 21, 29; týž, Obecní výbor Moravské Ostravy 1850–1913. Komunální samospráva průmyslového města a její představitelé, 2004, s. 57–58, 174; týž, Starosta, in: Člověk v Ostravě v 19. století, M. Myška – A. Zářický (eds.), 2007, s. 126.

Pavel Cibulka