Biografický slovník
GRÜNWALD Moritz 29.3.1853-10.6.1895: Porovnání verzí
(GRÜNWALD_Max_(Moritz)_29.3.1853-10.6.1895) |
|||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Moritz GRÜNWALD |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.3.1853 | | datum narození = 29.3.1853 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Uherský Ostroh |
| datum úmrtí = 10.6.1895 | | datum úmrtí = 10.6.1895 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Londýn (Velká Británie) |
| − | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | |
| − | 63- Spisovatel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />63- Spisovatel |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 793 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''GRÜNWALD, Moritz''' ''(pseud. Dr. Friedrich Thuguth), * 29. 3. 1853 Uherský Ostroh, † 10. 6. 1895 Londýn (Velká Británie), rabín, spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny významného rabína a znalce židovského práva Meira ben Jicchaka Eisenstadta. Studoval filologii, orientální a klasické jazyky na univerzitě ve Vídni, od 1873 pokračoval v Lipsku, odkud odešel do Paříže, kde se věnoval studiu asyrsko-babylonských jazyků a stal se členem společností Société française philologique de Paris a Société de numismatique et d’archéologie. 1877 suploval francouzštinu na vyšší reálce v Českých Budějovicích. 1878–81 pobýval na Židovském teologickém semináři ve Vratislavi, na němž završil náboženské vzdělání. 1881 přijal místo rabína v chorvatském Bjelovaru, kde založil a vedl časopis | ||
| + | ''Das jüdische Centralblatt, zugleich Archiv für die Geschichte der Juden in Böhmen''. 1883–86 působil jako rabín v Písku, kde až do 1889 toto periodikum nadále vycházelo. 1886 se ujal úřadu okresního rabína a učitele náboženství v Mladé Boleslavi, 1893 přijal funkci vrchního rabína Bulharska se sídlem v Sofii, kterou vykonával až do konce života. Současně stál v čele Židovského teologického semináře v Sofii, kde působil též jako profesor Talmudu a midraše. G. publikoval kromě mnoha článků v různých periodikách i řadu odborných studií. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Uiber den jüdisch-deutschen Jargon, vulgo Kauderwälsch genannt, Budapest 1876 (2. vyd. Praha 1888); Die Bibel, der Talmud und das Evangelium, 1877; Zur Geschichte der jüdischen Cultusgemeinde in Belovar, 1881; Zur Geschichte der jüdischen Gemeinde Dyhernfurth, Breslau 1881; Zur romanischen Dialektologie. 1. Über den jüdisch-spanischen Dialect. 2. Das Altfranzösische aus Raschi’s Bibelkommentar, 1882; Über den Einfluss der Bibel auf die Bildung von Redensarten in den europäischen Sprachen, Belovar 1883; Predigten, verfasst und vorgetragen, tamtéž 1883; Zur Geschichte der jüdischen Gemeinde in Ragusa vom Beginne des 16. Jahrhunderts bis auf die Gegenwart, tamtéž 1883; Geschichte der Juden in Böhmen, 1886; Ueber den Einfluss der Psalmen auf die Entwicklung der christlichen Liturgie…, Frankfurt a. M. 1887; Ueber das Verhältnis der Kirchenväter zur talmudisch-midraschischen Literatur, insbesonde re zur Hagada, 1891; Rabbi Salomo Ephraim Luntschitz, Oberrabiner in Prag…, 1892; Sitten und Bräuche der Juden im Orient, Wien 1894. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Heller 3, s. 38; OSN 10, s. 544 (jako Max); M. G., Selbstbiographie, in: Das jüdische Centralblatt 7, 1888; Winninger 2, s. 541; Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. Ein Sammelwerk, týž (ed.), 1929, s. 568n.; Encyclopaedia Judaica 7, Berlin 1931, s. 707; H. Gold, Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart, 1934, s. 218; Encyclopaedia Judaica 8, Jerusalem 2007, s. 109; Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft. 18. bis 20. Jahrhundert 1, München 2002, s. 478. | ||
| + | |||
| + | Bedřich Nosek | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 29: | ||
[[Kategorie:1853]] | [[Kategorie:1853]] | ||
| + | [[Kategorie:Uherský Ostroh]] | ||
[[Kategorie:1895]] | [[Kategorie:1895]] | ||
| + | [[Kategorie:Londýn]] | ||
Verze z 12. 12. 2019, 19:17
| Moritz GRÜNWALD | |
 | |
| Narození | 29.3.1853 |
|---|---|
| Místo narození | Uherský Ostroh |
| Úmrtí | 10.6.1895 |
| Místo úmrtí | Londýn (Velká Británie) |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 793 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46610 |
GRÜNWALD, Moritz (pseud. Dr. Friedrich Thuguth), * 29. 3. 1853 Uherský Ostroh, † 10. 6. 1895 Londýn (Velká Británie), rabín, spisovatel
Pocházel z rodiny významného rabína a znalce židovského práva Meira ben Jicchaka Eisenstadta. Studoval filologii, orientální a klasické jazyky na univerzitě ve Vídni, od 1873 pokračoval v Lipsku, odkud odešel do Paříže, kde se věnoval studiu asyrsko-babylonských jazyků a stal se členem společností Société française philologique de Paris a Société de numismatique et d’archéologie. 1877 suploval francouzštinu na vyšší reálce v Českých Budějovicích. 1878–81 pobýval na Židovském teologickém semináři ve Vratislavi, na němž završil náboženské vzdělání. 1881 přijal místo rabína v chorvatském Bjelovaru, kde založil a vedl časopis Das jüdische Centralblatt, zugleich Archiv für die Geschichte der Juden in Böhmen. 1883–86 působil jako rabín v Písku, kde až do 1889 toto periodikum nadále vycházelo. 1886 se ujal úřadu okresního rabína a učitele náboženství v Mladé Boleslavi, 1893 přijal funkci vrchního rabína Bulharska se sídlem v Sofii, kterou vykonával až do konce života. Současně stál v čele Židovského teologického semináře v Sofii, kde působil též jako profesor Talmudu a midraše. G. publikoval kromě mnoha článků v různých periodikách i řadu odborných studií.
D: výběr: Uiber den jüdisch-deutschen Jargon, vulgo Kauderwälsch genannt, Budapest 1876 (2. vyd. Praha 1888); Die Bibel, der Talmud und das Evangelium, 1877; Zur Geschichte der jüdischen Cultusgemeinde in Belovar, 1881; Zur Geschichte der jüdischen Gemeinde Dyhernfurth, Breslau 1881; Zur romanischen Dialektologie. 1. Über den jüdisch-spanischen Dialect. 2. Das Altfranzösische aus Raschi’s Bibelkommentar, 1882; Über den Einfluss der Bibel auf die Bildung von Redensarten in den europäischen Sprachen, Belovar 1883; Predigten, verfasst und vorgetragen, tamtéž 1883; Zur Geschichte der jüdischen Gemeinde in Ragusa vom Beginne des 16. Jahrhunderts bis auf die Gegenwart, tamtéž 1883; Geschichte der Juden in Böhmen, 1886; Ueber den Einfluss der Psalmen auf die Entwicklung der christlichen Liturgie…, Frankfurt a. M. 1887; Ueber das Verhältnis der Kirchenväter zur talmudisch-midraschischen Literatur, insbesonde re zur Hagada, 1891; Rabbi Salomo Ephraim Luntschitz, Oberrabiner in Prag…, 1892; Sitten und Bräuche der Juden im Orient, Wien 1894.
L: Heller 3, s. 38; OSN 10, s. 544 (jako Max); M. G., Selbstbiographie, in: Das jüdische Centralblatt 7, 1888; Winninger 2, s. 541; Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. Ein Sammelwerk, týž (ed.), 1929, s. 568n.; Encyclopaedia Judaica 7, Berlin 1931, s. 707; H. Gold, Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart, 1934, s. 218; Encyclopaedia Judaica 8, Jerusalem 2007, s. 109; Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft. 18. bis 20. Jahrhundert 1, München 2002, s. 478.
Bedřich Nosek
