GRÜNWALD Moritz 29.3.1853-10.6.1895: Porovnání verzí

Z Personal
(Literatura)
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}} pseud. Dr. Friedrich Thuguth
+
}}  
 +
 
 +
'''GRÜNWALD, Moritz''' ''(pseud. Dr. Friedrich Thuguth),  * 29. 3. 1853 Uherský Ostroh, † 10. 6. 1895 Londýn (Velká Británie), rabín, spisovatel''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny významného rabína a znalce židovského práva Meira ben Jicchaka Eisenstadta. Studoval filologii, orientální a klasické jazyky na univerzitě ve Vídni, od 1873 pokračoval v Lipsku, odkud odešel do Paříže, kde se věnoval studiu asyrsko-babylonských jazyků a stal se členem společností Société française philologique de Paris a Société de numismatique et d’archéologie. 1877 suploval francouzštinu na vyšší reálce v Českých Budějovicích. 1878–81 pobýval na Židovském teologickém semináři ve Vratislavi, na němž završil náboženské vzdělání. 1881 přijal místo rabína v chorvatském Bjelovaru, kde založil a vedl časopis
 +
''Das jüdische Centralblatt, zugleich Archiv für die Geschichte der Juden in Böhmen''. 1883–86 působil jako rabín v Písku, kde až do 1889 toto periodikum nadále vycházelo. 1886 se ujal úřadu okresního rabína a učitele náboženství v Mladé Boleslavi, 1893 přijal funkci vrchního rabína Bulharska se sídlem v Sofii, kterou vykonával až do konce života. Současně stál v čele Židovského teologického semináře v Sofii, kde působil též jako profesor Talmudu a midraše. G. publikoval kromě mnoha článků v různých periodikách i řadu odborných studií.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Uiber den jüdisch-deutschen Jargon, vulgo Kauderwälsch genannt, Budapest 1876 (2. vyd. Praha 1888); Die Bibel, der Talmud und das Evangelium, 1877; Zur Geschichte der jüdischen Cultusgemeinde in Belovar, 1881; Zur Geschichte der jüdischen Gemeinde Dyhernfurth, Breslau 1881; Zur romanischen Dialektologie. 1. Über den jüdisch-spanischen Dialect. 2. Das Altfranzösische aus Raschi’s Bibelkommentar, 1882; Über den Einfluss der Bibel auf die Bildung von Redensarten in den europäischen Sprachen, Belovar 1883; Predigten, verfasst und vorgetragen, tamtéž 1883; Zur Geschichte der jüdischen Gemeinde in Ragusa vom Beginne des 16. Jahrhunderts bis auf die Gegenwart, tamtéž 1883; Geschichte der Juden in Böhmen, 1886; Ueber den Einfluss der Psalmen auf die Entwicklung der christlichen Liturgie…, Frankfurt a. M. 1887; Ueber das Verhältnis der Kirchenväter zur talmudisch-midraschischen Literatur, insbesonde re zur Hagada, 1891; Rabbi Salomo Ephraim Luntschitz, Oberrabiner in Prag…, 1892; Sitten und Bräuche der Juden im Orient, Wien 1894.
 +
 
 +
'''L:''' Heller 3, s. 38; OSN 10, s. 544 (jako Max); M. G., Selbstbiographie, in: Das jüdische Centralblatt 7, 1888; Winninger 2, s. 541; Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. Ein Sammelwerk, týž (ed.), 1929, s. 568n.; Encyclopaedia Judaica 7, Berlin 1931, s. 707; H. Gold, Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart, 1934, s. 218; Encyclopaedia Judaica 8, Jerusalem 2007, s. 109; Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft. 18. bis 20. Jahrhundert 1, München 2002, s. 478.
 +
 
 +
Bedřich Nosek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
Řádka 20: Řádka 32:
 
[[Kategorie:1895]]
 
[[Kategorie:1895]]
 
[[Kategorie:Londýn]]
 
[[Kategorie:Londýn]]
 
== Literatura ==
 
Heller 3, s. 38; OSN 10, s. M. G., Selbstbiographie, in: Das jüdische Centralblatt 7, 1888; Winninger 2, s. 541.
 

Verze z 12. 5. 2019, 10:42

Moritz GRÜNWALD
Narození 29.3.1853
Místo narození Uherský Ostroh
Úmrtí 10.6.1895
Místo úmrtí Londýn (Velká Británie)
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel

63- Spisovatel

GRÜNWALD, Moritz (pseud. Dr. Friedrich Thuguth), * 29. 3. 1853 Uherský Ostroh, † 10. 6. 1895 Londýn (Velká Británie), rabín, spisovatel

Pocházel z rodiny významného rabína a znalce židovského práva Meira ben Jicchaka Eisenstadta. Studoval filologii, orientální a klasické jazyky na univerzitě ve Vídni, od 1873 pokračoval v Lipsku, odkud odešel do Paříže, kde se věnoval studiu asyrsko-babylonských jazyků a stal se členem společností Société française philologique de Paris a Société de numismatique et d’archéologie. 1877 suploval francouzštinu na vyšší reálce v Českých Budějovicích. 1878–81 pobýval na Židovském teologickém semináři ve Vratislavi, na němž završil náboženské vzdělání. 1881 přijal místo rabína v chorvatském Bjelovaru, kde založil a vedl časopis Das jüdische Centralblatt, zugleich Archiv für die Geschichte der Juden in Böhmen. 1883–86 působil jako rabín v Písku, kde až do 1889 toto periodikum nadále vycházelo. 1886 se ujal úřadu okresního rabína a učitele náboženství v Mladé Boleslavi, 1893 přijal funkci vrchního rabína Bulharska se sídlem v Sofii, kterou vykonával až do konce života. Současně stál v čele Židovského teologického semináře v Sofii, kde působil též jako profesor Talmudu a midraše. G. publikoval kromě mnoha článků v různých periodikách i řadu odborných studií.

D: výběr: Uiber den jüdisch-deutschen Jargon, vulgo Kauderwälsch genannt, Budapest 1876 (2. vyd. Praha 1888); Die Bibel, der Talmud und das Evangelium, 1877; Zur Geschichte der jüdischen Cultusgemeinde in Belovar, 1881; Zur Geschichte der jüdischen Gemeinde Dyhernfurth, Breslau 1881; Zur romanischen Dialektologie. 1. Über den jüdisch-spanischen Dialect. 2. Das Altfranzösische aus Raschi’s Bibelkommentar, 1882; Über den Einfluss der Bibel auf die Bildung von Redensarten in den europäischen Sprachen, Belovar 1883; Predigten, verfasst und vorgetragen, tamtéž 1883; Zur Geschichte der jüdischen Gemeinde in Ragusa vom Beginne des 16. Jahrhunderts bis auf die Gegenwart, tamtéž 1883; Geschichte der Juden in Böhmen, 1886; Ueber den Einfluss der Psalmen auf die Entwicklung der christlichen Liturgie…, Frankfurt a. M. 1887; Ueber das Verhältnis der Kirchenväter zur talmudisch-midraschischen Literatur, insbesonde re zur Hagada, 1891; Rabbi Salomo Ephraim Luntschitz, Oberrabiner in Prag…, 1892; Sitten und Bräuche der Juden im Orient, Wien 1894.

L: Heller 3, s. 38; OSN 10, s. 544 (jako Max); M. G., Selbstbiographie, in: Das jüdische Centralblatt 7, 1888; Winninger 2, s. 541; Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. Ein Sammelwerk, týž (ed.), 1929, s. 568n.; Encyclopaedia Judaica 7, Berlin 1931, s. 707; H. Gold, Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart, 1934, s. 218; Encyclopaedia Judaica 8, Jerusalem 2007, s. 109; Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft. 18. bis 20. Jahrhundert 1, München 2002, s. 478.

Bedřich Nosek