GRÜNWALD Vendelin 19.10.1812-23.5.1885: Porovnání verzí

Z Personal
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 19.10.1812
 
| datum narození = 19.10.1812
| místo narození = Dolní Břežany (Zlatníky/u Prahy/)  
+
| místo narození = Dolní Břežany (u Prahy)  
 
| datum úmrtí = 23.5.1885
 
| datum úmrtí = 23.5.1885
 
| místo úmrtí = Smíchov (Praha)
 
| místo úmrtí = Smíchov (Praha)
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />63- Spisovatel<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />
62- Osvětový nebo veřejný činitel
+
63- Spisovatel
+
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vendelin GRÜNWALD
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 793-794
 +
}}
 +
 
 +
'''GRÜNWALD, Vendelín,''' ''* 19. 10. 1812 Dolní Břežany (u Prahy), † 23. 5. 1885 Smíchov (Praha), právník, politik''
 +
 
 +
Byl synem hostinského Václava G. Studoval na gymnáziu a filozofické fakultě v Praze a na právnické fakultě ve Vídni (JUDr. 1842). Působil 1843–45 jako vychovatel u hraběte Harracha a poté v Mühlfeldově advokátní kanceláři. Ve Vídni se zapojil do činnosti vlasteneckých organizací; stal se předsedou Českomoravského studentského spolku a 1848 předsedou Česko-moravsko-slezského spolku, v Praze se podílel na činnosti Slovanské lípy. Na základě císařského povolení (1850), které mu přiznávalo stejná práva, jako měli habilitovaní docenti, přednášel na pražské právnické fakultě občanské právo v českém jazyce. 1850–54 to byly části obecného občanského zákoníku a 1852/53 také sporné otázky z občanského práva či dějiny rakouského dědického práva. 1848–50 měl s K. J. Erbenem, J. Jirečkem a J. Neubauerem překládat obecný občanský zákoník do češtiny (překlad však nebyl vytištěn). 1853 G. začal vydávat výklad o rakouském dědickém právu, zpracovaný komentářovou formou. Ze tří plánovaných sešitů vyšel pouze první o právu dědickém, posledních pořízeních, a zvláště o závětích a o náhradnictví a svěřenství. Publikoval také časopisecky. Vzhledem k malým vyhlídkám na získání profesury se 1854 přestěhoval do Českých Budějovic, kde se věnoval advokacii.
 +
 
 +
Po vydání Říjnového diplomu (1860) se zapojil do politického života. 1861 a 1867 byl zvolen poslancem do zemského sněmu (obvod Třeboň, Lišov a Týn nad Vltavou), 1861 byl vyslán do říšské rady (rezignoval 1863), 1868 podepsal Českou deklaraci, 1871 znovu vyslán (za kurii venkovských obcí) do říšské rady (na protest proti nenaplnění tzv. fundamentálních článků, na jejichž vypracování se 1871 v komisi zemského sněmu podílel, mandát nepřevzal a ten 1872 zanikl). 1865–76 G. zasedal v českobudějovickém obecním zastupitelstvu a 1869–83 současně v okresním zastupitelstvu; do 1872 byl G. právním zástupcem obce. 1879 zvolen v přímých volbách (obvod Třeboň a Jindřichův Hradec) do říšské rady (rezignoval 1883). Významně podporoval české školství v jižních Čechách: 1862–83 předsedal Besedě českobudějovické, zasloužil se o vznik Městské spořitelny (1856) a Záložny českobudějovické (1864), podílel se na činnosti Českého politického spolku a Matice školské a společně s biskupem J. V. Jirsíkem se zasadil o zřízení budějovického českého gymnázia. Za zásluhy byl jmenován čestným občanem několika měst, papež mu udělil komanderský kříž rytířského Řádu sv. Silvestra.
 +
 
 +
Český zemský sněm G. 1883 zvolil do vedení Hypoteční banky v Praze; ten se následně přestěhoval na Smíchov. Ještě 1884 spolupůsobil při zakládání Národní jednoty pošumavské. Byl pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Z Vídně, in: Květy 12, 1845, č. 111, s. 443–444; Úvaha. Mostek aneb sestavení skromných myšlének o tom, na čem každému záležeti má, od F. M. Klácela, in: ČNM 17, 1843, s. 457–462; O původu i o studiu obecného občanského zákona, in: tamtéž 24, 1850, s. 81–90, 286–296; Právo dědické podlé obecného zákonníka občanského s výkladem jakož i přípravným a historickým úvodem, 1853.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 10, s. 543; AČP, s. 116; MSN 2, s. 1074; KSN 4, s. 563; Dr. V. G., in: Světozor 2, 1868, č. 20, s. 197–199; R. Strnad, JUDr. V. G., in: 75 let Česko-Budějovické záložny, 1939, s. 120–122; J. Cvetler, Pražská universitní léta Dr. Rudolfa Taxise, in: AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 3, 1962, č. 2, zvl. s. 112; J. Šafránek, Školy české: obraz z jejich vývoje a osudů, 1918, s. 150–152; L. Nikrmajer, http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/grunwald-vendelin (stav k 1. 3. 2016).
 +
 
 +
'''P:''' Archiv UK, Praha, fond Úřední tisky Karlo-Ferdinandovy univerzity; SOA, Praha, M 18–6/7, matrika nar. řkt. f. ú. Zlatníky 1784–1841, fol. 83; Archiv hl. města Prahy, fond Sbírka matrik, SM Z14, matrika zemř. Smíchov 1880–1886, s. 230.
 +
 
 +
Ondřej Horák
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
Řádka 22: Řádka 37:
 
[[Kategorie:Dolní Břežany]]
 
[[Kategorie:Dolní Břežany]]
 
[[Kategorie:1885]]
 
[[Kategorie:1885]]
[[Kategorie:Smíchov]]
+
[[Kategorie:Praha]]
 
+
== Literatura ==
+
OSN 10, s. 543; AČP, s. 116; MSN 2, s. 1074; KSN 4, s. 563.
+

Verze z 12. 12. 2019, 18:19

Vendelín GRÜNWALD
Narození 19.10.1812
Místo narození Dolní Břežany (u Prahy)
Úmrtí 23.5.1885
Místo úmrtí Smíchov (Praha)
Povolání 44- Právník
62- Osvětový nebo veřejný činitel
63- Spisovatel
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 793-794
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53605

GRÜNWALD, Vendelín, * 19. 10. 1812 Dolní Břežany (u Prahy), † 23. 5. 1885 Smíchov (Praha), právník, politik

Byl synem hostinského Václava G. Studoval na gymnáziu a filozofické fakultě v Praze a na právnické fakultě ve Vídni (JUDr. 1842). Působil 1843–45 jako vychovatel u hraběte Harracha a poté v Mühlfeldově advokátní kanceláři. Ve Vídni se zapojil do činnosti vlasteneckých organizací; stal se předsedou Českomoravského studentského spolku a 1848 předsedou Česko-moravsko-slezského spolku, v Praze se podílel na činnosti Slovanské lípy. Na základě císařského povolení (1850), které mu přiznávalo stejná práva, jako měli habilitovaní docenti, přednášel na pražské právnické fakultě občanské právo v českém jazyce. 1850–54 to byly části obecného občanského zákoníku a 1852/53 také sporné otázky z občanského práva či dějiny rakouského dědického práva. 1848–50 měl s K. J. Erbenem, J. Jirečkem a J. Neubauerem překládat obecný občanský zákoník do češtiny (překlad však nebyl vytištěn). 1853 G. začal vydávat výklad o rakouském dědickém právu, zpracovaný komentářovou formou. Ze tří plánovaných sešitů vyšel pouze první o právu dědickém, posledních pořízeních, a zvláště o závětích a o náhradnictví a svěřenství. Publikoval také časopisecky. Vzhledem k malým vyhlídkám na získání profesury se 1854 přestěhoval do Českých Budějovic, kde se věnoval advokacii.

Po vydání Říjnového diplomu (1860) se zapojil do politického života. 1861 a 1867 byl zvolen poslancem do zemského sněmu (obvod Třeboň, Lišov a Týn nad Vltavou), 1861 byl vyslán do říšské rady (rezignoval 1863), 1868 podepsal Českou deklaraci, 1871 znovu vyslán (za kurii venkovských obcí) do říšské rady (na protest proti nenaplnění tzv. fundamentálních článků, na jejichž vypracování se 1871 v komisi zemského sněmu podílel, mandát nepřevzal a ten 1872 zanikl). 1865–76 G. zasedal v českobudějovickém obecním zastupitelstvu a 1869–83 současně v okresním zastupitelstvu; do 1872 byl G. právním zástupcem obce. 1879 zvolen v přímých volbách (obvod Třeboň a Jindřichův Hradec) do říšské rady (rezignoval 1883). Významně podporoval české školství v jižních Čechách: 1862–83 předsedal Besedě českobudějovické, zasloužil se o vznik Městské spořitelny (1856) a Záložny českobudějovické (1864), podílel se na činnosti Českého politického spolku a Matice školské a společně s biskupem J. V. Jirsíkem se zasadil o zřízení budějovického českého gymnázia. Za zásluhy byl jmenován čestným občanem několika měst, papež mu udělil komanderský kříž rytířského Řádu sv. Silvestra.

Český zemský sněm G. 1883 zvolil do vedení Hypoteční banky v Praze; ten se následně přestěhoval na Smíchov. Ještě 1884 spolupůsobil při zakládání Národní jednoty pošumavské. Byl pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.

D: výběr: Z Vídně, in: Květy 12, 1845, č. 111, s. 443–444; Úvaha. Mostek aneb sestavení skromných myšlének o tom, na čem každému záležeti má, od F. M. Klácela, in: ČNM 17, 1843, s. 457–462; O původu i o studiu obecného občanského zákona, in: tamtéž 24, 1850, s. 81–90, 286–296; Právo dědické podlé obecného zákonníka občanského s výkladem jakož i přípravným a historickým úvodem, 1853.

L: OSN 10, s. 543; AČP, s. 116; MSN 2, s. 1074; KSN 4, s. 563; Dr. V. G., in: Světozor 2, 1868, č. 20, s. 197–199; R. Strnad, JUDr. V. G., in: 75 let Česko-Budějovické záložny, 1939, s. 120–122; J. Cvetler, Pražská universitní léta Dr. Rudolfa Taxise, in: AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 3, 1962, č. 2, zvl. s. 112; J. Šafránek, Školy české: obraz z jejich vývoje a osudů, 1918, s. 150–152; L. Nikrmajer, http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/grunwald-vendelin (stav k 1. 3. 2016).

P: Archiv UK, Praha, fond Úřední tisky Karlo-Ferdinandovy univerzity; SOA, Praha, M 18–6/7, matrika nar. řkt. f. ú. Zlatníky 1784–1841, fol. 83; Archiv hl. města Prahy, fond Sbírka matrik, SM Z14, matrika zemř. Smíchov 1880–1886, s. 230.

Ondřej Horák