Biografický slovník
GRADL Heinrich 13.2.1842-3.3.1895: Porovnání verzí
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Heinrich GRADL | | jméno = Heinrich GRADL | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Gradl Heinrich portret.jpg |
| datum narození = 13.2.1842 | | datum narození = 13.2.1842 | ||
| místo narození = Cheb | | místo narození = Cheb | ||
| datum úmrtí = 3.3.1895 | | datum úmrtí = 3.3.1895 | ||
| místo úmrtí = Cheb | | místo úmrtí = Cheb | ||
| − | | povolání = 53- Historik | + | | povolání = 53- Historik<br />55- Jazykovědec |
| − | 55- Jazykovědec | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 712 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 14. 4. 2021, 20:51
| Heinrich GRADL | |
 | |
| Narození | 13.2.1842 |
|---|---|
| Místo narození | Cheb |
| Úmrtí | 3.3.1895 |
| Místo úmrtí | Cheb |
| Povolání |
53- Historik 55- Jazykovědec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 712 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46524 |
GRADL, Heinrich, * 13. 2. 1842 Cheb, † 3. 3. 1895 Cheb, historik, archivář
Syn malíře. V rodišti vystudoval gymnázium (1853–60), pokračoval přednáškami z historie a germanistiky na pražské univerzitě, ze zdravotních a finančních důvodů studia nedokončil. Pro nedoslýchavost nemohl nastoupit učitelskou dráhu, proto se stal úředníkem chebské spořitelny, od 1878 vedl městský archiv. Aktivně přispíval do politické rubriky v místních novinách Egerer Zeitung. Projekt vědecké společnosti pro vlastivědný výzkum Chebska již nestačil realizovat. Zemřel na následky úrazu, který utrpěl v archivu. Syn Hugo G. (1870–1890) byl talentovaným básníkem.
G. pozvedl chebský městský archiv na vědeckou úroveň. Zasloužil se o jeho přesun do moderní budovy Rudolfina (postavena 1875), zpracoval archivní řád, mnohé nedostupné materiály zpřístupnil veřejnosti. Spolupracoval s předními historiky A. Bachmannem, A. Gindelym či J. Emlerem, korespondoval si s V. J. Nováčkem a J. Čelakovským. K dějinám města připravil edice Die Privilegien der Stadt Eger (1879); Die Chroniken der Stadt Eger (1884); Monumenta Egrana (1886). Vinou předčasné smrti dokončil jen první díl dějin města Geschichte des Egerlandes (1893), který dovedl do roku 1437. Menší články napsal i o dějinách Lokte, Jáchymova, o klášteru ve Waldsassenu a jeho panství, genealogii hrabat Šliků. Publikoval i v časopisech, např. v Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, v říšskoněmeckých periodikách, dále v kalendářích a ročenkách (Egerer Jahrbuch). Sestavil také slovník Egerländisches Wörterbuch (1881). Z řady prací nevyrovnané kvality vynikalo dílo věnované místním jménům Die Ortsnamen am Fichtelgebirge (1891). Pro reprezentativní práci Die österreichisch-ungarische Monarchie im Wort und Bild připravil kapitolu o německých dialektech v Čechách. Věnoval se i entomologii (sběry hmyzu na Chebsku) a pokoušel se o beletrii. Náležel k nejvýznamnějším chebským osobnostem sklonku 19. století.
L: de.wikipedia.org (s bibliografií); nekrolog in: Egerer Jahrbuch 25, 1895, s. 145–151; OSN 10, s. 391; MSN 2, s. 1044; ÖBL 2, s. 42; H. Sturm, Das Archiv der Stadt Eger, 1936, passim; EBL 1, s. 176; BL 1, s. 461; Koleška, s. 72–73 (jako Jindřich G.); I. Hlaváček, Čeští archiváři a chebský městský archiv na konci 19. století, in: Sborník archivních prací 33, 1983, s. 365–389; MSN 118, 1995, s. 17–18; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 194; J. Boháč, Zehn Bilder aus der Geschichte des Egerer Museums, 2003, s. 100–103.
Jiří Martínek
