Biografický slovník
GRAMBOVÁ Magdalena †24.7.1671: Porovnání verzí
m (Makariusová přesunul stránku GRAMBOVÁ Magdalena 1610-14.7.1671 na GRAMBOVÁ Magdalena 1610-24.7.1671 bez založení přesměrování) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Magdalena GRAMBOVÁ | | jméno = Magdalena GRAMBOVÁ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = počátkem 17. století |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = ? Belgie |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 24.7.1671 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vamberk |
| − | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
| − | 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 714 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''GRAMBOVÁ, Magdalena,''' ''* počátkem 17. stol. (Belgie)?, † 24. 7. 1671 Vamberk, majitelka panství, zakladatelka vambereckého krajkářství'' | ||
| + | |||
| + | Do Čech přišla tato šlechtična s manželem Kašparem Grambem, Nizozemcem, který se na straně císaře Ferdinanda II. podílel na potlačení stavovského povstání a díky tomu získal 1627 vamberské panství. 1633 G. ovdověla a sama spravovala Vamberk, Potštejn a Kostelec nad Orlicí až do 1639, kdy se znovu provdala; jejím druhým manželem se stal Ota Jindřich Štos z Kounic. 1637 G. osvobodila privilegiem vamberské poddané od roboty, ti se nadále mohli svobodně věnovat řemeslům. Podle tradice rozšířila na Vamberecku umění flanderské krajky. Ze své domoviny přinesla vzory, z Flander povolala i učitelky, které seznámily místní ženy s novým způsobem paličkování velmi jemných a na práci náročných krajek na podušce, zv. herduli. Nejstarší písemná zmínka o této krajce ve Vamberku se vztahuje k roku 1642. Ženy ji vyráběly podomácku a jejímu prodeji se věnoval faktor. Používala se jako luxusní ozdoba oděvů, doplněk šlechtických interiérů či kostelů; později se objevovala i v méně zámožných vrstvách obyvatelstva a uplatnila se jako výzdoba do lidových (především moravských) krojů. K její výrobě sloužilo kopřivové, lněné, bavlněné a hedvábné vlákno, příp. zlatý nebo stříbrný dracoun. Postupně se od jednoduchých přecházelo k novým komplikovanějším vzorům, které si krajkářky vyměňovaly. | ||
| + | |||
| + | G. byla pohřbena ve vamberském kostele sv. Prokopa; po roce 2000 kvůli havarijnímu stavu krypty byla její mumie spolu s dalšími přenesena do broumovského kláštera. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' F. J. Zoubek, Vypsání hradu Potenšteina v Hradecku, 1870, s. 45–46; F. A. Šubert – F. A. Borovský, Čechy 5. Hory Orlické. Stěny [mezi 1880 a 1920 ?], s. 156–158; J. F. Král, Paměti města Vamberka nad Zdobnicí, 1927, s. 201–202; Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, 1994, s. 103–104; www.klasterbroumov.cz/cs/vamberecke-mumie (přístup 12. 9. 2016). | ||
| + | |||
| + | Marie Makariusová | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]] | [[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Belgie]] |
[[Kategorie:1671]] | [[Kategorie:1671]] | ||
| + | [[Kategorie:Vamberk]] | ||
Aktuální verze z 8. 12. 2019, 12:00
| Magdalena GRAMBOVÁ | |
 | |
| Narození | počátkem 17. století |
|---|---|
| Místo narození | ? Belgie |
| Úmrtí | 24.7.1671 |
| Místo úmrtí | Vamberk |
| Povolání |
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 714 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76932 |
GRAMBOVÁ, Magdalena, * počátkem 17. stol. (Belgie)?, † 24. 7. 1671 Vamberk, majitelka panství, zakladatelka vambereckého krajkářství
Do Čech přišla tato šlechtična s manželem Kašparem Grambem, Nizozemcem, který se na straně císaře Ferdinanda II. podílel na potlačení stavovského povstání a díky tomu získal 1627 vamberské panství. 1633 G. ovdověla a sama spravovala Vamberk, Potštejn a Kostelec nad Orlicí až do 1639, kdy se znovu provdala; jejím druhým manželem se stal Ota Jindřich Štos z Kounic. 1637 G. osvobodila privilegiem vamberské poddané od roboty, ti se nadále mohli svobodně věnovat řemeslům. Podle tradice rozšířila na Vamberecku umění flanderské krajky. Ze své domoviny přinesla vzory, z Flander povolala i učitelky, které seznámily místní ženy s novým způsobem paličkování velmi jemných a na práci náročných krajek na podušce, zv. herduli. Nejstarší písemná zmínka o této krajce ve Vamberku se vztahuje k roku 1642. Ženy ji vyráběly podomácku a jejímu prodeji se věnoval faktor. Používala se jako luxusní ozdoba oděvů, doplněk šlechtických interiérů či kostelů; později se objevovala i v méně zámožných vrstvách obyvatelstva a uplatnila se jako výzdoba do lidových (především moravských) krojů. K její výrobě sloužilo kopřivové, lněné, bavlněné a hedvábné vlákno, příp. zlatý nebo stříbrný dracoun. Postupně se od jednoduchých přecházelo k novým komplikovanějším vzorům, které si krajkářky vyměňovaly.
G. byla pohřbena ve vamberském kostele sv. Prokopa; po roce 2000 kvůli havarijnímu stavu krypty byla její mumie spolu s dalšími přenesena do broumovského kláštera.
L: F. J. Zoubek, Vypsání hradu Potenšteina v Hradecku, 1870, s. 45–46; F. A. Šubert – F. A. Borovský, Čechy 5. Hory Orlické. Stěny [mezi 1880 a 1920 ?], s. 156–158; J. F. Král, Paměti města Vamberka nad Zdobnicí, 1927, s. 201–202; Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, 1994, s. 103–104; www.klasterbroumov.cz/cs/vamberecke-mumie (přístup 12. 9. 2016).
Marie Makariusová
