GRAMBOVÁ Magdalena †24.7.1671: Porovnání verzí
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 24.7.1671 | | datum úmrtí = 24.7.1671 | ||
| místo úmrtí = Vamberk | | místo úmrtí = Vamberk | ||
− | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
− | 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 714 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 8. 12. 2019, 12:00
Magdalena GRAMBOVÁ | |
Narození | počátkem 17. století |
---|---|
Místo narození | ? Belgie |
Úmrtí | 24.7.1671 |
Místo úmrtí | Vamberk |
Povolání |
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 714 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76932 |
GRAMBOVÁ, Magdalena, * počátkem 17. stol. (Belgie)?, † 24. 7. 1671 Vamberk, majitelka panství, zakladatelka vambereckého krajkářství
Do Čech přišla tato šlechtična s manželem Kašparem Grambem, Nizozemcem, který se na straně císaře Ferdinanda II. podílel na potlačení stavovského povstání a díky tomu získal 1627 vamberské panství. 1633 G. ovdověla a sama spravovala Vamberk, Potštejn a Kostelec nad Orlicí až do 1639, kdy se znovu provdala; jejím druhým manželem se stal Ota Jindřich Štos z Kounic. 1637 G. osvobodila privilegiem vamberské poddané od roboty, ti se nadále mohli svobodně věnovat řemeslům. Podle tradice rozšířila na Vamberecku umění flanderské krajky. Ze své domoviny přinesla vzory, z Flander povolala i učitelky, které seznámily místní ženy s novým způsobem paličkování velmi jemných a na práci náročných krajek na podušce, zv. herduli. Nejstarší písemná zmínka o této krajce ve Vamberku se vztahuje k roku 1642. Ženy ji vyráběly podomácku a jejímu prodeji se věnoval faktor. Používala se jako luxusní ozdoba oděvů, doplněk šlechtických interiérů či kostelů; později se objevovala i v méně zámožných vrstvách obyvatelstva a uplatnila se jako výzdoba do lidových (především moravských) krojů. K její výrobě sloužilo kopřivové, lněné, bavlněné a hedvábné vlákno, příp. zlatý nebo stříbrný dracoun. Postupně se od jednoduchých přecházelo k novým komplikovanějším vzorům, které si krajkářky vyměňovaly.
G. byla pohřbena ve vamberském kostele sv. Prokopa; po roce 2000 kvůli havarijnímu stavu krypty byla její mumie spolu s dalšími přenesena do broumovského kláštera.
L: F. J. Zoubek, Vypsání hradu Potenšteina v Hradecku, 1870, s. 45–46; F. A. Šubert – F. A. Borovský, Čechy 5. Hory Orlické. Stěny [mezi 1880 a 1920 ?], s. 156–158; J. F. Král, Paměti města Vamberka nad Zdobnicí, 1927, s. 201–202; Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, 1994, s. 103–104; www.klasterbroumov.cz/cs/vamberecke-mumie (přístup 12. 9. 2016).
Marie Makariusová