GRAMBOVÁ Magdalena †24.7.1671: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku GRAMBOVÁ Magdalena 1610-24.7.1671 na GRAMBOVÁ Magdalena †24.7.1671 bez založení přesměrování)
(Žádný rozdíl)

Verze z 1. 4. 2019, 15:51

Magdalena GRAMBOVÁ
Narození počátkem 17. století
Místo narození ? Belgie
Úmrtí 24.7.1671
Místo úmrtí Vamberk
Povolání

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76932

GRAMBOVÁ, Magdalena, * počátkem 17. stol. (Belgie)?, † 24. 7. 1671 Vamberk, majitelka panství, zakladatelka vambereckého krajkářství

Do Čech přišla tato šlechtična s manželem Kašparem Grambem, Nizozemcem, který se na straně císaře Ferdinanda II. podílel na potlačení stavovského povstání a díky tomu získal 1627 vamberské panství. 1633 G. ovdověla a sama spravovala Vamberk, Potštejn a Kostelec nad Orlicí až do 1639, kdy se znovu provdala; jejím druhým manželem se stal Ota Jindřich Štos z Kounic. 1637 G. osvobodila privilegiem vamberské poddané od roboty, ti se nadále mohli svobodně věnovat řemeslům. Podle tradice rozšířila na Vamberecku umění flanderské krajky. Ze své domoviny přinesla vzory, z Flander povolala i učitelky, které seznámily místní ženy s novým způsobem paličkování velmi jemných a na práci náročných krajek na podušce, zv. herduli. Nejstarší písemná zmínka o této krajce ve Vamberku se vztahuje k roku 1642. Ženy ji vyráběly podomácku a jejímu prodeji se věnoval faktor. Používala se jako luxusní ozdoba oděvů, doplněk šlechtických interiérů či kostelů; později se objevovala i v méně zámožných vrstvách obyvatelstva a uplatnila se jako výzdoba do lidových (především moravských) krojů. K její výrobě sloužilo kopřivové, lněné, bavlněné a hedvábné vlákno, příp. zlatý nebo stříbrný dracoun. Postupně se od jednoduchých přecházelo k novým komplikovanějším vzorům, které si krajkářky vyměňovaly.

G. byla pohřbena ve vamberském kostele sv. Prokopa; po roce 2000 kvůli havarijnímu stavu krypty byla její mumie spolu s dalšími přenesena do broumovského kláštera.

L: F. J. Zoubek, Vypsání hradu Potenšteina v Hradecku, 1870, s. 45–46; F. A. Šubert – F. A. Borovský, Čechy 5. Hory Orlické. Stěny [mezi 1880 a 1920 ?], s. 156–158; J. F. Král, Paměti města Vamberka nad Zdobnicí, 1927, s. 201–202; Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, 1994, s. 103–104; www.klasterbroumov.cz/cs/vamberecke-mumie (přístup 12. 9. 2016).

Marie Makariusová