GRANDE Ludwig Eduard Johann 26.4.1865-25.7.1940: Porovnání verzí
(GRANDE_Ludvík_26.4.1865-25.7.1940) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Ludwig Eduard Johann GRANDE |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 26.4.1865 | | datum narození = 26.4.1865 | ||
− | | místo narození = Telč | + | | místo narození = Telč |
| datum úmrtí = 25.7.1940 | | datum úmrtí = 25.7.1940 | ||
| místo úmrtí = Opava | | místo úmrtí = Opava | ||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''GRANDE, Ludwig Eduard Johann''' ''(též Ludvík), * 26. 4. 1865 Telč, † 25. 7. 1940 Opava, hudební skladatel, pedagog, organizátor hudebního života'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z německé rodiny úředníka Josefa G. a Leokadie, roz. Ludwigové. Otec byl správcem telčského velkostatku hraběte Podstatzkého-Lichtensteina, 1874 se stal správcem zámku ve Slavkově (u Opavy). Již v obecné škole v rodišti se G. seznámil s češtinou, kterou dobře ovládal celý život, a začal se učit hře na klavír; v tom pokračoval u J. Nováka i v Opavě, kde často navštěvoval operní představení místního divadla. 1881–86 studoval na vídeňské konzervatoři hru na klavír, violu, flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh, varhany i další nástroje. 1886–88 se věnoval kompozici u A. Brucknera, který ovlivnil i G. první skladby. Na vídeňské univerzitě externě navštěvoval přednášky z dějin hudby u E. Hanslicka. Po návratu do Opavy získal koncesi k výuce hudby a 1890 tam založil hudebněvzdělávací ústav. Později jej rozšířil o pobočky ve Frýdku, Krnově a Frývaldově (dnes Jeseník). Škola, v níž se vyučovalo hře na klavír a strunné nástroje, si záhy získala dobrou pověst po celém rakouském, resp. českém Slezsku. 1893–1919 byl dirigentem opavské městské kapely, kterou přeměnil na městský symfonický orchestr s více než třiceti stálými hráči. Těleso mělo v repertoáru skladby od J. S. Bacha, W. A. Mozarta a L. van Beethovena až po A. Brucknera a G. Mahlera, uvádělo velká oratoria a kantáty spolu s bezmála stočlenným pěveckým sborem (Singakademie), který G. také dirigoval (1910–27). G. rovněž vedl lidový hudební spolek (Liederkranz). Jako skladatel, hudební pedagog a organizátor se zařadil k nejvýznamnějším osobnostem hudební Opavy. Složil osmnáct symfonií, několik klavírních sonát, koncertů, fantazií a romancí, jeho kompozice jsou dnes zčásti nezvěstné. | ||
+ | |||
+ | Ovlivněn vídeňskou waldmüllerovou školou patřil k nadaným kreslířům. G. manželka Magdalena, s níž měl dvě děti, byla praneteří biedermeierovského malíře Ferdinanda Georga Waldmüllera. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Klavírní koncert d moll; Schlesische Bauerntänze; Die heilige Hedwig (oratorium); Aus den Bergen meiner Heimat. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' G. Kühle, L. G., in: Österreichische Musik- und Theater-Zeitung 1, 1889, č. 18, s. 1n. (se soupisem díla a portrétem); A. Lehnert, Zum 60. Weigenfeste Meister L. G., in: Deutsche Post 7, 1925, s. 87; Musikdirektor L. G. – 70 Jahre, in: Neues Tagbatt für Schlesien und Nordmähren 2, 1935, s. 98; P. Buhl, Troppau von A bis Z, München 1973, s. 41; J. Gebauer, Významné osobnosti Opavska, in: Naše Opavsko 3, 1992, s. 48; týž, L. G., hudební skladatel, dirigent, pedagog a malíř, in: Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy 19, 1993, s. 20–22; BL 1, s. 462; Slezsko 3, s. 40–41; Slovník české hudební kultury, 1997, s. 646; LDM 1, s. 453–454 (s bibliografií); Kulturněhistorická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1, 2013, s. 290; A. Bruckner, Ein Handbuch, U. Harten (ed.), Salzburg 1996, rejstřík; F. Kaiser, L. G.s Erinnerungen an seinen Lehrer A. Bruckner und die Bruckner-Aufführungen in Troppau, in: Bruckner-Symposium Linz 1994. Bericht, Linz 1997, s. 49–54; R. Grasberger, Bruckner-Ikonographie 1, Wien 2004, rejstřík; K. Boženek – P. Hanousek, Opava hudební, 2014, s. 39–42, 57–58, 70. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' ZA, Opava, osobní fond (nezpracováno). | ||
+ | |||
+ | Karel Steinmetz | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] |
Verze z 7. 4. 2019, 10:28
Ludwig Eduard Johann GRANDE | |
Narození | 26.4.1865 |
---|---|
Místo narození | Telč |
Úmrtí | 25.7.1940 |
Místo úmrtí | Opava |
Povolání |
61- Pedagog 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70340 |
GRANDE, Ludwig Eduard Johann (též Ludvík), * 26. 4. 1865 Telč, † 25. 7. 1940 Opava, hudební skladatel, pedagog, organizátor hudebního života
Pocházel z německé rodiny úředníka Josefa G. a Leokadie, roz. Ludwigové. Otec byl správcem telčského velkostatku hraběte Podstatzkého-Lichtensteina, 1874 se stal správcem zámku ve Slavkově (u Opavy). Již v obecné škole v rodišti se G. seznámil s češtinou, kterou dobře ovládal celý život, a začal se učit hře na klavír; v tom pokračoval u J. Nováka i v Opavě, kde často navštěvoval operní představení místního divadla. 1881–86 studoval na vídeňské konzervatoři hru na klavír, violu, flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh, varhany i další nástroje. 1886–88 se věnoval kompozici u A. Brucknera, který ovlivnil i G. první skladby. Na vídeňské univerzitě externě navštěvoval přednášky z dějin hudby u E. Hanslicka. Po návratu do Opavy získal koncesi k výuce hudby a 1890 tam založil hudebněvzdělávací ústav. Později jej rozšířil o pobočky ve Frýdku, Krnově a Frývaldově (dnes Jeseník). Škola, v níž se vyučovalo hře na klavír a strunné nástroje, si záhy získala dobrou pověst po celém rakouském, resp. českém Slezsku. 1893–1919 byl dirigentem opavské městské kapely, kterou přeměnil na městský symfonický orchestr s více než třiceti stálými hráči. Těleso mělo v repertoáru skladby od J. S. Bacha, W. A. Mozarta a L. van Beethovena až po A. Brucknera a G. Mahlera, uvádělo velká oratoria a kantáty spolu s bezmála stočlenným pěveckým sborem (Singakademie), který G. také dirigoval (1910–27). G. rovněž vedl lidový hudební spolek (Liederkranz). Jako skladatel, hudební pedagog a organizátor se zařadil k nejvýznamnějším osobnostem hudební Opavy. Složil osmnáct symfonií, několik klavírních sonát, koncertů, fantazií a romancí, jeho kompozice jsou dnes zčásti nezvěstné.
Ovlivněn vídeňskou waldmüllerovou školou patřil k nadaným kreslířům. G. manželka Magdalena, s níž měl dvě děti, byla praneteří biedermeierovského malíře Ferdinanda Georga Waldmüllera.
D: výběr: Klavírní koncert d moll; Schlesische Bauerntänze; Die heilige Hedwig (oratorium); Aus den Bergen meiner Heimat.
L: G. Kühle, L. G., in: Österreichische Musik- und Theater-Zeitung 1, 1889, č. 18, s. 1n. (se soupisem díla a portrétem); A. Lehnert, Zum 60. Weigenfeste Meister L. G., in: Deutsche Post 7, 1925, s. 87; Musikdirektor L. G. – 70 Jahre, in: Neues Tagbatt für Schlesien und Nordmähren 2, 1935, s. 98; P. Buhl, Troppau von A bis Z, München 1973, s. 41; J. Gebauer, Významné osobnosti Opavska, in: Naše Opavsko 3, 1992, s. 48; týž, L. G., hudební skladatel, dirigent, pedagog a malíř, in: Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy 19, 1993, s. 20–22; BL 1, s. 462; Slezsko 3, s. 40–41; Slovník české hudební kultury, 1997, s. 646; LDM 1, s. 453–454 (s bibliografií); Kulturněhistorická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1, 2013, s. 290; A. Bruckner, Ein Handbuch, U. Harten (ed.), Salzburg 1996, rejstřík; F. Kaiser, L. G.s Erinnerungen an seinen Lehrer A. Bruckner und die Bruckner-Aufführungen in Troppau, in: Bruckner-Symposium Linz 1994. Bericht, Linz 1997, s. 49–54; R. Grasberger, Bruckner-Ikonographie 1, Wien 2004, rejstřík; K. Boženek – P. Hanousek, Opava hudební, 2014, s. 39–42, 57–58, 70.
P: ZA, Opava, osobní fond (nezpracováno).
Karel Steinmetz