Verze z 7. 4. 2019, 10:18, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku GRASEL Johann Georg 20.4.1790-31.1.1818 na GRASEL Johann Georg 4.4.1790-31.1.1818 bez založení přesměrování)

GRASEL Johann Georg 4.4.1790-31.1.1818

Z Personal
Johann Georg GRASEL
Narození 4.4.1790
Místo narození Nové Syrovice (u Moravských Budějovic)
Úmrtí 31.1.1818
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 59- Společnost - ostatní
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=63219

GRASEL, Johann Georg (též Jan Jiří), * 4. 4. 1790 Nové Syrovice (u Moravských Budějovic), † 31. 1. 1818 Vídeň (Rakousko), lupič

Syn Tomáše G. (1763–1835), který vykonával opovrhované povolání rasa, ale živil se také loupežemi. 1792 byl ve Znojmě dopaden a odsouzen k deseti letům žaláře na brněnském Špilberku, odkud 1799 uprchl. Změnil si jméno na Joseph Haller a pohyboval se kolem zemských hranic jako obchodník se svatými obrázky a růženci. Za nakradené peníze si koupil rasovnu v uherském Veszprému. Později se vrátil do dolnorakouského Waldviertelu a organizoval loupežnické bandy, které se staly postrachem okolí.

Od 1809 se k otci připojil syn G., který už tehdy měl za sebou několik kriminálních deliktů. Společně vedli početnou bandu, která terorizovala jižní Moravu a Dolní Rakousy. Jako opěrné body jim sloužily osamělé rasovny, odkud pocházeli další členové bandy. Otec se synem naposledy společně přepadli 1813 statek ve Wullersdorfu.

Sám G. postupoval ještě brutálněji než otec, často také vraždil, např. 1814 v Zwettlu ubil starou ženu, která bandě odmítala sdělit úkryt peněz. Případy se množily a zpochybňovaly romantické legendy o něm šířené. Ve snaze zakrýt stopy G. odcestoval 1815 do Prahy a dal se naverbovat k 1. dělostřeleckému pluku, záhy dezertoval a vrátil se do Podyjí, kde nadále loupil. 1815 G. banda přepadla zámek ve Wildbergu (u Hornu). Na G. hlavu byla vypsána odměna. Policii na stopu přivedla jeho družka Therese (Resel) Hambergerová, která se po útěku z vězení v Drosendorfu skrývala v Kloboukách u Brna. Oba byli zatčeni na cestě do Slezska v Mörtersdorfu (u Hornu) a G. byl odvezen do Vídně.

Proces s G. a členy bandy probíhal dva roky, soud vynesl šest rozsudků smrti a mnohaleté žaláře (otec Tomáš G. byl odsouzen na dvacet let do vězení, zemřel 1835 na Špilberku). G. a jeho nejbližší společníky J. Fähndingera a I. Stangla potrestal vojenský soud oběšením. Poprava se konala před vídeňskou Novou bránou.

S postupujícími lety rostla v lidovém vyprávění pověst o ušlechtilém zbojníku, zpracovali ji romanopisci a jarmareční zpěváci, vznikla dramata a muzikály. V Československé televizi zařadil režisér H. Bočan G. příběh do cyklu Slavné historky zbojnické (1985). V okolí Nové Bystřice na česko-rakouské hranici byly vyznačeny cyklostezky připomínající tohoto zločince.

L: E. Breier, Die beiden G. Roman, Wien 1854; C. Ulf, Leben und Treiben des berüchtigen Räuberhauptmanns J. G. G., 1862; J. Richter, Jan Jiří G., powěstný loupežník, jeho žiwot, skutky a konec, 1869; R. Bartsch, J. G. G. und seine Kameraden, Wien 1924; F. Endl, Der Räuberhauptmann G. und einige seiner Diebgenossen und -genossinnen, in: Unsere Heimat, Neue Folge 4, 1931, s. 46–47, 182; R. Hruschka, Der Räuber in Böhmen und Mähren, 1933; S. Freiberg, J. G. G. Theaterstück, Krems 1963; D. Uhlíř, Brněnský pitaval, 1992, s. 192–196; R. Bletschacher, Der G. Chronik einer Räuberlebens, Wien 1995; J. G. G., H. Hinz (ed.), Horn – Waidhofen a. d. Thaya 1999; K. Polák, Loupežník z našeho kraje, 2002; E. E. Kisch, Jak zdolali Grázla, in: Pražský pitaval, 2008, s. 241–245 (1. vyd. Berlin 1931); D. Uhlíř, Moravský pitaval, 2011, s. 234–248; A. Votruba, Pravda u zbojníka, 2010, s. 267–270, 326–328; Johann Georg G. vor Gericht. Die Verhörsprotokolle des Wiener Kriminalgerichts und des Kriegsgerichts in Wien, W. Platzgummer – Ch. Zolles (eds.), Horn – Waidhofen a. d. Thaya 2013.

Miloslav Martínek