Biografický slovník
GRAUERT Louis Ferdinand 14.12.1816-?13.8.1855: Porovnání verzí
(→Literatura) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Louis Ferdinand GRAUERT |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.12.1816 | | datum narození = 14.12.1816 | ||
| místo narození = Berlín (Německo) | | místo narození = Berlín (Německo) | ||
| − | | datum úmrtí = 13.8.1855 | + | | datum úmrtí = 13.nebo 14.8.1855 |
| místo úmrtí = Teplice | | místo úmrtí = Teplice | ||
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | ||
| jiná jména = Louis Ferdinand GRAUERT | | jiná jména = Louis Ferdinand GRAUERT | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 719-720 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''GRAUERT, Louis Ferdinand''' ''(vl. jm. Ludwig), * 14. 12. 1816 Berlín (Německo), † 13. nebo 14. 8. 1855 Teplice, herec'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny soudního úředníka. Od dětství se chtěl stát hercem, již v sedmi letech vystoupil v Kotzebueově hře Der Vielwisser, ale rodiče jeho přání nepodporovali. Vyučil se v berlínské litografické dílně jako kolorista a po otcově předčasně smrti (1831) živil matku a bratra. Oženil se v devatenácti letech s Berthou Gramovou. O divadlo se dále zajímal, sledoval profesionální výkony a volný čas věnoval berlínské ochotnické společnosti Urania. Hostující herec berlínského dvorního divadla L. Schneider si všiml jeho nadání a 1841 mu dopomohl k angažmá pro obor hrdinů, intrikánů a charakterních postav v městském divadle ve Štětíně. G. se zdokonalil ve zpěvu a vystupoval i v operách. Na jaře 1846 odjela rodina do Prahy a G. podepsal smlouvu s ředitelem Stavovského divadla J. Hoffmannem. Debutoval jako zlatník Galuchet ve Scribově veselohře ''Johanna und Hannchen'' a publikum si ho oblíbilo. Hrál i velké postavy (Cromwell, E. Raupach: | ||
| + | ''Cromwell’s Ende''; Nathan, G. E. Lessing: ''Nathan der Weise'', Otec Klingsberg, A. Kotzebue: ''Die beiden Klingsberg'') a vystoupil ve vzácných pražských nastudováních Shakespearových děl (Squenz, ''Ein Sommernachtstraum'', 1846; Julius Cesar, titulní role, 1847; Dormio, ''Komödie der Irrungen'', 1852). Ředitele Hoffmanna vystřídal 1852 v Praze J. A. Stöger, který přivedl řadu nových herců. G. byl později zaměstnáván zejména ve fraškách a parodiích v letní Aréně ve Pštrosce. Hledal bezvýsledně jiné angažmá (mj. hostoval několikrát během sezony 1853/54 v novém působišti ředitele Hoffmanna ve Frankfurtu nad Mohanem).Na podzim 1854 onemocněl a choroba ochromila jeho duševní síly. Ztratil paměť a postupně i schopnost mluvit. Poslední představení hrál v Praze v listopadu 1854 (Amadeus von Brunstädt, Ch. K. Birch-Pfeifferová: ''Eine Familie''). G. odjel i s manželkou do Teplic, kde byl – zřejmě též na základě předchozí známosti s místním soukromým divadlem – přijat a do konce života mu byla poskytnuta nezbytná péče. Choroba a předčasné úmrtí nedovolily G. rozvinout mimořádné a všestranné herecké schopnosti. Jeho synem byl herec Isidor G. (1834–1895). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Almanach für Freunde der Schauspielkunst 7, 1842, s. 320; 8, 1843, s. 258; 9, 1844, s. 491; zpráva o úmrtí, in: Bohemia 15. 8. 1855; O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 3, 1888, s. 341, 347–349, 361, 365, 368, 375, 407, 410–411, 418, 427–428, 442–443, 458, 491; nekrolog, in: Deutscher Bühnen-Almanach 20, 1856, s. 73–79; L. Eisenberg, Großes biographisches Lexikon der Deutschen Bühne im XIX. Jh., Leipzig 1903, s. 345–346; P. S. Ulrich, Biographisches Verzeichnis für Theater, Tanz und Musik 1, A–L, Berlin 1997, s. 643 (s chybným místem úmrtí). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 144, obraz 56–60. | ||
| + | |||
| + | Jitka Ludvová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
[[Kategorie:Berlín]] | [[Kategorie:Berlín]] | ||
[[Kategorie:1816]] | [[Kategorie:1816]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Teplice]] |
[[Kategorie:1855]] | [[Kategorie:1855]] | ||
| − | |||
| − | |||
Aktuální verze z 8. 12. 2019, 12:36
| Louis Ferdinand GRAUERT | |
 | |
| Narození | 14.12.1816 |
|---|---|
| Místo narození | Berlín (Německo) |
| Úmrtí | 13.nebo 14.8.1855 |
| Místo úmrtí | Teplice |
| Jiná jména | Louis Ferdinand GRAUERT |
| Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 719-720 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58340 |
GRAUERT, Louis Ferdinand (vl. jm. Ludwig), * 14. 12. 1816 Berlín (Německo), † 13. nebo 14. 8. 1855 Teplice, herec
Pocházel z rodiny soudního úředníka. Od dětství se chtěl stát hercem, již v sedmi letech vystoupil v Kotzebueově hře Der Vielwisser, ale rodiče jeho přání nepodporovali. Vyučil se v berlínské litografické dílně jako kolorista a po otcově předčasně smrti (1831) živil matku a bratra. Oženil se v devatenácti letech s Berthou Gramovou. O divadlo se dále zajímal, sledoval profesionální výkony a volný čas věnoval berlínské ochotnické společnosti Urania. Hostující herec berlínského dvorního divadla L. Schneider si všiml jeho nadání a 1841 mu dopomohl k angažmá pro obor hrdinů, intrikánů a charakterních postav v městském divadle ve Štětíně. G. se zdokonalil ve zpěvu a vystupoval i v operách. Na jaře 1846 odjela rodina do Prahy a G. podepsal smlouvu s ředitelem Stavovského divadla J. Hoffmannem. Debutoval jako zlatník Galuchet ve Scribově veselohře Johanna und Hannchen a publikum si ho oblíbilo. Hrál i velké postavy (Cromwell, E. Raupach: Cromwell’s Ende; Nathan, G. E. Lessing: Nathan der Weise, Otec Klingsberg, A. Kotzebue: Die beiden Klingsberg) a vystoupil ve vzácných pražských nastudováních Shakespearových děl (Squenz, Ein Sommernachtstraum, 1846; Julius Cesar, titulní role, 1847; Dormio, Komödie der Irrungen, 1852). Ředitele Hoffmanna vystřídal 1852 v Praze J. A. Stöger, který přivedl řadu nových herců. G. byl později zaměstnáván zejména ve fraškách a parodiích v letní Aréně ve Pštrosce. Hledal bezvýsledně jiné angažmá (mj. hostoval několikrát během sezony 1853/54 v novém působišti ředitele Hoffmanna ve Frankfurtu nad Mohanem).Na podzim 1854 onemocněl a choroba ochromila jeho duševní síly. Ztratil paměť a postupně i schopnost mluvit. Poslední představení hrál v Praze v listopadu 1854 (Amadeus von Brunstädt, Ch. K. Birch-Pfeifferová: Eine Familie). G. odjel i s manželkou do Teplic, kde byl – zřejmě též na základě předchozí známosti s místním soukromým divadlem – přijat a do konce života mu byla poskytnuta nezbytná péče. Choroba a předčasné úmrtí nedovolily G. rozvinout mimořádné a všestranné herecké schopnosti. Jeho synem byl herec Isidor G. (1834–1895).
L: Almanach für Freunde der Schauspielkunst 7, 1842, s. 320; 8, 1843, s. 258; 9, 1844, s. 491; zpráva o úmrtí, in: Bohemia 15. 8. 1855; O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 3, 1888, s. 341, 347–349, 361, 365, 368, 375, 407, 410–411, 418, 427–428, 442–443, 458, 491; nekrolog, in: Deutscher Bühnen-Almanach 20, 1856, s. 73–79; L. Eisenberg, Großes biographisches Lexikon der Deutschen Bühne im XIX. Jh., Leipzig 1903, s. 345–346; P. S. Ulrich, Biographisches Verzeichnis für Theater, Tanz und Musik 1, A–L, Berlin 1997, s. 643 (s chybným místem úmrtí).
P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 144, obraz 56–60.
Jitka Ludvová
