GRAUERT Louis Ferdinand 14.12.1816-?13.8.1855: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku GRAUERT Ludwig Wilhelm 14.12.1816-13.8.1855 na GRAUERT Louis Ferdinand 14.12.1816-?13.8.1855 bez založení přesměrování)
(Žádný rozdíl)

Verze z 7. 4. 2019, 11:59

Louis Ferdinand GRAUERT
Narození 14.12.1816
Místo narození Berlín (Německo)
Úmrtí 13.nebo 14.8.1855
Místo úmrtí Teplice
Jiná jména Louis Ferdinand GRAUERT
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec

GRAUERT, Louis Ferdinand (vl. jm. Ludwig), * 14. 12. 1816 Berlín (Německo), † 13. nebo 14. 8. 1855 Teplice, herec

Pocházel z rodiny soudního úředníka. Od dětství se chtěl stát hercem, již v sedmi letech vystoupil v Kotzebueově hře Der Vielwisser, ale rodiče jeho přání nepodporovali. Vyučil se v berlínské litografické dílně jako kolorista a po otcově předčasně smrti (1831) živil matku a bratra. Oženil se v devatenácti letech s Berthou Gramovou. O divadlo se dále zajímal, sledoval profesionální výkony a volný čas věnoval berlínské ochotnické společnosti Urania. Hostující herec berlínského dvorního divadla L. Schneider si všiml jeho nadání a 1841 mu dopomohl k angažmá pro obor hrdinů, intrikánů a charakterních postav v městském divadle ve Štětíně. G. se zdokonalil ve zpěvu a vystupoval i v operách. Na jaře 1846 odjela rodina do Prahy a G. podepsal smlouvu s ředitelem Stavovského divadla J. Hoffmannem. Debutoval jako zlatník Galuchet ve Scribově veselohře Johanna und Hannchen a publikum si ho oblíbilo. Hrál i velké postavy (Cromwell, E. Raupach: Cromwell’s Ende; Nathan, G. E. Lessing: Nathan der Weise, Otec Klingsberg, A. Kotzebue: Die beiden Klingsberg) a vystoupil ve vzácných pražských nastudováních Shakespearových děl (Squenz, Ein Sommernachtstraum, 1846; Julius Cesar, titulní role, 1847; Dormio, Komödie der Irrungen, 1852). Ředitele Hoffmanna vystřídal 1852 v Praze J. A. Stöger, který přivedl řadu nových herců. G. byl později zaměstnáván zejména ve fraškách a parodiích v letní Aréně ve Pštrosce. Hledal bezvýsledně jiné angažmá (mj. hostoval několikrát během sezony 1853/54 v novém působišti ředitele Hoffmanna ve Frankfurtu nad Mohanem).Na podzim 1854 onemocněl a choroba ochromila jeho duševní síly. Ztratil paměť a postupně i schopnost mluvit. Poslední představení hrál v Praze v listopadu 1854 (Amadeus von Brunstädt, Ch. K. Birch-Pfeifferová: Eine Familie). G. odjel i s manželkou do Teplic, kde byl – zřejmě též na základě předchozí známosti s místním soukromým divadlem – přijat a do konce života mu byla poskytnuta nezbytná péče. Choroba a předčasné úmrtí nedovolily G. rozvinout mimořádné a všestranné herecké schopnosti. Jeho synem byl herec Isidor G. (1834–1895).

L: Almanach für Freunde der Schauspielkunst 7, 1842, s. 320; 8, 1843, s. 258; 9, 1844, s. 491; zpráva o úmrtí, in: Bohemia 15. 8. 1855; O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 3, 1888, s. 341, 347–349, 361, 365, 368, 375, 407, 410–411, 418, 427–428, 442–443, 458, 491; nekrolog, in: Deutscher Bühnen-Almanach 20, 1856, s. 73–79; L. Eisenberg, Großes biographisches Lexikon der Deutschen Bühne im XIX. Jh., Leipzig 1903, s. 345–346; P. S. Ulrich, Biographisches Verzeichnis für Theater, Tanz und Musik 1, A–L, Berlin 1997, s. 643 (s chybným místem úmrtí).

P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 144, obraz 56–60.

Jitka Ludvová