GRAUS František 14.12.1921-1.5.1989: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 720-721
 
}}
 
}}
  
Řádka 28: Řádka 29:
  
 
'''L:''' Zur Erinnerung an F. G., in: Basler Zeitschrift für Geschichte und Altertumskunde 90, 1990, s. 5–33; J. Macek, † F. G. (14. 12. 1921 – 1. 5. 1989), in: ČČH 88, 1990, s. 201–208; Spannungen und Widersprüche. Gedenkschrift für F. G., S. Burghartz et al. (eds.), Sigmaringen 1991; B. Jiroušek, prožitek emigrace u F. G., in: ĎaS 24, 2002, č. 3, s. 34–36; J. Klápště, Nesnadný návrat profesora F. G., in: tamtéž, s. 37–38; F. G. – člověk a historik, Z. Beneš – B. Jiroušek – A. Kostlán (eds.), 2004; N. Morávková, F. G. a československá poválečná historiografie (s bibliografií), 2013.  
 
'''L:''' Zur Erinnerung an F. G., in: Basler Zeitschrift für Geschichte und Altertumskunde 90, 1990, s. 5–33; J. Macek, † F. G. (14. 12. 1921 – 1. 5. 1989), in: ČČH 88, 1990, s. 201–208; Spannungen und Widersprüche. Gedenkschrift für F. G., S. Burghartz et al. (eds.), Sigmaringen 1991; B. Jiroušek, prožitek emigrace u F. G., in: ĎaS 24, 2002, č. 3, s. 34–36; J. Klápště, Nesnadný návrat profesora F. G., in: tamtéž, s. 37–38; F. G. – člověk a historik, Z. Beneš – B. Jiroušek – A. Kostlán (eds.), 2004; N. Morávková, F. G. a československá poválečná historiografie (s bibliografií), 2013.  
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/194538 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Milan Řepa
 
Milan Řepa
Řádka 38: Řádka 41:
 
[[Kategorie:1989]]
 
[[Kategorie:1989]]
 
[[Kategorie:Basilej]]
 
[[Kategorie:Basilej]]
 +
 +
<gallery>
 +
Graus_-_Basilej.jpg|Univerzita v Basileji, Grausovo působiště v 70. a 80. letech
 +
Graus_-_chudina.jpg|<i>Městská chudina v době předhusitské</i> (obálka)
 +
Graus_-_venkovsky_lid.jpg|<i>Dějiny venkovského lidu v době předhusitské</i> (obálka)
 +
Graus_-_ziva_a_mrtva.jpg|<i>Naše živá a mrtvá minulost</i> (obálka)
 +
</gallery>

Verze z 1. 10. 2019, 13:31

František GRAUS
Narození 14.12.1921
Místo narození Brno
Úmrtí 1.5.1989
Místo úmrtí Basilej (Švýcarsko)
Povolání 53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 720-721
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46534

GRAUS, František, * 14. 12. 1921 Brno, † 1. 5. 1989 Basilej (Švýcarsko), historik

Pocházel z bohaté brněnské německé židovské rodiny obchodníka Bruna G., otec však již 1930 zemřel. Ačkoli rodina náboženství nepraktikovala, G. se ve vzdoru proti novému partnerovi své matky krátce přiklonil k ortodoxnímu židovství. Maturoval 1940 v Brně na Spolkovém židovském reformním reálném gymnáziu s českým vyučovacím jazykem. V prosinci 1941 byl s matkou a bratrem Bedřichem deportován do terezínského ghetta, 1944 do koncentračního tábora v Osvětimi, kde jeho bratr zahynul. V Terezíně se z G. stal marxista a vstoupil do ilegální komunistické strany. Po návratu z koncentračního tábora se zapsal na zkrácené, pětisemestrové studium historie a filozofie na Filozofické fakultě UK v Praze (1945–48) a zároveň studoval na Státní archivní škole. 1948 složil rigorózní zkoušku a obhájil disertační práci Chudina městská v době předhusitské (knižně 1949). Současně podal žádost o habilitaci na základě práce Český obchod se suknem ve 14. a na počátku 15. století (knižně 1950); 1951 mu byla udělena docentura pro obor středověké dějiny. 1948 byl přijat do Státního historického ústavu, kde zůstal i po vytvoření nástupnické instituce, Historického ústavu ČSAV. G. patřil k jeho čelným pracovníkům, stal se členem vědecké rady, postupně vedl oddělení dějin feudalismu, od 1955 oddělení obecných dějin a od 1964 oddělení světových dějin předkapitalistických formací. 1953–69 řídil Československý časopis historický; 1955 mu byl udělen titul doktora věd, 1960 byl zvolen členem korespondentem a 1969 řádným členem ČSAV. Krátce vyučoval na Slovenské univerzitě v Bratislavě (1948), na katedře historie Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze (1951–53), od 1951 přednášel na Filozofické fakultě UK, kde 1965 převzal vedení katedry československých dějin pro zemřelém V. Husovi; 1967 získal profesuru pro obor starších českých dějin.

G. patřil v padesátých letech 20. století k mladým historikům důsledně uplatňujícím marxismus, snoubil jej však s širokým rozhledem po zahraniční literatuře i s důkladným základním výzkumem. První období jeho tvorby vyvrcholilo v rozsáhlých dvousvazkových Dějinách venkovského lidu v Čechách v době předhusitské (1953, 1957). Jejich společným jmenovatelem se stala teze o první krizi feudalismu, kdy sílící třídní boj vyústil v husitskou revoluci. Marxistické hledisko třídního boje G. uplatnil rovněž jako hlavní redaktor syntézy Přehled československých dějin, na níž se začalo pracovat od 1953. Jako přední historik a člen KSČ měl G. možnost cestovat do zahraničí, využil toho k rozšíření obzoru o aktuálních trendech historického bádání v západní Evropě. Účastnil se mezinárodních historických kongresů (1955 Řím, 1960 Stockholm, 1965 Vídeň) a konferencí, publikoval v nejprestižnějších oborových časopisech (Annales, Historische Zeitschrift, Past and Present). V šedesátých letech rozšiřoval svůj odborný záběr; výzkum hospodářských a sociálních dějin českého středověku doplňoval studiem vzniku středověkých států a národností (mj. Velké Moravy), začal se zajímat o kulturněantropologické jevy. Tím se dostával do souladu s aktuálními směry světového dějepisectví. Získával respekt v zahraničí, k tomu přispěla zvláště G. publikace Volk, Herrscher und Heiliger im Reich der Merowinger. Studien zur Hagiographie der Merowingerzeit (1965), v níž na základě analýz narativních pramenů a legend sledoval úlohu násilí při vzniku států. G. postupně ustupoval od rigidních interpretačních schémat dialektického marxismu. Vypovídají o tom jeho programové články v Československém časopise historickém, publikované ve druhé polovině šedesátých let, např. Světové dějiny a úkoly československé historiografie (1965), Současná krize našeho historického vědomí (1968) nebo jím redigovaný sborník Naše živá i mrtvá minulost (1968). Proměnu G. postojů dovršil srpen 1968, kdy odsoudil intervenci vojsk Varšavské smlouvy. V listopadu téhož roku nastoupil jako hostující profesor na univerzitě v západoněmeckém Giessenu, kde v prosinci obdržel čestný doktorát; 1969 byl jmenován profesorem středověkých a německých dějin a 1970 vedoucím katedry pro středověké dějiny a německé zemské dějiny. V dubnu 1970 mu vypršelo povolení k pobytu v zahraničí a G. zůstal v emigraci; 1975 byl v Praze odsouzen pro trestný čin nedovoleného opuštění republiky. 1972 přijal místo profesora dějin středověku na univerzitě v Basileji, kde působil do konce života.

Od konce šedesátých let v jeho práci převážily sociologizující a kulturněantropologické přístupy inspirované školou Annales. G. se věnoval studiu mentalit a tradic, dále rozvíjel svůj zájem o problematiku krize 14. století, formování raně středověkých států i o život marginalizovaných sociálních skupin, včetně židovského obyvatelstva. Všechna tato témata rozvinul ve třech stěžejních knihách, publikovaných v sedmdesátých a osmdesátých letech v SRN. Vědeckým dílem i pedagogickým působením se G. zařadil mezi nejvlivnější medievisty své doby. Stal se členem předních historických institucí (mj. od 1983 členem redakční rady časopisu Historische Zeitschrift) a podílel se na významných mezinárodních kolektivních projektech, např. Germania Judaica nebo Lexikon des Mittelalters.

D: výběr: Chudina městská v době předhusitské, 1947; Český obchod se suknem ve 14. a počátkem 15. století, 1950; Lebendige Vergangenheit. Überliefe- rung im Mittelalter und in den Vorstellungen vom Mittelalter, Köln 1975; Die Nationenbildung der Westslawen im Mittelalter, Sigmaringen 1980; Pest–Geissler–Judenmorde. Das 14. Jahrhundert als Krisenzeit, Göttingen 1987; Ausgewählte Aufsätze (1959–1989), Stuttgart 2002.

L: Zur Erinnerung an F. G., in: Basler Zeitschrift für Geschichte und Altertumskunde 90, 1990, s. 5–33; J. Macek, † F. G. (14. 12. 1921 – 1. 5. 1989), in: ČČH 88, 1990, s. 201–208; Spannungen und Widersprüche. Gedenkschrift für F. G., S. Burghartz et al. (eds.), Sigmaringen 1991; B. Jiroušek, prožitek emigrace u F. G., in: ĎaS 24, 2002, č. 3, s. 34–36; J. Klápště, Nesnadný návrat profesora F. G., in: tamtéž, s. 37–38; F. G. – člověk a historik, Z. Beneš – B. Jiroušek – A. Kostlán (eds.), 2004; N. Morávková, F. G. a československá poválečná historiografie (s bibliografií), 2013.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Milan Řepa