Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GREGOROVÁ Hana 30.1.1885-11.12.1958

{{Infobox - osoba
| jméno = Hana GREGOROVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 30.1.1885
| místo narození = Martin (Slovensko)
| datum úmrtí = 11.12.1958
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
59- Společnost - ostatní

| jiná jména = 
}}

'''GREGOROVÁ, Hana''' ''(vl. jm. Anna), * 30. 1. 1885  Martin (Slovensko), † 11. 12. 1958 Praha, spisovatelka, publicistka, organizátorka ženského hnutí'' 

Pocházela z přední martinské rodiny továrníka Jána Lilgeho a Márie, roz. Jamnické. V mládí účinkovala 1903–13 v ochotnickém divadle, kde ztvárnila více než dvacet divadelních postav. Poté co se 1907 vdala za J. Gregora Tajovského, slovenského prozaika a dramatika, žila s manželem na místech jeho působení. Ochotnickým divadlem se zabývala 1907–08 i v uherském Nadlaku (dnes Nădlac v Rumunsku). Po návratu na Slovensko 1910 žila G. v Prešově a v Martině a věnovala se literární tvorbě. Knižně debutovala sbírkou krátkých próz ''Ženy'' (1912), ve které zachytila osudy žen z rozličných společenských vrstev. Prosazovala nová stanoviska v literatuře i v ženském hnutí, proto narážela na odpor konzervativních kruhů. Z maďarštiny přeložila ''Zázračný deštník svatého Petra'' od K. Mikszátha (1911). Během pobytu v Košicích 1919–20 vyvíjela rozsáhlou osvětovou činnost a pracovala v redakci časopisu ''Slovenský východ''. Po příchodu do Prahy 1920 se angažovala také ve veřejné správě – jako referentka zastupovala Slovensko na ministerstvu školství a národní osvěty. Následně působila 1921–40 v Bratislavě. Tam v prozaické tvorbě navázala na sociální tematiku románem ''Vlny duše'' (1933), emancipační problematika se objevila románě ''Čas nezastavíš'' (1938), zážitky z ciziny popsala v knize cestopisných črt 
''Svet je tak krásny'' (1935). Své názory a vztah k tvorbě pro děti deklarovala 1936 na sjezdu slovenských spisovatelů v Trenčianských Teplicích, kde se vyjadřovala zejména k výchovné úloze dětské literatury. V tomto období vydala sbírku ''Rozprávočky z rádia'' (1931) a mravoučnou knížku ''Pavko v Prahe'' (1933), z češtiny přeložila ''Broučky'' J. Karafiáta (1921). Udržovala přátelské styky s českými spisovateli a vědci, např. O. Fischerem, M. Majerovou, F. X. Šaldou. 

Literární činnost spojovala se svými kulturně-společenskými a organizačními aktivitami, angažovala se v ženském hnutí, usilovala o emancipaci žen, zdůrazňovala nevyhnutelnost jejich vzdělávání a kulturního rozvoje, potřebu plnohodnotného uplatnění ve společnosti (knižně zejména ''Slovenka pri krbe a knihe'', 1929). Jako funkcionářka Umělecké besedy slovenské se snažila navázat styky s levicovým ženským hnutím, organizačně působila ve spolku Solidarita. Stýkala se také s radikálně levicovými intelektuály kolem časopisu ''DAV'' (V. Clementis, L. Novomeský ad.). Po manželově smrti se 1940 přestěhovala do Prahy k dceři, spisovatelce Dagmar Gregorové-Prášilové (1916–2004). G. se aktivně zapojila do druhého československého odboje, po 1945 do mírového a ženského hnutí, pracovala jako předsedkyně Svazu slovenských žen. Své postoje, názory a myšlenky vyjádřila v knize ''Ženy-matky za svetový mier'' (1946). Krátké prózy, úvahy, literárněkritické články a jiné příspěvky publikovala v časopisech ''Elán'', ''Kultúrny život'', ''Prúdy'' a dalších periodikách. Pochována je na hřbitově v Tajově (u Banské Bystrice). 1979 vyšly její memoáry ''Spomienky''. V Pamětním domě J. Gregora Tajovského v Tajově je jí věnována část expozice. 

'''D:''' výběr: Próza: Môj svet, Prešov 1920; Pokorní ľudia, Bratislava 1924; Zo srdca, 1930; Radosť bez tône a slzy vekov, Bratislava 1945. Literatura pro děti: Kytka, Bratislava 1922; O Zorke, čo každému svietila, 1922; Oddané srdiečka, Bratislava 1926. Antologie: Slovenská novelistika 2, 1918 (s kolektivem); Slovenská literatura popřevratová, 1932 (s kolektivem). 

'''L:''' výběr: Tomeš 1, s. 378; ČBS, s. 172; SBS 2, s. 221–222; BLS 3, s. 200–201; Lexikón slovenských žien, Ľ. Ďuranová – A. Táborecká (eds.), Mar tin 2003, s. 71–72; Slovník slovenských spisovateľov pre deti a mládež, Bratislava 2005, s. 101–102; Slovník slovenských spisovateľov 20. storočia, Bratislava–Martin 2008, s. 126; D. Gregorová, Trpké údely, Bratislava 1958, s. 245–252; A. Ma runiaková, Jozef Gregor Tajovský (1874–1940). H. G. (1885–1958), Martin 1968; H. Vydrová, H. G., Martin 1974; K. Rosen baum, Svet H. G., in: Oživená nádej, Bratislava 1985, s. 215–224; Z. Troligová, Emancipačné snahy spisovateľky H. G. z pohľadu súčasnej ženy, in: Žena umělkyně na přelomu 19. a 20. století, 2005, s. 167–174; S. Sváčová, Slovenský a český svet spisovateľky H. G., in: Sdružení knihoven České republiky, 2006, s. 69–75; https://cs.wikipedia.org/ (stav k 10. 5. 2016); https://sk.wikipedia.org/ (stav k 10. 5. 2016). 

'''P:''' Literární archiv SNK, Martin. 

Alena Táborecká
  
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:59- Společnost - ostatní]]

[[Kategorie:1885]]
[[Kategorie:Martin]]
[[Kategorie:1958]]
[[Kategorie:Praha]]