GREGOROVÁ Hana 30.1.1885-11.12.1958

Z Personal
Hana GREGOROVÁ
Narození 30.1.1885
Místo narození Martin (Slovensko)
Úmrtí 11.12.1958
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
59- Společnost - ostatní
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 731-732
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69640

GREGOROVÁ, Hana (vl. jm. Anna), * 30. 1. 1885 Martin (Slovensko), † 11. 12. 1958 Praha, spisovatelka, publicistka, organizátorka ženského hnutí

Pocházela z přední martinské rodiny továrníka Jána Lilgeho a Márie, roz. Jamnické. V mládí účinkovala 1903–13 v ochotnickém divadle, kde ztvárnila více než dvacet divadelních postav. Poté co se 1907 vdala za J. Gregora Tajovského, slovenského prozaika a dramatika, žila s manželem na místech jeho působení. Ochotnickým divadlem se zabývala 1907–08 i v uherském Nadlaku (dnes Nădlac v Rumunsku). Po návratu na Slovensko 1910 žila G. v Prešově a v Martině a věnovala se literární tvorbě. Knižně debutovala sbírkou krátkých próz Ženy (1912), ve které zachytila osudy žen z rozličných společenských vrstev. Prosazovala nová stanoviska v literatuře i v ženském hnutí, proto narážela na odpor konzervativních kruhů. Z maďarštiny přeložila Zázračný deštník svatého Petra od K. Mikszátha (1911). Během pobytu v Košicích 1919–20 vyvíjela rozsáhlou osvětovou činnost a pracovala v redakci časopisu Slovenský východ. Po příchodu do Prahy 1920 se angažovala také ve veřejné správě – jako referentka zastupovala Slovensko na ministerstvu školství a národní osvěty. Následně působila 1921–40 v Bratislavě. Tam v prozaické tvorbě navázala na sociální tematiku románem Vlny duše (1933), emancipační problematika se objevila románě Čas nezastavíš (1938), zážitky z ciziny popsala v knize cestopisných črt Svet je tak krásny (1935). Své názory a vztah k tvorbě pro děti deklarovala 1936 na sjezdu slovenských spisovatelů v Trenčianských Teplicích, kde se vyjadřovala zejména k výchovné úloze dětské literatury. V tomto období vydala sbírku Rozprávočky z rádia (1931) a mravoučnou knížku Pavko v Prahe (1933), z češtiny přeložila Broučky J. Karafiáta (1921). Udržovala přátelské styky s českými spisovateli a vědci, např. O. Fischerem, M. Majerovou, F. X. Šaldou.

Literární činnost spojovala se svými kulturně-společenskými a organizačními aktivitami, angažovala se v ženském hnutí, usilovala o emancipaci žen, zdůrazňovala nevyhnutelnost jejich vzdělávání a kulturního rozvoje, potřebu plnohodnotného uplatnění ve společnosti (knižně zejména Slovenka pri krbe a knihe, 1929). Jako funkcionářka Umělecké besedy slovenské se snažila navázat styky s levicovým ženským hnutím, organizačně působila ve spolku Solidarita. Stýkala se také s radikálně levicovými intelektuály kolem časopisu DAV (V. Clementis, L. Novomeský ad.). Po manželově smrti se 1940 přestěhovala do Prahy k dceři, spisovatelce Dagmar Gregorové-Prášilové (1916–2004). G. se aktivně zapojila do druhého československého odboje, po 1945 do mírového a ženského hnutí, pracovala jako předsedkyně Svazu slovenských žen. Své postoje, názory a myšlenky vyjádřila v knize Ženy-matky za svetový mier (1946). Krátké prózy, úvahy, literárněkritické články a jiné příspěvky publikovala v časopisech Elán, Kultúrny život, Prúdy a dalších periodikách. Pochována je na hřbitově v Tajově (u Banské Bystrice). 1979 vyšly její memoáry Spomienky. V Pamětním domě J. Gregora Tajovského v Tajově je jí věnována část expozice.

D: výběr: Próza: Môj svet, Prešov 1920; Pokorní ľudia, Bratislava 1924; Zo srdca, 1930; Radosť bez tône a slzy vekov, Bratislava 1945. Literatura pro děti: Kytka, Bratislava 1922; O Zorke, čo každému svietila, 1922; Oddané srdiečka, Bratislava 1926. Antologie: Slovenská novelistika 2, 1918 (s kolektivem); Slovenská literatura popřevratová, 1932 (s kolektivem).

L: výběr: Tomeš 1, s. 378; ČBS, s. 172; SBS 2, s. 221–222; BLS 3, s. 200–201; Lexikón slovenských žien, Ľ. Ďuranová – A. Táborecká (eds.), Mar tin 2003, s. 71–72; Slovník slovenských spisovateľov pre deti a mládež, Bratislava 2005, s. 101–102; Slovník slovenských spisovateľov 20. storočia, Bratislava–Martin 2008, s. 126; D. Gregorová, Trpké údely, Bratislava 1958, s. 245–252; A. Ma runiaková, Jozef Gregor Tajovský (1874–1940). H. G. (1885–1958), Martin 1968; H. Vydrová, H. G., Martin 1974; K. Rosen baum, Svet H. G., in: Oživená nádej, Bratislava 1985, s. 215–224; Z. Troligová, Emancipačné snahy spisovateľky H. G. z pohľadu súčasnej ženy, in: Žena umělkyně na přelomu 19. a 20. století, 2005, s. 167–174; S. Sváčová, Slovenský a český svet spisovateľky H. G., in: Sdružení knihoven České republiky, 2006, s. 69–75; https://cs.wikipedia.org/ (stav k 10. 5. 2016); https://sk.wikipedia.org/ (stav k 10. 5. 2016).

P: Literární archiv SNK, Martin.

Alena Táborecká