Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GREGOR Alois 14.12.1888-8.9.1971

{{Infobox - osoba
| jméno = Alois GREGOR
| obrázek = Gregor Alois portret.png
| datum narození = 14.12.1888
| místo narození = Kožušice (u Vyškova)
| datum úmrtí = 8.9.1971
| místo úmrtí = Letovice
| povolání = 55- Jazykovědec<br />54- Etnograf<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 723-724
}}

'''GREGOR, Alois,''' ''* 14. 12. 1888 Kožušice (u Vyškova),  † 8. 9. 1971 Letovice, filolog, literární historik, pedagog'' 

Pocházel z učitelské rodiny. Po maturitě na gymnáziu v Kyjově (1907) vystudoval bohemistiku a germanistiku na filozofické fakultě v Praze (1912), potom poslouchal přednášky na univerzitách ve Vídni u V. Jagiće, Berlíně u A. Brücknera a v Paříži u A. Meilleta. V Praze obhájil disertační práci ''Popis a rozbor rodného nářečí'' (tj. hanáckého, jak je poznal v okolí Bučovic, Slavkova a Ždánic; PhDr. 1914). Učil na reálkách v Telči (1912/13) a v Brně (do 1921), poté 1921–49 na starobrněnském státním dívčím gymnáziu, kde byl krátce i ředitelem. Po založení Masarykovy univerzity v Brně souběžně působil na Filozofické fakultě MU, nejprve jako lektor slovenštiny, od 1930 i jako lektor spisovné češtiny, 1946 se habilitoval pro obor české a slovenské mluvnice a učil do 1959. Oženil se 1933 s národopisnou pracovnicí Idou, roz. Eberhardovou (* 17. 4. 1897 Brno, † 10. 1. 1951 Brno), manželství zůstalo bezdětné. 

G. se věnoval dialektologii, kde navazoval na A. V. Šemberu a F. Bartoše, kterému vedle několika článků věnoval monografii ''O životě a díle Františka Bartoše'' (1968). Výsledkem jeho celoživotního výzkumu dialektů byly 
''Slovník nářečí slavkovsko-bučovického'' (1959) a kapitola ve ''Vlastivědě moravské – Vyškovsko'' (obojí 1965). Vydal učební texty pro střední a vysoké školy, např. ''Příruční mluvnici jazyka českého'' 1 a 2 (1923, 1924), 
''Mluvnici jazyka českého pro vyšší třídy středních škol'' (1932), ''Českou maturitní čítanku'' (1934), 
''Katechismus dějin české literatury'' (1927, s P. Vášou) nebo ''Rukověť českého jazyka a československého písemnictví'' (1937, s T. Glosem). Pro slovenské uživatele připravil např. ''Čítanku pre prvú triedu stredných škôl'' (1928, s O. Haluzickým a P. Vášou) a ''Mluvnici spisovné slovenštiny'' (1954). Dále vydal výbor ''Slovenské pohádky'' I–II (1923–24), články ''Sběratel lidových písní na Moravě v 19. století'' (1957) a ''Mluva lidových písní, zejména moravských'' (1965) anebo edici ze starší české literatury Husovy ''Knížky o svatokupectví'' (1954); edice Blahoslavovy mluvnice zůstala v rukopise. S B. Štědroněm připravil čtvrté vydání Bartošovy a Janáčkovy 
''Kytice z národních písní moravských, slovenských i českých'' (1953). G. se zajímal také o lidovou píseň, hlavně její jazykovou stránku (např. studie ''O lidových písních na Boskovicku'', 1951). Spolupracoval na přípravě písňových edic H. Bíma (''Lidové písně z Hustopečska'', 1950; ''Valašské a slovenské písně'', 1954), K. Vetterla 
(''Lidové písně a tance z Valašskokloboucka'' 2, 1960) a J. Černíka (''Záleské písně z okolí Luhačovic'', 1957); publikoval studii o životě a díle J. Černíka a sestavil slovník k jeho edici ''Zpěvy moravských kopaničářů'' 
(''Vlastivědný věstník moravský'' 10, 1955). V terénu zapisoval lidové písně a zvyky na Hodonínsku, Valašskokloboucku a v oblasti Rosicko-Oslavanska. 

G. se stal členem Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě, Jednoty českých filologů v Brně, Společnosti pro slovanský jazykozpyt, Místopisné komise moravské, jazykovědného odboru Matice slovenské, moravskoslezského výboru Státního ústavu pro lidovou píseň, výboru Matice moravské a Muzejního spolku v Brně, jehož byl od 1948 předsedou a kde organizoval obsáhlou publikační a osvětovou činnost. Po 1945 redigoval spolu s V. Fialovou časopis ''Valašsko'' a 1948–64 vedl 
''Vlastivědný věstník moravský''. Mezi válkami zveřejňoval v ''Lidových novinách'' příspěvky jak o regionální práci a literatuře na Moravě a ve Slezsku, tak o literárním a vědeckém dění na Slovensku.

'''D:''' J. Skutil – P. Pešta, Soupis prací A. G., in: Rodné zemi. Sborník prací k 70. výročí trvání Musejního spolku v Brně a k 70. narozeninám jeho předsedy doc. dr. A. G., 1958, s. 487–521; P. Pešta, Soupis prací A. G. za léta 1959–1972, in: SPFFBU A 25/26, 1977/78, s. 165–176. 

'''L:''' Kulturní adresář ČSR, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 134; Slovenská literatúra 5, 1958, s. 507–508; Rodné zemi, 1958 (V. Šmilauer, A. G. jazykovědec, s. 20–22; J. Hrabák, A. G. literární historik, s. 22–24; J. Černík, Zájem A. G. o lidovou píseň, s. 24–27; J. Rejzek, A. G. a noviny, s. 27–28); J. Skutil, K osmdesátinám prof. dr. A. G., in: VVM 20, 1968, s. 404–406; týž, A. G. osmdesátiletý, in: Lidová demokracie 12. 12. 1968, s. 5; M. Kopecký – S. Dušková – J. Skutil, Smuteční projevy nad rakví doc. dr. A. G., in: VVM 23, 1971, s. 432–435; R. Šrámek – M. Šrámková, Zemřel A. G., in: Národopisné aktuality 8, 1971, s. 394–395; J. Hrabák, Za A. G., in: Česká literatura 19, 1971, s. 572–573; J. Skutil, Památce doc. dr. A. G., in: Lidová demokracie 14. 9. 1971, s. 4; týž, Za doc. dr. A. G., in: Vlastivědná ročenka Okresního archivu v Blansku 7, 1971–1972, s. 96–98; J. Chloupek, Za docentem dr. A. G., in: Naše řeč 55, 1972, s. 46–47; L. Čermák, Za docentem A. G., in: Český jazyk a literatura 22, 1970/72, s. 234–236; M. Krčmová, A. G. zemřel, in: Listy filologické 95, 1972, s. 28–29; P. Schwarz, Za docentem A. G., in: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 8–9, 1972, s. 56–57; Slavica na Univerzitě J. E. Purkyně, 1973, s. 161–163 (R. Večerka); O. Hrabalová, Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu etnografie a folkloristiky ČSAV 2, 1983, s. 39–40; LČL 1, s. 813–816; SBS 2, s. 218; J. Skutil, A. G. – učitel a vlastivědec, in: Lidová demokracie 19. 12. 1988, s. 5; P. Pešta, Miloval Moravu i Slovensko. 20. výročí úmrtí A. G., in: tamtéž 19. 9. 1991, s. 5; J. Skutil, A. G. – filolog a vlastenec, in: 100 let muzejní práce na Vyškovsku 1893–1993, 1993, s. 97–103; Slavica na Masarykově univerzitě, 1993, s. 125–126 (R. Večerka); Z. Chmel, Galerie brněnských osobností 1, 1998, s. 71–72; F. Jordán, Uplynulo 110 let od narození docenta A. G., in: Vyškovské noviny 15. 1. 1999, s. 5; BLS 3, s. 192–193; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, S. Brouček – R. Jeřábek (eds.), 2007, s. 60. 

'''P:''' MZM, Brno, literární oddělení – část korespondence A. G. (1 karton). 

Zdeněk Fišer, Marta Toncrová

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]<br />
[[Kategorie:54- Etnograf]]
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]

[[Kategorie:1888]]
[[Kategorie:Kožušice]]
[[Kategorie:1971]]
[[Kategorie:Letovice]]