GREGOR František Josef 21.2.1896-25.5.1942: Porovnání verzí
(GREGOR_František_21.2.1896-1942) |
|||
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = František GREGOR | + | | jméno = František Josef GREGOR |
− | | obrázek = | + | | obrázek = Gregor Frantisek Josef portret.JPG |
| datum narození = 21.2.1896 | | datum narození = 21.2.1896 | ||
− | | místo narození = Ubušín ( | + | | místo narození = Ubušín (č. o. Jimramov) |
− | | datum úmrtí = 1942 | + | | datum úmrtí = 25.5.1942 |
− | | místo úmrtí = Mauthausen | + | | místo úmrtí = Mauthausen (Rakousko) |
− | | povolání = 53- Historik | + | | povolání = 53- Historik<br />7- Zoolog<br /> |
− | 7- Zoolog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 727 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''GREGOR, František Josef,''' ''* 21. 2. 1896 Ubušín (č. o. Jimramov), † 25. 5. 1942 Mauthausen (Rakousko), pedagog, zoolog, účastník 2. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Byl synem majitele gruntu a starosty obce Františka G. a Josefy, roz. Gregorové. Vychodil měšťanku v Bystrém a 1914 maturoval na reálce v Novém Městě na Moravě. Zahájil studia přírodopisu a zeměpisu na české univerzitě, kde ho ovlivnil např. zoolog A. Mrázek, 1916 byl odveden a poslán na frontu do Ruska a Itálie. Po návratu 1918 působil jako profesor na reálce v pražské Ječné ulici, na nově založeném menšinovém českém reformním gymnáziu v Novém Jičíně (1921–24, 1926–35; 1922 dokončil vysokoškolské studium), na české pobočce ruského reálného gymnázia v Mukačevu (1924–26) a na reálném gymnáziu v Brně (1935–41). | ||
+ | |||
+ | Věnoval se průkopnickému výzkumu blanokřídlého hmyzu (hlavně pilatek a lumků) a vypracoval se v mezinárodně uznávaného znalce lumků. Především na Jimramovsku, Novojíčínsku i v povodí Odry se věnoval sběrům a shromáždil velkou kolekci hmyzu (G. sbírka pilatek i lumků je uložena v NM v Praze). Publikoval časopisecky třicet vědeckých prací. Podílel se na založení regionálního vlastivědného měsíčníku ''Kravařsko'', zaměřeného na obranu české menšiny, který 1932–35 spoluredigoval a v němž zveřejnil několik historických příspěvků. Spolupracoval při založení ''Entomologických listů'' (1937), které redigoval, a při organizaci prvního sjezdu československých entomologů v Brně (1938). Kromě brněnského Klubu přírodovědeckého byl členem Moravské přírodovědecké společnosti, moravskoslezského odboru Československé společnosti entomologické a Sokola, s nímž se zúčastňoval veřejných cvičení a vzdělávacích akcí. G. byl členem národněsocialistické strany, kterou zastupoval na novojičínské radnici. Později se zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa (skupina Brno- -západ), 13. 11. 1941 byl zatčen gestapem, vězněn v Kounicových kolejích a zahynul v koncentračním táboře. Jeho jméno bylo vyryto na pamětních deskách v brněnské Křenové ulici a na Moravském náměstí. | ||
+ | |||
+ | Byl ženatý a měl dva syny. Mladší Dr. Ing. František G. (* 7. 10. 1926 Loučka u Nového Jičína), vystudovaný lesník, pracoval jako entomolog, vědecký pracovník, odborný spisovatel i malíř. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' soupis, in: J. Kratochvíl, Průkopníku moravské entomologie, in: Sborník Přírodovědeckého klubu v Třebíči za léta 1939–1944, 4, 1946, s. 16–21. Výběr: Jimramov s okolím od Víru po Svratku, 1929; Kam s ním?, in: Kravařsko 1, 1931/32, č. 5, s. 73–75; Lidé zběhlí z Hodslavic v době pobělohorské, in: tamtéž 2, 1932/33, č. 1, s. 12–13, č. 2, s. 30–31; Dobývání rud na Novojicku, in: tamtéž 4, 1934/35, č. 7, s. 100–102; Původ místních jmen na Novojicku, in: tamtéž 5, 1935/36, č. 2, s. 26–29, č. 3, s. 46–47, č. 4–5, s. 72–73; Dva nové druhy lumků (Hym.-Ichn.) z Československa, 1935 (zvl. ot.). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Tomeš 1, 377; M. Baláš, Kulturní místopis Novojičínska, 1967, s. 132, 146; Koleška, s. 74–76; K. Kleisner, Chitin a čas. Poznámky k dějinám oboru entomologie v českých zemích (1900–1950), in: Práce z dějin vědy 21, 2004, s. 489–490; T. Vašíková, Přínos regionálních časopisů Kravařsko a Das Kuhländchen pro národopisné a vlastivědné bádání, 2015, passim (bakalářská práce, FF MU, Brno); http://encyklopedie.brna.cz/ (se soupisem díla a literatury, stav k 10. 10. 2016). P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 16 690, matrika nar. evangelické fary Jimramov, sv. VI, s. 175; <font color="red">Nacistická perzekuce, s. 206-208</font>. | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
Řádka 19: | Řádka 32: | ||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Jimramov]] |
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] | ||
[[Kategorie:Mauthausen]] | [[Kategorie:Mauthausen]] |
Aktuální verze z 21. 4. 2021, 13:09
František Josef GREGOR | |
Narození | 21.2.1896 |
---|---|
Místo narození | Ubušín (č. o. Jimramov) |
Úmrtí | 25.5.1942 |
Místo úmrtí | Mauthausen (Rakousko) |
Povolání |
53- Historik 7- Zoolog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 727 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53014 |
GREGOR, František Josef, * 21. 2. 1896 Ubušín (č. o. Jimramov), † 25. 5. 1942 Mauthausen (Rakousko), pedagog, zoolog, účastník 2. odboje
Byl synem majitele gruntu a starosty obce Františka G. a Josefy, roz. Gregorové. Vychodil měšťanku v Bystrém a 1914 maturoval na reálce v Novém Městě na Moravě. Zahájil studia přírodopisu a zeměpisu na české univerzitě, kde ho ovlivnil např. zoolog A. Mrázek, 1916 byl odveden a poslán na frontu do Ruska a Itálie. Po návratu 1918 působil jako profesor na reálce v pražské Ječné ulici, na nově založeném menšinovém českém reformním gymnáziu v Novém Jičíně (1921–24, 1926–35; 1922 dokončil vysokoškolské studium), na české pobočce ruského reálného gymnázia v Mukačevu (1924–26) a na reálném gymnáziu v Brně (1935–41).
Věnoval se průkopnickému výzkumu blanokřídlého hmyzu (hlavně pilatek a lumků) a vypracoval se v mezinárodně uznávaného znalce lumků. Především na Jimramovsku, Novojíčínsku i v povodí Odry se věnoval sběrům a shromáždil velkou kolekci hmyzu (G. sbírka pilatek i lumků je uložena v NM v Praze). Publikoval časopisecky třicet vědeckých prací. Podílel se na založení regionálního vlastivědného měsíčníku Kravařsko, zaměřeného na obranu české menšiny, který 1932–35 spoluredigoval a v němž zveřejnil několik historických příspěvků. Spolupracoval při založení Entomologických listů (1937), které redigoval, a při organizaci prvního sjezdu československých entomologů v Brně (1938). Kromě brněnského Klubu přírodovědeckého byl členem Moravské přírodovědecké společnosti, moravskoslezského odboru Československé společnosti entomologické a Sokola, s nímž se zúčastňoval veřejných cvičení a vzdělávacích akcí. G. byl členem národněsocialistické strany, kterou zastupoval na novojičínské radnici. Později se zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa (skupina Brno- -západ), 13. 11. 1941 byl zatčen gestapem, vězněn v Kounicových kolejích a zahynul v koncentračním táboře. Jeho jméno bylo vyryto na pamětních deskách v brněnské Křenové ulici a na Moravském náměstí.
Byl ženatý a měl dva syny. Mladší Dr. Ing. František G. (* 7. 10. 1926 Loučka u Nového Jičína), vystudovaný lesník, pracoval jako entomolog, vědecký pracovník, odborný spisovatel i malíř.
D: soupis, in: J. Kratochvíl, Průkopníku moravské entomologie, in: Sborník Přírodovědeckého klubu v Třebíči za léta 1939–1944, 4, 1946, s. 16–21. Výběr: Jimramov s okolím od Víru po Svratku, 1929; Kam s ním?, in: Kravařsko 1, 1931/32, č. 5, s. 73–75; Lidé zběhlí z Hodslavic v době pobělohorské, in: tamtéž 2, 1932/33, č. 1, s. 12–13, č. 2, s. 30–31; Dobývání rud na Novojicku, in: tamtéž 4, 1934/35, č. 7, s. 100–102; Původ místních jmen na Novojicku, in: tamtéž 5, 1935/36, č. 2, s. 26–29, č. 3, s. 46–47, č. 4–5, s. 72–73; Dva nové druhy lumků (Hym.-Ichn.) z Československa, 1935 (zvl. ot.).
L: Tomeš 1, 377; M. Baláš, Kulturní místopis Novojičínska, 1967, s. 132, 146; Koleška, s. 74–76; K. Kleisner, Chitin a čas. Poznámky k dějinám oboru entomologie v českých zemích (1900–1950), in: Práce z dějin vědy 21, 2004, s. 489–490; T. Vašíková, Přínos regionálních časopisů Kravařsko a Das Kuhländchen pro národopisné a vlastivědné bádání, 2015, passim (bakalářská práce, FF MU, Brno); http://encyklopedie.brna.cz/ (se soupisem díla a literatury, stav k 10. 10. 2016). P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 16 690, matrika nar. evangelické fary Jimramov, sv. VI, s. 175; Nacistická perzekuce, s. 206-208.
Gustav Novotný