Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GRENIER Louis 1733-11.4.1811

{{Infobox - osoba
| jméno = Louis GRENIER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1733
| místo narození = Amiens (Francie)
| datum úmrtí = 11.4.1811
| místo úmrtí = Salcburk (Rakousko)
| povolání = 74- Architekt

| jiná jména = 
}}

'''GRENIER, Louis,''' ''* 1733 Amiens (Francie), † 11. 4. 1811 Salcburk (Rakousko), architekt'' 

Vystudoval civilní, vojenské a vodní stavitelství na pařížské Akademii výtvarných umění a po 1762 pobýval asi deset let v Praze (bydlel v čp. 25/I, pak v čp. 571/I na Starém Městě pražském), přesto nelze v Čechách doložit – s určitými výjimkami – žádné jeho dílo. Z titulu valdštejnského či spíše fürstenberského stavitele uskutečnil větší restaurátorské zásahy na Valdštejnském paláci (čp. 17/III) na Malé Straně. Za tyto práce dostal více než pět a půl tisíce zlatých, muselo se tedy jednat o poměrně rozsáhlé úpravy. Mohl tak být autorem dnes již zaniklé centrálně pojaté kaple, která stávala v prostoru postranního nádvoří při Valdštejnské ulici. 1770 uváděl pražský adresář G. jako jedinou osobu s titulem architekt; sloužil tehdy jako dvorní stavitel Kristiána Filipa hraběte Clam-Gallase. 1769 G. neuspěl v konkursu na místo dvorního stavitele v Praze, 1772 byl povolán v hodnosti inženýra kapitána do Salcburku jako inspektor nad vodními stavbami. Tam se také stal 1775 komorním a zemským architektem, 1775 vedl přestavbu tanečního sálu radnice, 1786 postavil nový městský most, 1784 navrhl přestavbu zámku Mirabell a 1787 Zimní rezidence. Od něho pochází také hlavní oltář v kostele sv. Blažeje (1785). Pro arcibiskupa Jeronýma Colloreda navrhl hlavní oltář v děkanském kostele sv. Antonína v Halleinu (1778). 

Jediná G. doložená stavba v Čechách vznikala pro Clam-Gallase v Liberci, kde podle G. projektu 1772–76 přistavěl J. J. Kunze ke starému zámku nový (zvaný někdy Zahradní), svou dispozicí typický maison de plaisance. G. zpracoval návrh rokokové vnitřní výzdoby, na níž se podíleli významní pražští umělci (štukatér J. Bossi a kameník F. Lauermann). Vnější fasády byly později upraveny, poté při rekonstrukci 1927–28 byly restaurovány i vnitřní rokokové štuky, dodnes se zachovala jen původní G. dispozice. 

'''L:''' Wurzbach 5, s. 329–330; Thieme-Becker 14, s. 598; E. Šebesta, Příspěvky k stavebním dějinám Prahy koncem 18. a poč. 19. století, in: Stavitelské listy 19, 1923, s. 190; K. F. Kühn, Topographie … im Bezirke Reichenberg 51, Brünn–Prag–Leipzig–Wien 1934, s. 228–250; Toman 1, s. 269–270; Umělecké památky Čech 2, E. Poche (ed.), 1978, s. 237; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 116, 117, 342–343, 528; Architekti, s. 204; NEČVUD, s. 249; Saur 61 (2009), s. 457. 

Pavel Vlček

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:74- Architekt]]

[[Kategorie:1733]]
[[Kategorie:Amiens]]
[[Kategorie:1811]]
[[Kategorie:Salcburk]]