GRETSCH Jan František 14.8.1866-28.6.1894: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 741-742
 
}}
 
}}
  

Verze z 9. 12. 2019, 12:47

Jan František GRETSCH
Narození 14.8.1866
Místo narození Praha
Úmrtí 28.6.1894
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 741-742
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46562

GRETSCH, Jan František, * 14. 8. 1866 Praha, † 28. 6. 1894 Praha, malíř

Pocházel z chudých poměrů, byl synem domovníka na Starém Městě pražském. Po maturitě na reálném gymnáziu a paralelním studiu na kreslířské škole E. Reyniera se stal 1885 žákem UMPRUM ve třídě profesora F. Ženíška, kde díky stipendiu studoval dva roky. Další dva roky byl zaměstnán, aby si vydělal na studium AVU, na níž 1889–91 navštěvoval ateliér profesora M. Pirnera. Na jaře 1894 mu pražská obec zajistila financování studijního pobytu do Francie, kam měl v létě odjet, během příprav na cestu však podlehl plicní tuberkulóze. Jeho malířské dílo, vycházející z nazarénské tradice a prerafaelských vzorů, dosahovalo vysokého stupně vizionářské sugestivnosti a vyjadřovalo se tmavými chmurnými barvami. Smrtelná nemoc a Pirnerovo školení se vepsaly do melancholické tóniny G. rozměrných figurálních kompozic (např. Svatý František káže ptactvu, Modlitba v poledne, Galileo Galilei: A přece se točí, Vidění, Salvátorská legenda, Aleluja). Ke konci života se přikláněl k intimním námětům v novoromantickém krajinném rámci, jimiž předznamenával dekadenci a blížil se symbolismu (např. Smutná jest duše má, Večer na hřbitově, Močál, Milování). Jeho posledním dokončeným obrazem byla Návštěva herců u umírajícího J. K. Tyla, poučená dobovým francouzským malířstvím. G. dílo je zastoupeno v Národní galerii v Praze a v Západočeské galerii v Plzni.

L: OSN 10, s. 473; BL 1, s. 465; Toman 1, s. 270; NEČVUD, s. 249; N. Blažíčková-Horová, České malířství 19. století, 1998, s. 332–333.

Martin Kučera