GREUTER Jan Konrád †12.9.1625: Porovnání verzí

Z Personal
m (Procházková přesunul stránku GREUTER Jan Konrád před 1600-12.9.1625 na GREUTER Jan Konrád 1600?-12.9.1625 bez založení přesměrování)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Hanuš Kunrát GREUTER
+
| jméno = Jan Konrád GREUTER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = před 1600
+
| datum narození = 16. století
| místo narození =  
+
| místo narození = ? Štrasburk (Francie)
 
| datum úmrtí = 12.9.1625
 
| datum úmrtí = 12.9.1625
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Hanuš Kunrát GREUTER, GREITER, GREYTER, KREJTER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 742
 +
}}
 +
 
 +
'''GREUTER, Jan Konrád''' ''(též GREITER, GREYTER, KREJTER, Hanuš Konrád, Kunrát), * 16. století Štrasburk ? (Francie), † 12. 9. 1625 Praha, zlatník, rytec, medailér''
 +
 
 +
Do 1601 G. pracoval pro falckého kurfiřta Fridricha IV., od něhož zřejmě odešel do Prahy. Stal se dvorským zlatníkem Rudolfa II. a pro císaře 1602 zpracoval i nový návrh mincí, které měly být raženy v Čechách. V této souvislosti doporučil pražský mincmistr Jan Lasanz české komoře, aby G. dodával razidla všem mincovnám. V prosinci 1602 se G. stal řezačem mincovních kolků v Praze, kde ve funkci nahradil D. Engelharta. Od 1603 dodával razidla také do českobudějovické mincovny a příležitostně i do mincoven v Kutné Hoře a Jáchymově. Jeho vztah k těmto mincovnám nebyl dosud zcela objasněn. V případě mincovny v Kutné Hoře byl G. pravděpodobně odpovědný za dodávky razidel s tím, že většinu razidel pro něho vyráběl kutnohorský zlatník Mates Šlegl. Práce pro jáchymovskou a českobudějovickou mincovnu nebyla doložena v písemných pramenech, vyvozuje se však z výtvarného provedení ražeb. Další zmínka o G. se objevila při korunovaci Matyáše Habsburského, kdy za mince vyrobené k této příležitosti dostal zvláštní odměnu. 1619 a 1620 byl starším zlatnického cechu na Malé Straně. Občas pravděpodobně pracoval pro vídeňskou mincovnu.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 10, s. 474; Toman 1, s. 270; Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 1912, č. 48, s. 366, 367, 375, 376; T. Smělý, Vzácný kutnohorský tolar Rudolfa II. z roku 1603 z razidel J. K. G. v aukci pražské pobočky ČNS, in: www.numismatici.cz (stav k 6. 9. 2016).
 +
 
 +
Lenka Křížová, Tomáš Smělý
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:24- Představitel řemesel nebo cechů]]
 
[[Kategorie:24- Představitel řemesel nebo cechů]]
  
[[Kategorie:1600?]]
+
[[Kategorie:Štrasburk]]
[[Kategorie:12.9.1625]]
+
[[Kategorie:1625]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
== Literatura ==
 
OSN X, s. 474; Toman 1, s. 270; Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Třída I, Č. 48, 1912, s. 366, 367, 375, 376.
 

Aktuální verze z 9. 12. 2019, 11:48

Jan Konrád GREUTER
Narození 16. století
Místo narození ? Štrasburk (Francie)
Úmrtí 12.9.1625
Místo úmrtí Praha
Povolání 24- Představitel řemesel nebo cechů
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 742
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46563

GREUTER, Jan Konrád (též GREITER, GREYTER, KREJTER, Hanuš Konrád, Kunrát), * 16. století Štrasburk ? (Francie), † 12. 9. 1625 Praha, zlatník, rytec, medailér

Do 1601 G. pracoval pro falckého kurfiřta Fridricha IV., od něhož zřejmě odešel do Prahy. Stal se dvorským zlatníkem Rudolfa II. a pro císaře 1602 zpracoval i nový návrh mincí, které měly být raženy v Čechách. V této souvislosti doporučil pražský mincmistr Jan Lasanz české komoře, aby G. dodával razidla všem mincovnám. V prosinci 1602 se G. stal řezačem mincovních kolků v Praze, kde ve funkci nahradil D. Engelharta. Od 1603 dodával razidla také do českobudějovické mincovny a příležitostně i do mincoven v Kutné Hoře a Jáchymově. Jeho vztah k těmto mincovnám nebyl dosud zcela objasněn. V případě mincovny v Kutné Hoře byl G. pravděpodobně odpovědný za dodávky razidel s tím, že většinu razidel pro něho vyráběl kutnohorský zlatník Mates Šlegl. Práce pro jáchymovskou a českobudějovickou mincovnu nebyla doložena v písemných pramenech, vyvozuje se však z výtvarného provedení ražeb. Další zmínka o G. se objevila při korunovaci Matyáše Habsburského, kdy za mince vyrobené k této příležitosti dostal zvláštní odměnu. 1619 a 1620 byl starším zlatnického cechu na Malé Straně. Občas pravděpodobně pracoval pro vídeňskou mincovnu.

L: OSN 10, s. 474; Toman 1, s. 270; Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 1912, č. 48, s. 366, 367, 375, 376; T. Smělý, Vzácný kutnohorský tolar Rudolfa II. z roku 1603 z razidel J. K. G. v aukci pražské pobočky ČNS, in: www.numismatici.cz (stav k 6. 9. 2016).

Lenka Křížová, Tomáš Smělý