GRIMM František Antonín 2.10.1710-17.1.1784: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = František Antonín GRIMM
 
| jméno = František Antonín GRIMM
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Grimm Frantisek Antonin portret.jpg
 
| datum narození = 2.10.1710
 
| datum narození = 2.10.1710
 
| místo narození = Brno  
 
| místo narození = Brno  

Verze z 3. 5. 2021, 12:30

František Antonín GRIMM
Narození 2.10.1710
Místo narození Brno
Úmrtí 17.1.1784
Místo úmrtí Brno
Jiná jména František Antonín GRIME
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 743-744
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76233

GRIMM, František Antonín (též GRIME), * 2. 10. 1710 Brno, † 17. 1. 1784 Brno, stavitel, architekt

Syn stavitele a architekta Mořice G. (1669–1757) a Voršily (též Uršuly). U otce získal první zkušenosti ze stavební praxe, 1730–33 studoval malbu na vídeňské akademii u J. Schuppenniho, 1733 přešel na Vojenskou inženýrskou akademii, kde se školil dva roky a zároveň pracoval jako kreslič u architekta Donata Felice d’Allia, a to např. na projektu kostela v Gross-Siegharts nebo kláštera v Klosterneuburgu (podepisoval se jako k. k. Academicus militaris). S finanční podporou rodu Ditrichštejnů podnikl 1735 studijní cestu do Říma, kde jako kreslič u N. Salviho pracoval na jeho plánech fontány di Trevi. Po pobytu mj. v Boloni, Caprarole a Vicenze odjel 1740 do Paříže. Podle S. de Vaubana G. 1741 napsal text o opevňovací technice. Na cestách skicoval velkolepé stavby (např. bazilika sv. Petra, kostel S. Giovanni in Laterano, fontána di Trevi) a kopíroval projekty význačných architektů (mj. N. Salvi, Miche langelo, G. L. Bernini). Kresby, rukopisy, vlastní i cizí projekty vytvořily unikátní sbírku, jež je dnes uložena v Moravské galerii v Brně a v zámku v Rájci nad Svitavou.

G. se 1745 oženil s Marií Annou, roz. Knurrovou, s níž měl pět synů a dvě dcery. Trvale se usadil v rodišti a stal se architektem Ditrichštejnů, pro něž projektoval už první samostatné práce ovlivněné vídeňskou architekturou (např. zámek v Kupařovicích, 1739–48) nebo úpravy venkovských rezidencí, novostavby letohrádků či přestavby kostelů na jejich panstvích. Vrcholem jeho tehdejší tvorby byl zámek ve Vizovicích (1748–57, 1766, 1770–77), kde nově spojil hmotově kompaktní typ francouzského zámku s plasticitou italské provenience. Kromě venkova pracoval i v Brně, a to pro kapucíny nebo pro jezuity. Později byl opět pověřován úpravami venkovských kostelů a novostavbami šlechtických sídel či navrhl barokizaci dvou brněnských kostelů. Nejvýznamnější prací z tohoto pozdního období byla novostavba augustiniánského klášterního kostela Zvěstování P. Marie ve Šternberku (1775–83), pozměněná provádějícím stavitelem V. Thalherem. V poslední dekádě života se G. kromě kláštera milosrdných bratří s kostelem P. Marie Matky dobré rady, s nemocnicí a lékárnou ve Vizovicích (1781) zaměřil hlavně na užitkové stavby. Byl pohřben v kapucínské kryptě v rodišti.

D: J. Kroupa, F. A. G. – architekt 18. století, 1982 (katalog výstavy se soupisem díla); výběr: lovecký zámeček (Leopoldsruhe), Pohořelice – Velký dvůr, 1743–1746; poutní kostel Navštívení P. Marie, Sopoty (u Havlíčkova Brodu), 1749–1752; návrh kláštera milosrdných bratří s nemocnicí, Brno, Vídeňská ul., před 1749, částečně realizováno 1749–1753; rezidence mikulovské kapituly (dnes zámek), Jiřice (u Miroslavi), 1750; vojenská kasárna, Brno, mezi ul. Veselou a Husovou, 1751–1753 (zbořeno); kaple sv. Fidelia při kapucínském kostele Nalezení sv. Kříže, Brno, Kapucínské nám., 1753; rezidence biskupa Václava z Freyenfelsu, Borotín (u Boskovic), 1753; farní kostel Stětí sv. Jana Křtitele, Hranice na Moravě, 1754–1763; přestavba knihovny a rozšíření krypty kapucínského kláštera, Brno, Kapucínské nám., po 1755; zámek, Bystřice pod Hostýnem, po 1763; zámek, Napajedla, 1764–1772; hospodářské dvory: Brno, Žatčany, Žabčice, Boskovice; stáje a kravíny: Strachotín, Pohořelice; bažantnice: Pohořelice, mlýn: Dolní Věstonice, sedm mostů mezi Strachotínem a Dolními Věstonicemi, osmdesátá a devadesátá léta 18. století (většinou nedochováno).

L: výběr: Toman 1, s. 270–271; NEČVU 1, s. 228; J. Kroupa, Architektonické dílo F. A. G., 1974 (diplomová práce, FF UJEP, Brno, se soupisem díla a literatury); B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 40 a passim; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, passim, zvl. s. 72–75; http://encyklopedie.brna.cz (přístup 12. 9. 2016); https://cs.wikipedia.org/ (stav k 21. 8. 2016); http://opac.nm.cz/authorities/48471?locale=cs (stav ke 12. 9. 2016).

Lenka Kudělková