GRMELA Tomáš 22.12.1864-28.1.1930: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 747-748
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 9. 12. 2019, 11:55

Tomáš GRMELA
Narození 22.12.1864
Místo narození Drahany (u Prostějova)
Úmrtí 28.1.1930
Místo úmrtí Znojmo
Povolání 79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 747-748
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75003

GRMELA, Tomáš, * 22. 12. 1864 Drahany (u Prostějova), † 28. 1. 1930 Znojmo, sběratel lidových písní, pedagog

Vystudoval učitelský ústav v Brně (1880–84). Působil na školách v obcích na Podhorácku, tři roky ve Vémyslicích, 1887–90 v Budkovicích, kde se v posledním roce oženil s Marií Janelovou. Manželé se přestěhovali do Střebenic, kde se jim narodily tři děti, dva synové, kteří si zvolili rovněž učitelské povolání, a dcera, úřednice v brněnské bance Slavia. 1911 se G. stal řídícím učitelem v Horních Dubňanech, kde zastával také funkci varhaníka. Od 1925 žil na odpočinku v Bohuticích.

Na konci 19. století se zapojil jako Janáčkův žák do skupiny skladatelových spolupracovníků při sběru lidových písní pro třetí písňovou sbírku F. Bartoše, kterou připravoval s L. Janáčkem. Ve sbírkových fondech brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR jsou uloženy kopie jeho písňových zápisů. Pracovišti je poskytla jeho dcera, která pečovala o G. pozůstalost. V osobním fondu F. Bartoše v Moravském zemském archivu v Brně se dochovaly další G. záznamy z obcí Budkovice, Drahany a Otinoves ze stejné doby. (U třinácti písní s nápěvem a jednoho textu je označeno, že jde o G. vlastní zápisy.) I když G. proslul jako dobrý hudebník, zachycoval většinou jen texty (celkem sedmdesát čtyři písně), nápěvy jen částečně (dvacet tři písně). Jeho kompletní zápisy (třicet tři písně) zařadil F. Bartoš do sbírky Národní písně moravské v nově nasbírané, kterou 1899–1901 připravil pro tisk s L. Janáčkem. G. napsal rovněž dvě pojednání, v nichž podrobně zaznamenal mnohé stránky života venkovských pedagogů na přelomu 19. a 20. století, způsob vzdělávání, ale také některé lidové zvyky, říkání a písně. Jde o články Obrázek ze staré školy a Školy a učitelé (Moravsko Krumlovsko a Hrotovsko, O. Kriebel – J. Karásek /eds./), in: Vlastivědný sborník, 1925, s. 299–306, 307–328).

L: Národní noviny 31. 1. 1930; Znojemsko 8. 2. 1930; HS 1, s. 377; O. Hrabalová, Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústav pro etnografii a folkloristiku, pracoviště v Brně 2. Slovník sběratelů lidových písní, 1983, s. 40–41; Z. Šípek, T. G. Obrázek učitele z přelomu 19. a 20. století, in: Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 15, 2000, s. 108–111.

Marta Toncrová