GRMELOVÁ Anna 31.1.1926-8.7.2000: Porovnání verzí
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Anna GRMELOVÁ | | jméno = Anna GRMELOVÁ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Grmelova Anna portret.jpg |
| datum narození = 31.1.1926 | | datum narození = 31.1.1926 | ||
| místo narození = Nový Jičín | | místo narození = Nový Jičín | ||
Řádka 15: | Řádka 15: | ||
Školu umění ve Zlíně studovala 1945–49 u J. Kousala, K. Hofmana a V. Hrocha. Na škole poznala budoucího manžela, malíře a grafika Jeronýma Grmelu (1926–1992). Uměleckou dráhu začala v oddělení propagace národního podniku Tonak v rodišti, s manželem se poté přestěhovala do Olomouce. Její doménou se stala především volná grafika, živila se knižní ilustrací a tvorbou exlibris. Jako autorka exlibris se zúčastnila řady mezinárodních výstav, na některých (např. 1968 v Barceloně, 1972 ve Frederikshavnu) získala vysoká ocenění. I v zahraničí byla pokládána za průkopníka soudobého pojetí drobné grafiky. Nejznámější se však stala jako ilustrátorka. Perokresbami, dřevoryty, linoryty a barevnými kresbami doprovodila knihy moravských autorů, zejména H. Lisické, V. Hanáka, M. Rafaje, J. Stadníka, A. Skýpaly, O. Šuleře, M. Stoniše, nebo bibliofilie J. A. Rimbauda, G. Apollinaira, J. Jevtušenka, J. Wolkera, J. Seiferta, I. Brlić-Mažuranićové, J. Kolárové a O. Sirovátky. Dlouhodobě spolupracovala s ostravským nakladatelstvím Profil (ilustrace, návrhy obálek, grafická řešení knih). Vrchol její volné grafiky (mědiryt, suchá jehla, lept, dřevoryt) reprezentují cykly na témata z děl Ch. Baudelaira a W. Shakespeara nebo přírodních živlů. Její osobité dílo charakterizuje lyrické ladění, básnická symbolika a tematika domova a dětství. Po 1980 se G. zabývala monumentálními dřevěnými reliéfy pro architekturu (''Staré stromy'' a ''Medailon naší země'', obě Olomouc; ''Otvírání studánky'', Rožnov pod Radhoštěm; ''Polibek života'', Olomouc, interní klinika). Navrhla také několik goblénů. | Školu umění ve Zlíně studovala 1945–49 u J. Kousala, K. Hofmana a V. Hrocha. Na škole poznala budoucího manžela, malíře a grafika Jeronýma Grmelu (1926–1992). Uměleckou dráhu začala v oddělení propagace národního podniku Tonak v rodišti, s manželem se poté přestěhovala do Olomouce. Její doménou se stala především volná grafika, živila se knižní ilustrací a tvorbou exlibris. Jako autorka exlibris se zúčastnila řady mezinárodních výstav, na některých (např. 1968 v Barceloně, 1972 ve Frederikshavnu) získala vysoká ocenění. I v zahraničí byla pokládána za průkopníka soudobého pojetí drobné grafiky. Nejznámější se však stala jako ilustrátorka. Perokresbami, dřevoryty, linoryty a barevnými kresbami doprovodila knihy moravských autorů, zejména H. Lisické, V. Hanáka, M. Rafaje, J. Stadníka, A. Skýpaly, O. Šuleře, M. Stoniše, nebo bibliofilie J. A. Rimbauda, G. Apollinaira, J. Jevtušenka, J. Wolkera, J. Seiferta, I. Brlić-Mažuranićové, J. Kolárové a O. Sirovátky. Dlouhodobě spolupracovala s ostravským nakladatelstvím Profil (ilustrace, návrhy obálek, grafická řešení knih). Vrchol její volné grafiky (mědiryt, suchá jehla, lept, dřevoryt) reprezentují cykly na témata z děl Ch. Baudelaira a W. Shakespeara nebo přírodních živlů. Její osobité dílo charakterizuje lyrické ladění, básnická symbolika a tematika domova a dětství. Po 1980 se G. zabývala monumentálními dřevěnými reliéfy pro architekturu (''Staré stromy'' a ''Medailon naší země'', obě Olomouc; ''Otvírání studánky'', Rožnov pod Radhoštěm; ''Polibek života'', Olomouc, interní klinika). Navrhla také několik goblénů. | ||
− | |||
'''L:''' L. Rusek, A. G. En czekkisk grafiker og hendes exlibris, Frederiks havn 1972; V. Křupka, A. G., in: Grafika, 1986, s. 10–13; F. Kobza – D. Malina, Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti, 1989, nestr.; B. Stehlíková, A. G., in: F. Holešovský, Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež, 1989, s. 99–101; NEČVUD, s. 250; SČSVU 2, s. 377; http://abart-full.artarchiv.cz/ (se soupisem výstav, stav k 21. 3. 2016). | '''L:''' L. Rusek, A. G. En czekkisk grafiker og hendes exlibris, Frederiks havn 1972; V. Křupka, A. G., in: Grafika, 1986, s. 10–13; F. Kobza – D. Malina, Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti, 1989, nestr.; B. Stehlíková, A. G., in: F. Holešovský, Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež, 1989, s. 99–101; NEČVUD, s. 250; SČSVU 2, s. 377; http://abart-full.artarchiv.cz/ (se soupisem výstav, stav k 21. 3. 2016). | ||
Řádka 28: | Řádka 27: | ||
[[Kategorie:2000]] | [[Kategorie:2000]] | ||
[[Kategorie:Olomouc]] | [[Kategorie:Olomouc]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Grmelova Anna stolicka.jpeg|Čarovná stolička (I.) (Moravská galerie) | ||
+ | Grmelova Anna pohadka.jpeg|Pohádky z dávných dob (I.) (Moravská galerie) | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 5. 5. 2021, 13:28
Anna GRMELOVÁ | |
Narození | 31.1.1926 |
---|---|
Místo narození | Nový Jičín |
Úmrtí | 8.7.2000 |
Místo úmrtí | Olomouc |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 748 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48142 |
GRMELOVÁ, Anna (roz. Porubská), * 31. 1. 1926 Nový Jičín, † 8. 7. 2000 Olomouc, grafička, ilustrátorka
Školu umění ve Zlíně studovala 1945–49 u J. Kousala, K. Hofmana a V. Hrocha. Na škole poznala budoucího manžela, malíře a grafika Jeronýma Grmelu (1926–1992). Uměleckou dráhu začala v oddělení propagace národního podniku Tonak v rodišti, s manželem se poté přestěhovala do Olomouce. Její doménou se stala především volná grafika, živila se knižní ilustrací a tvorbou exlibris. Jako autorka exlibris se zúčastnila řady mezinárodních výstav, na některých (např. 1968 v Barceloně, 1972 ve Frederikshavnu) získala vysoká ocenění. I v zahraničí byla pokládána za průkopníka soudobého pojetí drobné grafiky. Nejznámější se však stala jako ilustrátorka. Perokresbami, dřevoryty, linoryty a barevnými kresbami doprovodila knihy moravských autorů, zejména H. Lisické, V. Hanáka, M. Rafaje, J. Stadníka, A. Skýpaly, O. Šuleře, M. Stoniše, nebo bibliofilie J. A. Rimbauda, G. Apollinaira, J. Jevtušenka, J. Wolkera, J. Seiferta, I. Brlić-Mažuranićové, J. Kolárové a O. Sirovátky. Dlouhodobě spolupracovala s ostravským nakladatelstvím Profil (ilustrace, návrhy obálek, grafická řešení knih). Vrchol její volné grafiky (mědiryt, suchá jehla, lept, dřevoryt) reprezentují cykly na témata z děl Ch. Baudelaira a W. Shakespeara nebo přírodních živlů. Její osobité dílo charakterizuje lyrické ladění, básnická symbolika a tematika domova a dětství. Po 1980 se G. zabývala monumentálními dřevěnými reliéfy pro architekturu (Staré stromy a Medailon naší země, obě Olomouc; Otvírání studánky, Rožnov pod Radhoštěm; Polibek života, Olomouc, interní klinika). Navrhla také několik goblénů.
L: L. Rusek, A. G. En czekkisk grafiker og hendes exlibris, Frederiks havn 1972; V. Křupka, A. G., in: Grafika, 1986, s. 10–13; F. Kobza – D. Malina, Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti, 1989, nestr.; B. Stehlíková, A. G., in: F. Holešovský, Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež, 1989, s. 99–101; NEČVUD, s. 250; SČSVU 2, s. 377; http://abart-full.artarchiv.cz/ (se soupisem výstav, stav k 21. 3. 2016).
Martin Kučera