GROAGOVÁ Gertrude 28.12.1889-8.7.1979: Porovnání verzí

Verze z 9. 12. 2019, 12:57

Gertrude GROAGOVÁ
Narození	28.12.1889
Místo narození	Zábřeh
Úmrtí	8.7.1979
Místo úmrtí	Kirjat Tivon (Izrael)
Povolání	63- Spisovatel
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 749-750
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82447

GROAGOVÁ, Gertrude (roz. Fleischmannová), * 28. 12. 1889 Zábřeh, † 8. 7. 1979 Kirjat Tivon (Izrael), básnířka

Pocházela z rodiny zábřežského advokáta židovského původu Emila Fleischmanna. Vzděláním učitelka v mateřské škole se 1912 provdala za Emanuela Groaga (* 1886–1961). Členové této významné moravské rodiny byli nejen vlivnými továrníky (sladovna Samis Groag’s Hanna-Malzfabrik v Týnečku u Olomouce), ale i umělci. Švagr Jacques G. (1892–1962) patřil ke známým architektům, sám Emanuel, zvaný Emo, k oceňovaným karikaturistům. Manželé žili v Olomouci; narodili se jim tři synové (Willhelm Franz, zvaný Willi, Hans Hellmuth / Jan Hanuš a Gustav Leopold / Lev). Následkem ekonomické krize na počátku třicátých let minulého století se rodina ocitla ve finančních potížích, továrna 1931 vyhořela a kolaps rodinného podnikání dovršila nacistická konfiskace podniku po okupaci Československa. Manželé byli 4. 7. 1942 deportováni do Terezína, G. tam pracovala jako zdravotní sestra a Emo jako truhlář a soustružník. Po osvobození se oba vrátili do Olomouce, v Československu nezůstali ovšem dlouho. Odstěhovali se do Izraele, kde vedli skromný a tichý život.

G. je autorkou nevelkého, téměř výhradně lyrického díla, z něhož se většina dle dostupných zdrojů ztratila. Několik dochovaných básní z období před 1939, které kolovaly převážně v okruhu známých, se vyznačuje subtilitou, hudebností projevu a jazykovou vytříbeností (např. cyklus básní Alma, 1936). Velkou naléhavost měly autorčiny verše z období internace v Terezíně; G. se zařadila k významným německojazyčným autorům ghetta, např. k Ilse Weberové nebo Vlastimilu Arturu Polákovi. Na jaře 1943 vznikla její útlá sbírka básní Lieder einer Krankenschwester [Písně zdravotní sestry], která působivě ztvárnila drastické zážitky a každodenní zkušenosti z koncentračního tábora, stejně jako touhu po domově. Kniha, kterou ilustracemi doplnil syn Willy, také internovaný v Terezíně, vyšla až 1965 v Izraeli. Několik básní přeložili do češtiny O. F. Babler, J. Koutecký či historik P. Maňák. Většina textů G. zůstala v rukopise a dochovala se pouze v rodinném archivu. Český rozhlas 3 Vltava uvedl 2011 o G. dokumentární pořad.

D: Lieder einer Krankenschwester im Schleussenkrankenhaus L 124 im Ghetto Theresienstadt, 1965 (pouze 25 faksimile); 2. vyd. Beit Theresienstadt 1989.

L: E. L. Václavek, Deutsche Lyrik im Ghetto Theresienstadt 1941–1945, in: Weimarer Beiträge 28, 1982, č. 5, s. 14–34; týž, Die Dichterin G. G. (1889–1979), in: Judaica Bohemiae 25, 1989, č. 1, s. 6–13; týž, Básnické dílo G. G., in: Stati o německé literatuře vzniklé v českých zemích, 1991, s. 137–141; Never too late. Cartoons by Emo Groag. Edited for his Hundredth Birthday, 1886–1986, W. a. T. Groag (eds.), Kibbutz Maanit 1996; B. L. Brush, Caring for Life. Nursing During the Holocaust, in: Nursing History Review. Official Journal of the American Association for the History of Nursing 2002/10 (New York), s. 69–81; P. Maňák, G. G., in: Chajejnu. List Židovské obce Olomouc 1, č. 2 (únor 2009), s. 5; L. Motyčka, Vstupní pohled, in: Literární procházky německou Olomoucí, L. Motyčka – V. Opletalová (eds.) 2012, s. 20; L. Motyčka, G. G. Senzitivní básnířka Terezínského ghetta. Rozhlasový pořad, Český rozhlas Vltava 3 (dostupné z: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2748322).

Lukáš Motyčka