GROAG Jacques 5.2.1892-28.1.1962: Porovnání verzí

Z Personal
(GROAG_Jacques_5.2.1892-25.1.1962)
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 4: Řádka 4:
 
| datum narození = 5.2.1892
 
| datum narození = 5.2.1892
 
| místo narození = Olomouc
 
| místo narození = Olomouc
| datum úmrtí = 25.1.1962
+
| datum úmrtí = 28.1.1962
| místo úmrtí = Vídeň
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 74- Architekt
+
| povolání = 74- Architekt<br />76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jacques GROAG
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 749
 +
}}
 +
 
 +
'''GROAG, Jacques,''' ''* 5. 2. 1892 Olomouc, † 28. 1. 1962 Vídeň (Rakousko), architekt, designér, malíř''
 +
 
 +
Byl třetím dítětem a nejmladším synem Leopolda G., majitele prosperující sladovny v Týnečku (dnes Olomouc), a jeho manželky Reginy. Vyrůstal v bohaté a kultivované židovské rodině, bratr Emanuel (Emo), pozdější šéf rodinné firmy, byl nadaný kreslíř a karikaturista, sestra Johanna se provdala za Heinricha Jalowetze, brněnského rodáka, dirigenta, hudebního skladatele a muzikologa.
 +
 
 +
Po maturitě na německém gymnáziu v Olomouci G. studoval 1909–14 stavitelství na technice ve Vídni a souběžně i na tamější stavební škole u A. Loose, jehož spolupracovníkem se stal. Švagr H. Jalowetz G. zprostředkoval kontakty s předními osobnostmi kultury. 1914–18 sloužil jako důstojník u dělostřelectva, od 1916 bojoval na frontě, byl těžce raněn a obdržel několik vyznamenání za statečnost. Teprve 1919 ukončil studia na technice a rok pracoval jako inženýr pravděpodobně v elektrárně v Mohelnici. Po rozpadu Rakousko-Uherska přijal československé občanství, avšak trvale žil ve Vídni, kde 1921–26 praktikoval ve stavební kanceláři F. Kellera. 1926 si otevřel v tamní čtvrti Unterdöbling (Sieveringerstrasse 23) vlastní projekční ateliér a souběžně působil v Olomouci. Po krátké době, kdy pracoval i jako stavbyvedoucí, získal první samostatné zakázky: projektoval rodinné vily v Olomouci. Třebaže tyto stavby byly v několika případech později necitlivě upraveny, patří dodnes ke špičkovým příkladům tamní meziválečné architektury, u nichž přísnou funkčnost forem vyvažoval lyrický architektonický výraz. Na začátku třicátých let se podílel na výstavbě vídeňského sídliště spolku Werkbund, kde navrhl úplně zařízený rodinný dvojdům pro střední vrstvy, a na konci třicátých let navrhoval interiéry a zařizoval byty např. prominentním hercům. 1937 se ve Vídni oženil s ovdovělou Hildou Blumbergerovou, roz. Pickovou (1903–1986), pražskou rodačkou, absolventkou vídeňské Školy uměleckých řemesel, žačkou J. Hoffmanna, nadanou textilní návrhářkou pracující pro Wiener Werkstätte a svou pozdější spolupracovnicí, která po emigraci do Velké Británie používala jméno
 +
'''Jacqueline Groag'''. Manželství zůstalo bezdětné.
 +
 
 +
Po připojení Rakouska k německé říši se G. přestěhoval do Prahy, kde mohl díky svým dřívějším osobním i profesním kontaktům krátkou dobu pracovat. 1938 uprchl i s manželkou do Londýna, kde se prosadil jako designér a návrhář interiérů a nábytku (např. sériově vyráběný nábytek z ocelových trubek) a pracoval pro Utility Furniture Advisory Committee (Poradní výbor pro užitkový nábytek). Příležitost jako architekt už nikdy nedostal, zato se intenzivně věnoval malování a kresbě (už 1928 vystavil olejomalbu ''Studie hlavy'' na Výstavě soudobé kultury v Brně). Po druhé světové válce se zúčastnil hnutí na záchranu památek Bombed Churches as War Memorials (Vybombardované kostely jako pomníky války) a vyučoval.
 +
 
 +
'''D:''' Adaptace rodinné sladovny, Olomouc, 1923; spolupráce na přestavbě domu M. Wittgenstein-Stonborough, Vídeň, Kundmanngasse 19 (jako stavbyvedoucí, projekt P. Engelmann a L. Wittgenstein), 1926–1929; spolupráce na stavbě vily Moller, Vídeň, Starkfriedgasse 19 (jako stavbyvedoucí, projekt A. Loos), 1927; vila E. Groaga, Olomouc, Mozartova 36, 1927; tenisová klubovna Heller, Vídeň, Reichgasse (jako stavbyvedoucí, projekt F. Singer a F. Dicker, zbořeno), 1928; vila H. P. Bermanna, Olomouc, Vídeňská 18, 1929; přestavba a zařízení venkovského domu L. Haida, Neuwaldegg, asi 1930; vila G. Sterna, Perchtoldsdorf, Franz-Josef-Str. 28, 1930; víkendový dům rodiny Pollackovy, Bělkovické údolí, Bělkovice-Lašťany (u Olomouce), 1931; rodinný dvojdům v sídlišti Werkbundu, Vídeň, Woinovichgasse 5–7, 1932; vila manželů P. a H. Briessových, Olomouc, Na Vozovce 12, 1933; vila R. Seidlera, Olomouc, B. Václavka 2, 1935; přestavba a zařízení vily herečky P. Wessely, Vídeň, Himmelstr. 24, 1935; sladovna, Týneček (u Olomouce), 1935; letní dům O. Eislera, Ostravice 465, 1935–36; dům F. Briesse, Olomouc, Wellnerova 21, 1936–37; dům Spitzer, Skoczów, Polsko, 1937; benzínová pumpa s testovací stanicí, Brno, 1937; vila G. Šebora, Praha, Na Hřebenkách 41, 1937; blok obytných domů s byty pro dělníky chemické továrny, Ostrava, okolo 1938; obchod s hodinkami Colibri, Londýn, Velká Británie; letní dům, Hendon, Velká Británie, obojí asi 1955. Nerealizované projekty: soutěžní návrh na divadlo, Olomouc, 1925 (3. cena); soutěžní návrh na sportovní zařízení, Opava, 1929 (3. cena); stadion, Vídeň, 1929 (s W. Sobotkou); továrna, Ostrava, asi 1938; nové postavení čtvrti kolem ruiny kostela Sv. Anny, Londýn-Soho, Velká Británie. Účast na výstavách – Werkbund, Vídeň 1930; Modern Homes, Londýn, 1946; Britain can make it; Festival of Britain, obojí Londýn, 1951; výstava bydlení, Londýn, 1960.
 +
 
 +
'''L:''' Toman 1, s. 271; NEČVU 1, s. 229; V. Šlapeta, Paul Engelmann a J. G., olomoučtí žáci Adolfa Loose, in: Památky a příroda 3, 1978, č. 2, s. 83–93; týž, Paul Engelmann a J. G., in: Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 1979, č. 198, s. 15–26; A. Pařík, Architekt J. G. a jeho pražská vila, in: Roš chodeš. Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku 70, 2008, č. 9, s. 16–17; http://www.architektenlexikon.at/de/182.htm (15. 9. 2016); https://www.vam.ac.uk – Victoria and Albert Museum: Archive of Art and Design Jacqueline and Jacques Groag, textile and wallpaper designer and architect: papers, ca. 1929–1985 (stav k 15. 9. 2016).
 +
 
 +
Lenka Kudělková
  
== Literatura ==
 
Památky a příroda, r.3., l978, st.83-93;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]

Verze z 9. 12. 2019, 11:56

Jacques GROAG
Narození 5.2.1892
Místo narození Olomouc
Úmrtí 28.1.1962
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 74- Architekt
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 749
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=80746

GROAG, Jacques, * 5. 2. 1892 Olomouc, † 28. 1. 1962 Vídeň (Rakousko), architekt, designér, malíř

Byl třetím dítětem a nejmladším synem Leopolda G., majitele prosperující sladovny v Týnečku (dnes Olomouc), a jeho manželky Reginy. Vyrůstal v bohaté a kultivované židovské rodině, bratr Emanuel (Emo), pozdější šéf rodinné firmy, byl nadaný kreslíř a karikaturista, sestra Johanna se provdala za Heinricha Jalowetze, brněnského rodáka, dirigenta, hudebního skladatele a muzikologa.

Po maturitě na německém gymnáziu v Olomouci G. studoval 1909–14 stavitelství na technice ve Vídni a souběžně i na tamější stavební škole u A. Loose, jehož spolupracovníkem se stal. Švagr H. Jalowetz G. zprostředkoval kontakty s předními osobnostmi kultury. 1914–18 sloužil jako důstojník u dělostřelectva, od 1916 bojoval na frontě, byl těžce raněn a obdržel několik vyznamenání za statečnost. Teprve 1919 ukončil studia na technice a rok pracoval jako inženýr pravděpodobně v elektrárně v Mohelnici. Po rozpadu Rakousko-Uherska přijal československé občanství, avšak trvale žil ve Vídni, kde 1921–26 praktikoval ve stavební kanceláři F. Kellera. 1926 si otevřel v tamní čtvrti Unterdöbling (Sieveringerstrasse 23) vlastní projekční ateliér a souběžně působil v Olomouci. Po krátké době, kdy pracoval i jako stavbyvedoucí, získal první samostatné zakázky: projektoval rodinné vily v Olomouci. Třebaže tyto stavby byly v několika případech později necitlivě upraveny, patří dodnes ke špičkovým příkladům tamní meziválečné architektury, u nichž přísnou funkčnost forem vyvažoval lyrický architektonický výraz. Na začátku třicátých let se podílel na výstavbě vídeňského sídliště spolku Werkbund, kde navrhl úplně zařízený rodinný dvojdům pro střední vrstvy, a na konci třicátých let navrhoval interiéry a zařizoval byty např. prominentním hercům. 1937 se ve Vídni oženil s ovdovělou Hildou Blumbergerovou, roz. Pickovou (1903–1986), pražskou rodačkou, absolventkou vídeňské Školy uměleckých řemesel, žačkou J. Hoffmanna, nadanou textilní návrhářkou pracující pro Wiener Werkstätte a svou pozdější spolupracovnicí, která po emigraci do Velké Británie používala jméno Jacqueline Groag. Manželství zůstalo bezdětné.

Po připojení Rakouska k německé říši se G. přestěhoval do Prahy, kde mohl díky svým dřívějším osobním i profesním kontaktům krátkou dobu pracovat. 1938 uprchl i s manželkou do Londýna, kde se prosadil jako designér a návrhář interiérů a nábytku (např. sériově vyráběný nábytek z ocelových trubek) a pracoval pro Utility Furniture Advisory Committee (Poradní výbor pro užitkový nábytek). Příležitost jako architekt už nikdy nedostal, zato se intenzivně věnoval malování a kresbě (už 1928 vystavil olejomalbu Studie hlavy na Výstavě soudobé kultury v Brně). Po druhé světové válce se zúčastnil hnutí na záchranu památek Bombed Churches as War Memorials (Vybombardované kostely jako pomníky války) a vyučoval.

D: Adaptace rodinné sladovny, Olomouc, 1923; spolupráce na přestavbě domu M. Wittgenstein-Stonborough, Vídeň, Kundmanngasse 19 (jako stavbyvedoucí, projekt P. Engelmann a L. Wittgenstein), 1926–1929; spolupráce na stavbě vily Moller, Vídeň, Starkfriedgasse 19 (jako stavbyvedoucí, projekt A. Loos), 1927; vila E. Groaga, Olomouc, Mozartova 36, 1927; tenisová klubovna Heller, Vídeň, Reichgasse (jako stavbyvedoucí, projekt F. Singer a F. Dicker, zbořeno), 1928; vila H. P. Bermanna, Olomouc, Vídeňská 18, 1929; přestavba a zařízení venkovského domu L. Haida, Neuwaldegg, asi 1930; vila G. Sterna, Perchtoldsdorf, Franz-Josef-Str. 28, 1930; víkendový dům rodiny Pollackovy, Bělkovické údolí, Bělkovice-Lašťany (u Olomouce), 1931; rodinný dvojdům v sídlišti Werkbundu, Vídeň, Woinovichgasse 5–7, 1932; vila manželů P. a H. Briessových, Olomouc, Na Vozovce 12, 1933; vila R. Seidlera, Olomouc, B. Václavka 2, 1935; přestavba a zařízení vily herečky P. Wessely, Vídeň, Himmelstr. 24, 1935; sladovna, Týneček (u Olomouce), 1935; letní dům O. Eislera, Ostravice 465, 1935–36; dům F. Briesse, Olomouc, Wellnerova 21, 1936–37; dům Spitzer, Skoczów, Polsko, 1937; benzínová pumpa s testovací stanicí, Brno, 1937; vila G. Šebora, Praha, Na Hřebenkách 41, 1937; blok obytných domů s byty pro dělníky chemické továrny, Ostrava, okolo 1938; obchod s hodinkami Colibri, Londýn, Velká Británie; letní dům, Hendon, Velká Británie, obojí asi 1955. Nerealizované projekty: soutěžní návrh na divadlo, Olomouc, 1925 (3. cena); soutěžní návrh na sportovní zařízení, Opava, 1929 (3. cena); stadion, Vídeň, 1929 (s W. Sobotkou); továrna, Ostrava, asi 1938; nové postavení čtvrti kolem ruiny kostela Sv. Anny, Londýn-Soho, Velká Británie. Účast na výstavách – Werkbund, Vídeň 1930; Modern Homes, Londýn, 1946; Britain can make it; Festival of Britain, obojí Londýn, 1951; výstava bydlení, Londýn, 1960.

L: Toman 1, s. 271; NEČVU 1, s. 229; V. Šlapeta, Paul Engelmann a J. G., olomoučtí žáci Adolfa Loose, in: Památky a příroda 3, 1978, č. 2, s. 83–93; týž, Paul Engelmann a J. G., in: Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 1979, č. 198, s. 15–26; A. Pařík, Architekt J. G. a jeho pražská vila, in: Roš chodeš. Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku 70, 2008, č. 9, s. 16–17; http://www.architektenlexikon.at/de/182.htm (15. 9. 2016); https://www.vam.ac.uk – Victoria and Albert Museum: Archive of Art and Design Jacqueline and Jacques Groag, textile and wallpaper designer and architect: papers, ca. 1929–1985 (stav k 15. 9. 2016).

Lenka Kudělková