Biografický slovník
GROBELNÝ Andělín 21.7.1922-4.8.1992: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.7.1922 | | datum narození = 21.7.1922 | ||
| − | | místo narození = Závada (Petrovice u Karviné) | + | | místo narození = Závada (č. o. Petrovice u Karviné) |
| datum úmrtí = 4.8.1992 | | datum úmrtí = 4.8.1992 | ||
| místo úmrtí = Ostrava | | místo úmrtí = Ostrava | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 750-751 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''GROBELNÝ, Andělín,''' ''* 21. 7. 1922 Závada (č. o. Petrovice u Karviné), † 4. 8. 1992 Ostrava, historik, slavista'' | ||
| + | |||
| + | Studoval na polském gymnáziu v Orlové; maturoval 1942 na reálném gymnáziu v Ostravě-Přívoze. 1944 byl totálně nasazen v továrně na automobily VOMAG v saském Plavně (Plauen) jako soustružník. Kvůli plicnímu onemocnění se vrátil do rodiště, kde po osvobození učil krátce na obecné škole a pracoval na MNV. 1945–49 studoval češtinu a dějepis na MU v Brně, kde se jako žák J. Macůrka zaměřil na česko-polské vztahy (1947/48 na stáži na Jagellonské univerzitě v Krakově). Tři roky učil v Suché (u Havířova), 1952 zastával místo odborného pracovníka Slezského studijního ústavu v Opavě, 1953–58 pracoval v brněnské pobočce Slovanského ústavu ČSAV. Od 1958 působil ve Slezskem ústavu v Opavě až do odchodu do penze 1984. Vedl oddělení společenských věd a od 1966 byl zástupcem ředitele. 1959 se stal vedoucím redaktorem ''Slezského sborníku''. 1963 se prací ''Slezsko v období národních táborů'' habilitoval na brněnské univerzitě; přednášel novější slovanské dějiny na Pedagogické fakultě v Ostravě. Po 1968 byl vyškrtnut z KSČ a zbaven všech řídících funkcí. Věnoval se výzkumu, publikoval anonymně nebo jen krátké studie v regionálním časopise ''Těšínsko''. 1990 byl rehabilitován, vrátil se jako vědecký pracovník do Slezského ústavu ČSAV; 1991 získal vědeckou hodnost DrSc. na základě monografie | ||
| + | ''Národnostní politika nacistů a český průmysl 1938–1945''. | ||
| + | |||
| + | G. napsal přes dvacet monografií a více než čtyři sta článků věnovaných historickému vývoji druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Inicioval ediční řadu Studie o Těšínsku, podílel se organizačně i autorsky na sbornících k dějinám měst (''Opava'', ''Ostrava'', ''Orlová'', ''Bohumín'', ''Český Těšín''). Byl neúnavným recenzentem historické literatury, zejména polské, autorem medailonů a nekrologů významných osobností veřejného života. Významně přispěl k výzkumu česko-polských vztahů v 19. a 20. století a národnostní politiky nacistů v letech okupace. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Bibliografie polských silesiak 1–3, 1952–1954 (s M. Kudělkou a A. Sivkem); Mzdové a stávkové hnutí horníků a koksařů v ostravsko- -karvinském revíru v letech 1905–07, 1955; Češi a Poláci ve Slezsku v letech 1848–1867, 1958; Urbář těšínské komory z roku 1647, 1960 (s B. Pitronovou); Slezsko v období národních táborů 1868–71, 1962; Obyvatelstvo a jeho struktura v českých zemích po Mnichovu a za nacistické okupace 1938 až 1945, in: Studia nad faszyzmem i zbrodniami hitlerowskimi 12, Wrocław 1987, s. 211–239; Národnostní politika nacistů a český průmysl 1938–1945, 1989; Slezsko v dějinách českého státu, 1991 (člen kolektivu). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' V. Ficek, K padesátinám A. G, in: Slezský sborník 70, 1972, s. 217 až 220; O. Káňa, Dvojí jubileum A. G. 50 let, 20 let působení v SÚ ČSAV. Bibliografii zpracovala Z. Zapletalová, in: Zpravodaj Slezského Ústavu Opava, sv. 61, 1972, s. 1–6; L. Bajger, Publikace a články A. G. z let 1948 až 92. Bibliografický soupis, in: Slezský sborník 90, 1992, s. 254–262; -java-, Doc. PhDr. A. G. DrSc. (1922–92), in: Slovanský přehled 78, 1992, s. 470; Slezsko 2, s. 32–34; R. Prokop, Významná nedožitá výročí dvou historických osobností a zakladatelů vlastivědného časopisu Těšínsko, in: Těšínsko 41, 1998, č. 1, s. 31–33; N. Pavelčíková, A. G. (1922–1992), in: Česká polonistická studia: tradice a současnost, R. Baron – R. Madecki (eds.), 2014, s. 408–414. P: Archiv města Ostravy, osobní fond. | ||
| + | |||
| + | Nina Pavelčíková | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
| Řádka 17: | Řádka 32: | ||
[[Kategorie:1992]] | [[Kategorie:1992]] | ||
[[Kategorie:Ostrava]] | [[Kategorie:Ostrava]] | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
Verze z 9. 12. 2019, 12:58
| Andělín GROBELNÝ | |
 | |
| Narození | 21.7.1922 |
|---|---|
| Místo narození | Závada (č. o. Petrovice u Karviné) |
| Úmrtí | 4.8.1992 |
| Místo úmrtí | Ostrava |
| Povolání | 53- Historik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 750-751 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46578 |
GROBELNÝ, Andělín, * 21. 7. 1922 Závada (č. o. Petrovice u Karviné), † 4. 8. 1992 Ostrava, historik, slavista
Studoval na polském gymnáziu v Orlové; maturoval 1942 na reálném gymnáziu v Ostravě-Přívoze. 1944 byl totálně nasazen v továrně na automobily VOMAG v saském Plavně (Plauen) jako soustružník. Kvůli plicnímu onemocnění se vrátil do rodiště, kde po osvobození učil krátce na obecné škole a pracoval na MNV. 1945–49 studoval češtinu a dějepis na MU v Brně, kde se jako žák J. Macůrka zaměřil na česko-polské vztahy (1947/48 na stáži na Jagellonské univerzitě v Krakově). Tři roky učil v Suché (u Havířova), 1952 zastával místo odborného pracovníka Slezského studijního ústavu v Opavě, 1953–58 pracoval v brněnské pobočce Slovanského ústavu ČSAV. Od 1958 působil ve Slezskem ústavu v Opavě až do odchodu do penze 1984. Vedl oddělení společenských věd a od 1966 byl zástupcem ředitele. 1959 se stal vedoucím redaktorem Slezského sborníku. 1963 se prací Slezsko v období národních táborů habilitoval na brněnské univerzitě; přednášel novější slovanské dějiny na Pedagogické fakultě v Ostravě. Po 1968 byl vyškrtnut z KSČ a zbaven všech řídících funkcí. Věnoval se výzkumu, publikoval anonymně nebo jen krátké studie v regionálním časopise Těšínsko. 1990 byl rehabilitován, vrátil se jako vědecký pracovník do Slezského ústavu ČSAV; 1991 získal vědeckou hodnost DrSc. na základě monografie Národnostní politika nacistů a český průmysl 1938–1945.
G. napsal přes dvacet monografií a více než čtyři sta článků věnovaných historickému vývoji druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Inicioval ediční řadu Studie o Těšínsku, podílel se organizačně i autorsky na sbornících k dějinám měst (Opava, Ostrava, Orlová, Bohumín, Český Těšín). Byl neúnavným recenzentem historické literatury, zejména polské, autorem medailonů a nekrologů významných osobností veřejného života. Významně přispěl k výzkumu česko-polských vztahů v 19. a 20. století a národnostní politiky nacistů v letech okupace.
D: výběr: Bibliografie polských silesiak 1–3, 1952–1954 (s M. Kudělkou a A. Sivkem); Mzdové a stávkové hnutí horníků a koksařů v ostravsko- -karvinském revíru v letech 1905–07, 1955; Češi a Poláci ve Slezsku v letech 1848–1867, 1958; Urbář těšínské komory z roku 1647, 1960 (s B. Pitronovou); Slezsko v období národních táborů 1868–71, 1962; Obyvatelstvo a jeho struktura v českých zemích po Mnichovu a za nacistické okupace 1938 až 1945, in: Studia nad faszyzmem i zbrodniami hitlerowskimi 12, Wrocław 1987, s. 211–239; Národnostní politika nacistů a český průmysl 1938–1945, 1989; Slezsko v dějinách českého státu, 1991 (člen kolektivu).
L: V. Ficek, K padesátinám A. G, in: Slezský sborník 70, 1972, s. 217 až 220; O. Káňa, Dvojí jubileum A. G. 50 let, 20 let působení v SÚ ČSAV. Bibliografii zpracovala Z. Zapletalová, in: Zpravodaj Slezského Ústavu Opava, sv. 61, 1972, s. 1–6; L. Bajger, Publikace a články A. G. z let 1948 až 92. Bibliografický soupis, in: Slezský sborník 90, 1992, s. 254–262; -java-, Doc. PhDr. A. G. DrSc. (1922–92), in: Slovanský přehled 78, 1992, s. 470; Slezsko 2, s. 32–34; R. Prokop, Významná nedožitá výročí dvou historických osobností a zakladatelů vlastivědného časopisu Těšínsko, in: Těšínsko 41, 1998, č. 1, s. 31–33; N. Pavelčíková, A. G. (1922–1992), in: Česká polonistická studia: tradice a současnost, R. Baron – R. Madecki (eds.), 2014, s. 408–414. P: Archiv města Ostravy, osobní fond.
Nina Pavelčíková
