Biografický slovník
GROHMANN Josef Johann 25.8.1792-27.3.1873: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Josef Johann GROHMANN | | jméno = Josef Johann GROHMANN | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Grohmann portret.jpg |
| datum narození = 25.8.1792 | | datum narození = 25.8.1792 | ||
| místo narození = Krásný Buk (Schönbüchel, č. o. Krásná Lípa) | | místo narození = Krásný Buk (Schönbüchel, č. o. Krásná Lípa) | ||
Aktuální verze z 16. 5. 2021, 13:27
| Josef Johann GROHMANN | |
 | |
| Narození | 25.8.1792 |
|---|---|
| Místo narození | Krásný Buk (Schönbüchel, č. o. Krásná Lípa) |
| Úmrtí | 27.3.1873 |
| Místo úmrtí | Vrbno pod Pradědem |
| Povolání | 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 759 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75315 |
GROHMANN, Josef Johann, * 25. 8. 1792 Krásný Buk (Schönbüchel, č. o. Krásná Lípa), † 27. 3. 1873 Vrbno pod Pradědem, textilní podnikatel
Syn majitele domu a obchodníka ze severočeského Krásného Buku Dominika G. a Terezie, roz. Heinrichové, z Krásné Lípy. 1812 se G. za blíže neznámých okolností přestěhoval do Vrbna pod Pradědem a stal se zaměstnancem obchodu se lněnými nitěmi Rössler und Weiss. Obchod roku 1800 založil G. krajan Ferdinand Rössler z Krásné Lípy a vedl jej spolu se společníkem Johannem Adolfem Weissem. K obchodu patřilo také velké bělidlo a faktorie. 1817 Rösslerovi zemřel jediný syn a dědic, proto adoptoval neteř Amálii, dceru obchodníka s plátnem Josefa Rösslera z Krásné Lípy, se kterou se 1818 G. (v té době již společník firmy) oženil. Firma změnila jméno na Weiss, Rössler & Co. 1821 z ní F. Rössler vystoupil a odstěhoval se do Štýrského Hradce. Tam se podílel na založení Zemské spořitelny, zakoupil několik nájemních domů a věnoval se dobročinnosti (1838 velkou část majetku odkázal městům Vrbno pod Pradědem a Krásná Lípa). 1830 zemřel J. A. Weiss, který měl na starosti především obchodní zastoupení firmy ve Vídni, a svůj podíl přenechal synovi Carlovi. 1836 se C. Weiss stal G. společníkem.
Rozrůstající se podnik 1846 změnil název na Weiss a Grohmann, továrna na nitě se zemským oprávněním, která později užívala označení Grohmann & Co. Na zvyšující se konkurenci zejména anglických niťáren majitelé reagovali zavedením soustředěné strojní produkce, která postupně nahradila rukodělnou výrobu a nákladnický systém. 1847 G. začal ve Vrbně stavět strojní továrnu na lněné nitě. Z Velké Británie dovezl moderní stroje na hydraulický pohon se soustavou vodních kol a vodní turbínou o výkonu 49 kW. 1855 přistavěl moderní barvírnu. Nákladnický systém sice částečně ještě zachoval, ale továrna již zaměstnávala sto padesát dělníků. 1865 v ní byl instalován první parní stroj.
S manželkou Amálií (1798–1845) měl třináct dětí, synové Quido Eugen Ferdinand (1819–1874), Adolf Ferdinand (1825–1895) a Eduard Florian (1830–1915) pokračovali v otcových šlépějích. Další potomci se díky výhodným sňatkům dostali do podnikatelských rodin šumperských Wagnerů, frývaldovských Raymannů nebo pražských lékárníků Dittrichů.
1847 G. obdržel za svůj přínos k rozvoji průmyslu Zlatý záslužný kříž s korunou. Věnoval také značné částky peněz na rozvoj Vrbna, zejména po požáru 1849, kdy přispěl na oltáře v kostele. 1867 předal řízení podniku svému prvorozenému synovi Quidovi. G. byl pohřben do rodinné hrobky ve Vrbně.
L: GIÖ 4, s. 316–318; ÖBL 2, s. 70; BL 1, s. 471; NDB 7, s. 121; Slezsko 2, s. 34; Myška, s. 135–136; M. Myška, Slezský niťařský podnikatel J. G., in: Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy 20, 1994, č. 1, s. 11–13; týž, Rytíři průmyslové revoluce, 1997, s. 94–109.
Tomáš Burda
