GROSSER Otto 21.11.1873-23.3.1951: Porovnání verzí

Z Personal
(GROSSER_Otto_21.11.1873-23.3.1951)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 21.11.1873
 
| datum narození = 21.11.1873
| místo narození = Vídeň
+
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 23.3.1951
 
| datum úmrtí = 23.3.1951
| místo úmrtí = Thumersbach u Zell nam See
+
| místo úmrtí = Thumersbach (č. o. Zell am See, Rakousko)
| povolání = 15- Lékaři
+
| povolání = 15- Lékaři<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Otto GROSSER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 769
 +
}}
  
== Literatura ==
+
'''GROSSER, Otto,''' ''* 21. 11. 1873 Vídeň (Rakousko),  † 23. 3. 1951 Thumersbach (č. o. Zell am See, Rakousko), lékař anatom, pedagog''
 +
 
 +
Syn architekta Antona G. (1837–1917). Oba rodiče pocházeli z Frýdku. G. 1892 maturoval na vídeňském Akademickém gymnáziu a absolvoval lékařskou fakultu (MUDr. 1899). Již od čtvrtého semestru na ní pracoval jako pomocná vědecká síla, 1897–1909 byl asistentem, 1902 se habilitoval, od 1907 měl titul mimořádného profesora. 1906 několik měsíců pobýval na studijním pobytu v zoologické stanici v Neapoli. 1909 byl jmenován řádným profesorem a přednostou Anatomického ústavu německé lékařské fakulty v Praze; škole zůstal věrný až do jejího zániku 1945. Zastával na ní opakovaně funkce děkana (1913/14, 1914/15, 1922/23, 1936/37) a dvakrát 1928/29, 1934/35 byl zvolen rektorem Německé univerzity.
 +
 
 +
Patřil k nejvýznamnějším členům profesorského sboru fakulty nejen jako pedagog a vědec, ale i proto, že se aktivně angažoval ve veřejném životě. Zasloužil se o zvelebení budovy Anatomického ústavu z poloviny sedmdesátých let 19. století v ulici U Nemocnice, který byl G. zásluhou 1923/24 o patro zvýšen a zmodernizován a jehož velká posluchárna mohla poté sloužit jako aula celé Německé univerzitě. G. publikoval okolo stovky původních prací. Ceněna jsou především díla o srovnávací anatomii a embryologii. Učebnice ''Grundriss der Entwicklungsgeschichte des Menschen'' (Berlin 1944), se dočkala pěti vydání. G. byl členem řady německých a rakouských odborných společností a nositelem jejich vyznamenání. Působil v pražské Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury (Gesellschaft für die Förderung der deutschen Wissenschaft, Kunst und Literatur; od 1941 Deutsche Akademie der Wissenschaften). Od 1911 patřil k jejím řádným členům, 1927–45 stál v jejím čele jako prezident. Během tzv. insigniády (boj o to, zda staré fakultní insignie bude střežit německá či česká univerzita), která rozbouřila pražský akademický svět, G. podruhé zastával funkci rektora a hájil požadavky německé strany. Jeho silné německé nacionální smýšlení jej dovedlo do řad SdP a 1939 až k aktivnímu členství v NSDAP. Po konci války byl z ČSR odsunut a dožil v Rakousku.
 +
 
 +
'''D:''' Vergleichende Anatomie und Entwicklungsgeschichte der Eihäute und der Placenta, Wien 1909.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/2, s. 947; NDB 7, s. 152; Köpfe, s. 78; BL 1, s. 475; Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte der letzten fünfzig Jahre 1, I. Fischer (ed.), Berlin–Wien 1932, s. 540; ÖAW Almanach 101, 1951, s. 433–438 (s bibliografií); Koerting, s. 105–107; BLDMF, s. 79; A. Míšková, Postavení lékařů ve Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách 1891–1945, in: AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 35, 1995, č. 1–2, s. 61–74; P. Svobodný, Němečtí komisaři pro českou lékařskou fakultu po 17. listopadu 1939, in: II. setkání archivářů vysokých škol ČR. 28.–29. května 1999, 2000 s. 52–64; L. Hlaváčková – A. Míšková, O. G. Vom überzeugten Nationalisten zum aktiven Nationalsozialisten, in: Prager Professoren 1938–1945, M. Gletter – A. Míšková (eds.), Essen 2001, s. 415–428; W. Zenker, O. G. und die Prager Anatomie, in: Schriften der Sudetendeutschen Akademie der Wissenschaften und Künste 22, 2001, s. 52, 56–57; A. Míšková, Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu 1945, 2002, rejstřík; O. G., in: Anatomischer Anzeiger (Jena) 98, 1951/52, s. 208–213.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv UK, Praha, fond NLF osobní spis; Allgemeines Verwaltungsarchiv, Wien, 5 Prag, Fasc. 1124, osobní spis; Archiv der Universität Wien, osobní spis.
 +
 
 +
Ludmila Hlaváčková
 
      
 
      
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
Řádka 21: Řádka 33:
 
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:1951]]
 
[[Kategorie:1951]]
[[Kategorie:Thumersbach_u_Zell_nam_See]]
+
[[Kategorie:Zell_nam_See]]

Verze z 9. 12. 2019, 12:27

Otto GROSSER
Narození 21.11.1873
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 23.3.1951
Místo úmrtí Thumersbach (č. o. Zell am See, Rakousko)
Povolání 15- Lékaři
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 769
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46588

GROSSER, Otto, * 21. 11. 1873 Vídeň (Rakousko), † 23. 3. 1951 Thumersbach (č. o. Zell am See, Rakousko), lékař anatom, pedagog

Syn architekta Antona G. (1837–1917). Oba rodiče pocházeli z Frýdku. G. 1892 maturoval na vídeňském Akademickém gymnáziu a absolvoval lékařskou fakultu (MUDr. 1899). Již od čtvrtého semestru na ní pracoval jako pomocná vědecká síla, 1897–1909 byl asistentem, 1902 se habilitoval, od 1907 měl titul mimořádného profesora. 1906 několik měsíců pobýval na studijním pobytu v zoologické stanici v Neapoli. 1909 byl jmenován řádným profesorem a přednostou Anatomického ústavu německé lékařské fakulty v Praze; škole zůstal věrný až do jejího zániku 1945. Zastával na ní opakovaně funkce děkana (1913/14, 1914/15, 1922/23, 1936/37) a dvakrát 1928/29, 1934/35 byl zvolen rektorem Německé univerzity.

Patřil k nejvýznamnějším členům profesorského sboru fakulty nejen jako pedagog a vědec, ale i proto, že se aktivně angažoval ve veřejném životě. Zasloužil se o zvelebení budovy Anatomického ústavu z poloviny sedmdesátých let 19. století v ulici U Nemocnice, který byl G. zásluhou 1923/24 o patro zvýšen a zmodernizován a jehož velká posluchárna mohla poté sloužit jako aula celé Německé univerzitě. G. publikoval okolo stovky původních prací. Ceněna jsou především díla o srovnávací anatomii a embryologii. Učebnice Grundriss der Entwicklungsgeschichte des Menschen (Berlin 1944), se dočkala pěti vydání. G. byl členem řady německých a rakouských odborných společností a nositelem jejich vyznamenání. Působil v pražské Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury (Gesellschaft für die Förderung der deutschen Wissenschaft, Kunst und Literatur; od 1941 Deutsche Akademie der Wissenschaften). Od 1911 patřil k jejím řádným členům, 1927–45 stál v jejím čele jako prezident. Během tzv. insigniády (boj o to, zda staré fakultní insignie bude střežit německá či česká univerzita), která rozbouřila pražský akademický svět, G. podruhé zastával funkci rektora a hájil požadavky německé strany. Jeho silné německé nacionální smýšlení jej dovedlo do řad SdP a 1939 až k aktivnímu členství v NSDAP. Po konci války byl z ČSR odsunut a dožil v Rakousku.

D: Vergleichende Anatomie und Entwicklungsgeschichte der Eihäute und der Placenta, Wien 1909.

L: OSND 2/2, s. 947; NDB 7, s. 152; Köpfe, s. 78; BL 1, s. 475; Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte der letzten fünfzig Jahre 1, I. Fischer (ed.), Berlin–Wien 1932, s. 540; ÖAW Almanach 101, 1951, s. 433–438 (s bibliografií); Koerting, s. 105–107; BLDMF, s. 79; A. Míšková, Postavení lékařů ve Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách 1891–1945, in: AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 35, 1995, č. 1–2, s. 61–74; P. Svobodný, Němečtí komisaři pro českou lékařskou fakultu po 17. listopadu 1939, in: II. setkání archivářů vysokých škol ČR. 28.–29. května 1999, 2000 s. 52–64; L. Hlaváčková – A. Míšková, O. G. Vom überzeugten Nationalisten zum aktiven Nationalsozialisten, in: Prager Professoren 1938–1945, M. Gletter – A. Míšková (eds.), Essen 2001, s. 415–428; W. Zenker, O. G. und die Prager Anatomie, in: Schriften der Sudetendeutschen Akademie der Wissenschaften und Künste 22, 2001, s. 52, 56–57; A. Míšková, Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu 1945, 2002, rejstřík; O. G., in: Anatomischer Anzeiger (Jena) 98, 1951/52, s. 208–213.

P: Archiv UK, Praha, fond NLF osobní spis; Allgemeines Verwaltungsarchiv, Wien, 5 Prag, Fasc. 1124, osobní spis; Archiv der Universität Wien, osobní spis.

Ludmila Hlaváčková