GROSSMANNOVÁ-BRODSKÁ Ludmila 24.5.1859-2.4.1935: Porovnání verzí

Verze z 1. 5. 2019, 19:55

Ludmila GROSSMANNOVÁ-BRODSKÁ
Narození	24.5.1859
Místo narození	Netvořice (u Benešova)
Úmrtí	2.4.1935
Místo úmrtí	Praha
Povolání	63- Spisovatel
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46591

GROSSMANNOVÁ-BRODSKÁ, Ludmila, * 24. 5. 1859 Netvořice (u Benešova), † 2. 4. 1935 Praha, spisovatelka

Vl. jm. Grossmannová, byla dcerou bohatého obchodníka Františka G., který pocházel z Českého Brodu (odtud přízvisko Brodská). Do pěti let vyrůstala v rodišti, později se rodiče přestěhovali do Prahy. V důsledku spály G.-B. jako dítě ohluchla, vzdělávala se v ústavech pro hluché a soukromě u F. Ryšavého. Absolvovala kursy ručních prací a věnovala se i malbě, a tak se mohla poté, co během hospodářské krize v sedmdesátých letech rodina zchudla a otec zemřel, živit jako učitelka kreslení a ručních prací. Finančně podporovala matku a dvě mladší sestry. Pracovala v Mělníku, později v Praze a po krátkém zaměstnání v čokoládovně Kluge na Smíchově se stala spisovatelkou. První báseň uveřejnila 1875 v časopise Paleček. Její produkci určenou nenáročnému venkovskému čtenáři představovaly humoristické nebo mravokárné prózy z městského i venkovského prostředí. Sentimentální povídky a romány byly adresovány ženám a dívkám. Populární se stal román Opuštěná (1924) s autobiografickými prvky. Hodnotami, na něž kladla G.-B. důraz, byly vlastenectví, rodinná soudržnost, láska, náboženství a vzdělání. Další oblast její tvorby představovaly verše, říkadla, loutkové hry či adaptace pohádek pro děti. Nejvyššího počtu vydání dosáhl výbor Krakonoš s podtitulem Nejkrásnější pohádky, báchorky a pověsti o pánu na krkonošských horách (1905). Dětem a mládeži věnovala osvětové články uveřejňované časopisecky a sbírky blahopřejných veršů. Také tato tvorba měla výraznou didaktickou a moralistní tendenci. G.-B. publikovala několik reportáží z cesty do Petrohradu, kde žila její mladší sestra Růžena. Mnoho próz i básní uveřejnila časopisecky, přispívala do řady periodik (Světozor, Ženské listy, Učitelské noviny, Česká škola, Zábavné listy, Pěstoun), některá z nich byla určena dětem (Matice dítek, Malý čtenář, Jitřenka, Květy mládeže, Besídka malých). Spolupracovala s krajanskými časopisy v USA. G.-B. se věnovala rovněž překladu z angličtiny a němčiny, do češtiny volně převedla např. Dobrodružství barona Prášila G. A. Burgera (1892), Chaloupku strýce Toma H. Beecher-Stoweové (1900), Posledního Mohykána J. F. Coopera (1902), Cervantesův román Don Quichote z La Manchy (1902) a Robinsona Crusoea D. Defoea (1923). Některé z překladů publikovala pod pseudonymem Zdenka Zásmucká; vlastní tituly občas uveřejňovala pod pseudonymy Růžena Šípková, Ludmila Mělnická, Milan Brodský, Míla Brodská či Ludmila Brodská.

D: tvorba pro děti, výběr: Zlaté včelky, 1889; Světélka v jitru života; Jarní ohlasy, obojí 1890; Dětské úsměvy, 1899; V paprscích slunéčka, 1900; Jak život jde, 1900; Vlastenecké rozpomínky, 1901; Nové povídky, 1901; V nebi i na zemi, 1903; Doma i v cizině. Sbírka článků poučných i zábavných. Mládeži, 1905; Zvířata ze všech dílů světa. O zvířátkách pěkné vylíčení, 1911; Milá škola – dítky volá. Obrázková kniha s tekstem, 1921; Slunce, měsíc a hvězdičky naučte se znát, malé dětičky, 1923. Další prózy: Z našeho venkova. Povídky a obrázky, 1893; Z minulých časů. Historické povídky, 1914; Očarovaný Nikolaj. Veselé a vážné obrázky z Petrohradu a okolí, 1918; Na rozcestí, 1925.

L: výběr: OSN 10, s. 520; 28, s. 503; OSND 2/2, s. 947; MSN 2, s. 1069; KSN 4, s. 558; LČL 1, s. 824 (se soupisem díla a další literaturou); I. Čornejová, Krkonošské fikce L. G.-B. Na okraj Krakonošova národního pojetí, in: Historické fikce a mystifikace v české kultuře 19. století, M. Hrdina – K. Piorecká (eds.), 2014, s. 231–237; https://cs.wikipedia.org/ (stav k 17. 5. 2016).

P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 146, obraz 688, 751 a 775.

Lenka Křížová