Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GRUND Arnošt ml. 31.1.1866-5.2.1929

{{Infobox - osoba
| jméno = Arnošt GRUND ml.
| obrázek = No male portrait.png
| velikost obrázku = 
| popisek obrázku = 
| rodné jméno = 
| datum narození = 31.1.1866
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 5.2.1929
| místo úmrtí = Záhřeb (Chorvatsko) 
| příčina úmrtí = 
| místo odpočinku = 
| bydliště = 
| národnost = 
| jiná jména = 
| viz = 
| znám jako = 
| vzdělání = 
| alma mater = 
| zaměstnavatel = 
| povolání = 78- Hudební interpret<br />83- Divadelní interpret nebo herec<br /> 
| titul = 
| ocenění = 
| výška = 
| váha = 
| období = 
| předchůdce = 
| následovník = 
| politická strana =
| vyznání = 
| manžel = 
| partner = 
| děti = 
| rodiče = 
| příbuzní = 
| poznámky = 
| web = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 786-787
}}

'''GRUND, Arnošt ml.,''' ''* 31. 1. 1866 Praha, † 5. 2. 1929 Záhřeb (Chorvatsko), herec, zpěvák, režisér'' 

Syn herce a zpěváka Arnošta Grunda st. (1844–1918), s nímž bývá zaměňován, a Anny, roz. Kerlitzké. Prožil dětství v zahraničí s otcem, který střídal 1870–80 různá německá jeviště. G. studoval inženýrství na pražské technice. Realizoval své přírodovědné zájmy (např. entomologii) a naučil se dobře francouzsky. Studia nedokončil a přešel k divadlu. Na profesionální dráhu vstoupil jako tenorista 1891 ve společnosti ředitele V. Budila v Plzni. Podle něho se rychle zdokonaloval, stal se jednou z opor jeho společnosti a do 1895 s ní vystupoval v Plzni, v Brně (duben 1892 – říjen 1893) i během kratších hostování v českých městech. Se svou menší korpulentní postavou začal vypracovávat celoživotní herecký typ drastického a salonního komika. 1893 se pokusil o přijetí do Národního divadla, které vypsalo konkurs na místo tenoristy. Podle Budilových vzpomínek ho vedení scény v srpnu 1893 vyzvalo ke zkušebnímu představení (Jolivet, J. Verne: 
''Carův kurýr'', a Celestin, F. Hervé: ''Mamzelle Nitouche''). V Praze se rozšířila zpráva, že je angažován, ale dlouhé jednání skončilo bez dohody; členem Národního divadla nikdy nebyl. Pro Budilovu společnost napsal frašku se zpěvy 
''Krejčí, mlynář a advokát'' (premiéra Plzeň 23. 6. 1894). 

V době, kdy se otvírala nová budova nového Chorvatského národního divadla v Záhřebu (1895), se G. připojil k velké skupině Čechů, kteří vstoupili do angažmá v jejím chorvatském operním a operetním souboru. Uplatnil se příležitostně i v činohře jako oblíbený komik a hojně se věnoval též režii. Ze Záhřebu vyjížděl patrně na hostování (např. v Raimundtheater ve Vídni 1898–99). Do Prahy se již nevrátil. Splynul s chorvatským prostředím, psal lokální komedie a překládal z cizích jazyků divadelní texty. Je pokládán za jednoho z učitelů mladé generace chorvatského divadla. 

'''L:''' Almanach král. Českého zemského a národního divadla na rok 1894, s. 36 (hostování 1893); Zpráva Hlas od Nežárky 20. 7. 1895, s. 286 (přijetí k Zemskému chorvatskému divadlu v Záhřebu); Deutsches Volksblatt, divadelní inzerce srpen 1898 – leden 1899 (host v Raimundtheater); F. Cujetiša, Chorvatské divadlo v Záhřebu, in: Národní listy 26. 8. 1911, s. 1; Jeviště 2. 12. 1920, s. 551 (25 let herecké činnosti v Záhřebu); A. G., in: Český deník 11. 2. 1926, s. 4; Z pamětí divadelního ředitele Landýska, in: Houpačka 4, 1929, č. 25, s. 11 (studium na technice); Divadlo a hudba, in: Národní politika 15. 2. 1929, s. 5, odpolední vyd.; V. Budil, Z mých ředitelských vzpomínek 1, 1919, s. 170; 2, 1920, s. 216, 226, 239; Sto let českého divadla v Plzni, 1865–1965, s. 298; OSND 2/2, s. 950; Repertoar Hrvatskih Kazališta, 1840–1860–1980, Zagreb 1990, sv. 1–2 (ve sv. 2 rejstřík inscenací na s. 166). 

'''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 164, obr. 485 (s chybným rokem narození 1865). 

Jitka Ludvová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
[[Kategorie:1866]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1929]]
[[Kategorie:Záhřeb]]