GRUNT Jaroslav 23.1.1893-16.3.1988: Porovnání verzí

Z Personal
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 790
 
}}
 
}}
== Literatura ==
+
 
OSND 2/2, s. 951; Toman 1, s. 277; Domov 5, 1988, s. 40-41; SČSVU 2, s. 384;
+
'''GRUNT, Jaroslav,''' ''* 23. 1. 1893 Blatec (u Olomouce),  † 16. 3. 1988 Brno, architekt, návrhář, scénograf, malíř''
 +
 
 +
Po maturitě na reálném gymnáziu v Olomouci studoval 1912–19 architekturu u R. Kříženeckého, A. Čenského, A. Balšánka, J. Fanty a J. Kouly na ČVUT v Praze. Od 1916 sloužil v Opavě, potom u železničního pluku v Korneuburgu v Dolním Rakousku, 1919 byl znovu mobilizován a převelen k železničnímu pluku v Pardubicích. 1920–29 zaměstnán ve stavební kanceláři pro výstavbu Lékařské fakulty MU v Brně, později ve stejné kanceláři pro stavbu celé univerzity. Po zrušení kanceláře pracoval v oddělení pozemních staveb státní stavební služby při Zemské politické správě v Brně. 1929 byl přijat jako smluvní architekt do regulační kanceláře při Stavebním úřadu města Brna, působil tam jako vrchní technický rada, přednosta plánovacího úřadu a jako pracovník odboru pro výstavbu a územní plánování až do 1958, kdy byl penzionován.
 +
 
 +
Počáteční tvůrčí údobí, inspirované národním, tzv. obloučkovým stylem, bylo pod vlivem Bauhausu vystřídáno tvarově střídmými stavbami oproštěnými od dekorativních forem. Po polovině dvacátých let od nich G. dospěl k prvním projevům funkcionalismu, jehož teoretické zásady se staly hlavním východiskem jeho pozdější architektonické a urbanistické tvorby. Návrhy interiérů a nábytku především pro Umělecko-průmyslové závody v Brně charakterizovala i v počátečním údobí ušlechtilost tvaru, zdůraznění funkce a přirozené uplatnění materiálu. Od 1926 pracoval pro Standard, bytovou společnost na výrobu nábytku v Brně, kterou založil s J. Vaňkem, B. Fuchsem a S. Kučerou. G. se stal také autorem jednak scénografických návrhů z přelomu dvacátých a třicátých let vzniklých ve spolupráci s režisérem J. Honzlem, jednak několika plakátů. V Brně patřil ke členům Koliby, Klubu architektů, Klubu výtvarných umělců Aleš, Devětsilu, Skupiny výtvarných umělců a Svazu architektů ČSR. Neoženil se a zůstal bezdětný.
 +
 
 +
'''D:''' výběr, realizace Brno: rodinné domy, Barvičova ul. č. 20–34, 1923; rodinné domky, Alešova ul. č. 30–40, 1923–1924 (částečná spolupráce s J. Vaňkem a S. Kučerou); nájemný dům, Štefánikova ul. č. 63, 1923–1925 (s M. Lamlem); módní salon Emmy Javůrkové-Widhalmové Femina, Česká ul. / Skrytá ul., 1924; jez s lávkou přes řeku Svratku, Jundrov, 1924–1925; přístavba poli cejního ředitelství, Novobranská ul., 1924–1927 (s J. A. Šálkem); rodinný trojdům v kolonii Nový dům, Šmejkalova ul. č. 144–148, 1927–1928; úprava (propojení komunikací) Husovy a Nádražní ulice, 1939–1941 (s kol. Stavebního úřadu města Brna). Další realizace: interiér na výstavě Svazu československého díla, Praha, 1923; Masarykova živnostenská pokračovací škola, Hodonín, Brandlova ul., 1929–1930; rodinný dům MVDr. Otakara Grunta, Hodonín, Velkomoravská ul., 1931; činžovní vila s vlastním bytem stavitele Ing. Jaroslava Smítala, Kroměříž, Kotojedská ul., 1935–1940; rodinný dům MUDr. Františka Míčka, Budišov (u Třebíče), 1939.
 +
 
 +
'''L:''' NEČVU 1, 1995, s. 232; D. Riedl – B. Samek, Moderní architektura v Brně 1900–1965, 1970, s. 6, 9, 82; Z. Kudělka, Brněnská architektura 1919–1928, 1970, passim, zvl. s. 35, 39, 62–63; J. Kozdas, Architekt J. G., 1977 (diplomová práce, FF UJEP, Brno); R. Švácha, J. G.– 90, in: Výtvarná kultura 7, 1980, s. 63n.; V. Šlapeta, Die Brünner Funktionalisten, Innsbruck–Wien 1985, s. 14, 23, 29 (katalog výstavy); D. Koudelková, Brněnská bytová kultura meziválečného období, in: Výtvarná kultura v Brně 1918–1938, 1993, s. 77, 79, 80, 84, 87 (katalog výstavy); L. Krčálová, Brněnská architektura 1919–1939, in: tamtéž, s. 9, 16; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 128, 151, 221, 248; O nové Brno. Brněnská architektura 1919–1939, Z. Kudělka (ed.), 2000, passim, zvl. 81n. (katalog výstavy); J. G., P. Pelčák – I. Wahla (eds.), 2010 (katalog výstavy).
 +
 
 +
Lenka Kudělková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]

Verze z 12. 12. 2019, 18:06

Jaroslav GRUNT
Narození 23.1.1893
Místo narození Blatec (u Olomouce)
Úmrtí 16.3.1988
Místo úmrtí Brno
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 790
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46606

GRUNT, Jaroslav, * 23. 1. 1893 Blatec (u Olomouce), † 16. 3. 1988 Brno, architekt, návrhář, scénograf, malíř

Po maturitě na reálném gymnáziu v Olomouci studoval 1912–19 architekturu u R. Kříženeckého, A. Čenského, A. Balšánka, J. Fanty a J. Kouly na ČVUT v Praze. Od 1916 sloužil v Opavě, potom u železničního pluku v Korneuburgu v Dolním Rakousku, 1919 byl znovu mobilizován a převelen k železničnímu pluku v Pardubicích. 1920–29 zaměstnán ve stavební kanceláři pro výstavbu Lékařské fakulty MU v Brně, později ve stejné kanceláři pro stavbu celé univerzity. Po zrušení kanceláře pracoval v oddělení pozemních staveb státní stavební služby při Zemské politické správě v Brně. 1929 byl přijat jako smluvní architekt do regulační kanceláře při Stavebním úřadu města Brna, působil tam jako vrchní technický rada, přednosta plánovacího úřadu a jako pracovník odboru pro výstavbu a územní plánování až do 1958, kdy byl penzionován.

Počáteční tvůrčí údobí, inspirované národním, tzv. obloučkovým stylem, bylo pod vlivem Bauhausu vystřídáno tvarově střídmými stavbami oproštěnými od dekorativních forem. Po polovině dvacátých let od nich G. dospěl k prvním projevům funkcionalismu, jehož teoretické zásady se staly hlavním východiskem jeho pozdější architektonické a urbanistické tvorby. Návrhy interiérů a nábytku především pro Umělecko-průmyslové závody v Brně charakterizovala i v počátečním údobí ušlechtilost tvaru, zdůraznění funkce a přirozené uplatnění materiálu. Od 1926 pracoval pro Standard, bytovou společnost na výrobu nábytku v Brně, kterou založil s J. Vaňkem, B. Fuchsem a S. Kučerou. G. se stal také autorem jednak scénografických návrhů z přelomu dvacátých a třicátých let vzniklých ve spolupráci s režisérem J. Honzlem, jednak několika plakátů. V Brně patřil ke členům Koliby, Klubu architektů, Klubu výtvarných umělců Aleš, Devětsilu, Skupiny výtvarných umělců a Svazu architektů ČSR. Neoženil se a zůstal bezdětný.

D: výběr, realizace Brno: rodinné domy, Barvičova ul. č. 20–34, 1923; rodinné domky, Alešova ul. č. 30–40, 1923–1924 (částečná spolupráce s J. Vaňkem a S. Kučerou); nájemný dům, Štefánikova ul. č. 63, 1923–1925 (s M. Lamlem); módní salon Emmy Javůrkové-Widhalmové Femina, Česká ul. / Skrytá ul., 1924; jez s lávkou přes řeku Svratku, Jundrov, 1924–1925; přístavba poli cejního ředitelství, Novobranská ul., 1924–1927 (s J. A. Šálkem); rodinný trojdům v kolonii Nový dům, Šmejkalova ul. č. 144–148, 1927–1928; úprava (propojení komunikací) Husovy a Nádražní ulice, 1939–1941 (s kol. Stavebního úřadu města Brna). Další realizace: interiér na výstavě Svazu československého díla, Praha, 1923; Masarykova živnostenská pokračovací škola, Hodonín, Brandlova ul., 1929–1930; rodinný dům MVDr. Otakara Grunta, Hodonín, Velkomoravská ul., 1931; činžovní vila s vlastním bytem stavitele Ing. Jaroslava Smítala, Kroměříž, Kotojedská ul., 1935–1940; rodinný dům MUDr. Františka Míčka, Budišov (u Třebíče), 1939.

L: NEČVU 1, 1995, s. 232; D. Riedl – B. Samek, Moderní architektura v Brně 1900–1965, 1970, s. 6, 9, 82; Z. Kudělka, Brněnská architektura 1919–1928, 1970, passim, zvl. s. 35, 39, 62–63; J. Kozdas, Architekt J. G., 1977 (diplomová práce, FF UJEP, Brno); R. Švácha, J. G.– 90, in: Výtvarná kultura 7, 1980, s. 63n.; V. Šlapeta, Die Brünner Funktionalisten, Innsbruck–Wien 1985, s. 14, 23, 29 (katalog výstavy); D. Koudelková, Brněnská bytová kultura meziválečného období, in: Výtvarná kultura v Brně 1918–1938, 1993, s. 77, 79, 80, 84, 87 (katalog výstavy); L. Krčálová, Brněnská architektura 1919–1939, in: tamtéž, s. 9, 16; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 128, 151, 221, 248; O nové Brno. Brněnská architektura 1919–1939, Z. Kudělka (ed.), 2000, passim, zvl. 81n. (katalog výstavy); J. G., P. Pelčák – I. Wahla (eds.), 2010 (katalog výstavy).

Lenka Kudělková