Verze z 12. 5. 2019, 16:51, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

GRUSS Gustav 3.8.1854-23.9.1922

Z Personal
Gustav GRUSS
Narození 3.8.1854
Místo narození Jičín
Úmrtí 23.9.1922
Místo úmrtí Praha
Povolání

9- Astronom nebo astrolog 1- Matematik

61- Pedagog

GRUSS, Gustav, * 3. 8. 1854 Jičín, † 23. 9. 1922 Praha, astronom

Syn soudního písaře Gustava G. a Amalie, roz. Leindekrové z Landsteinu. Pokřtěn byl jako Gustav Karel. Absolvoval gymnázium v rodišti, po maturitě 1873 pokračoval na pražské univerzitě (PhDr. 1877); současně byl 1875–77 asistentem K. Hornsteina v pražské hvězdárně v Klementinu. 1878 složil státní zkoušku pro výuku matematiky a fyziky na českých gymnáziích. 1878 nastoupil na vídeňskou techniku jako asistent vyšší geodézie a sférické astronomie, trvalé zaměstnání tam však nezískal. Krátce učil na Slovanském gymnáziu v Brně, 1881 přešel do pražské hvězdárny jako adjunkt; 1882–83 (po smrti Hornsteina a před nástupem L. Weineka) ji dočasně řídil. Po úmrtí A. Seydlera byl G. 1892 povolán na českou pražskou univerzitu jako mimořádný profesor. 1894 byl zvolen mimořádným, 1902 řádným členem KČSN; od 1893 mimořádným členem II. třídy ČAVU. 1897 byl jmenován řádným profesorem, současně i ředitelem astronomické observatoře české univerzity. Vedle astronomických předmětů přednášel kartografii pro studenty zeměpisu. Jeho přednášky patřily díky rétorickým schopnostem a jasnému výkladu k nejoceňovanějším na univerzitě. Jako asistent u něho pracoval pozdější vynikající matematik, geodet a astronom V. Láska. Spolu se věnovali proměnným hvězdám včetně spektroskopického studia, fakticky tak zahájili český astrofyzikální výzkum. G. se zabýval také studiem zatmění Měsíce, zákryty Jupiterových měsíců, pozoroval i komety. Po Láskově odchodu do Lvova vystřídal několik asistentů, než 1901 místo trvale zaujal J. Kaván. Od přelomu století G. trápila vážná choroba, kvůli níž musel 1907 zanechat odborné činnosti, ač přednášel až do 1915, kdy odešel do předčasné penze. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

G. zasáhl do řady oborů, zaměřením byl hlavně teoretický astronom a specialista na nebeskou mechaniku, především na pohyb těles ve sluneční soustavě. Napsal dva svazky Základové theoretické astronomie (1897, 1900), články publikoval ve Věstníku KČSN či v Astronomische Nachrichten. Počítal dráhy nově objevených komet a planetek, spolu s astronomy z dalších observatoří se v devadesátých letech 19. století podílel na studiu kolísání polohy zemských pólů. Z matematických prací vynikly jeho studie z konce sedmdesátých let o svazcích křivek; ve fyzice se soustředil na jiskrové vlny (spolu s E. Machem). Zajímal se také o stanovení délky rotace Slunce a o vliv vesmírných těles na počasí na Zemi (mj. hledání vztahu mezi Měsícem a bouřkovou činností, výsledky publikoval v Zeitschrift für Meteorologie 1888).

Astronomii popularizoval v knize Z říše hvězd (1894), která přivedla k oboru několik generací badatelů a po níž nese jméno i jedno z hlavních astronomických periodik Říše hvězd. S manželkou Emilií, roz. Novou (1862–1933), měl syny Josefa (1884–1968), lékaře a činitele mezinárodního olympijského hnutí, Gustava (1887–1957), právníka, a Jiřího (1899–1960). Jeho jméno mj. nese planetka (6516) Gruss, objevená 1988 A. Mrkosem. Rodný dům v Jiráskově ulici 11 na tehdejším Kolínském předměstí je označen pamětní deskou.

D: knižní: Vyšetřování měn světlosti hvězd proměnných, 1895 (s V. Láskou); Spektroskopická pozorování některých hvězd, 1897; K třistaleté památce úmrtí Tyge Braha, 1901; Několik poznámek k řešení kruhové dráhy planetoidy ze dvou geocentrických posic, 1903; Příspěvek k algebraické části problému pro určení dráh planety ze tří pozorování, 1904; Příspěvek k výpočtu parabolické dráhy komet ze tří posic, 1907.

L: OSN 10, s. 545 a 28, s. 505; OSND 2/2, s. 951; F. Nušl, G. G., in: Almanach České akademie věd a umění 33, 1922, s. 152–155; MSN 2, s. 1074; KSN 4, s. 563; V. Guth, Prof. dr. G. G. (1854–1922), in: Říše hvězd 53, 1972, č. 9, s. 161–162; MČE 2, s. 666; ČBS, s. 175; Tomeš 1, s. 385–386; ČAVU, s. 85–86; Jičínský deník 27. 10. 2015.

P: SOA, Zámrsk, matrika nar. řkt. f. ú. Jičín, sign. 70–15 (1846–57), s. 380.

Jiří Martínek