GRÉGR Eduard 23.6.1900-30.1.1986

Z Personal
Eduard GRÉGR
Narození 23.6.1900
Místo narození Praha
Úmrtí 30.1.1986
Místo úmrtí Praha
Povolání

67- Nakladatel nebo vydavatel

69- Knihtiskař nebo typograf
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69641

GRÉGR, Eduard, * 23. 6. 1900 Praha, † 30. 1. 1986 Praha, podnikatel

Syn Zdislava G. (1874–1918) a Boženy, roz. Horlivé (1875–1942), z rodiny báňského inženýra a ředitele uhelných dolů v Břasích (u Rokycan); vnuk Eduarda G. (1827–1907). Rodiče byli bratranec a sestřenice (spřízněni prostřednictvím nevěstiny matky Luisy, roz. Grégrové). Příbuzní proto zpočátku bránili jejich sňatku. Manželství uzavřeli až v listopadu 1899, v době, kdy už nevěsta byla těhotná. Měli spolu ještě další tři syny: Arnošta, Vladimíra (1902–1943) a Jiřího. Početná rodinná větev založená Eduardem (* 1827) žila v domě v Sokolské ulici, později se přestěhovala do nového domu v Hálkově ulici. G. 1910 absolvoval pátou třídu ve škole u sv. Štěpána, 1911 nastoupil na gymnázium v Křemencově ulici. Jako nepříliš zdatný student 1916 přestoupil na Českoslovanskou obchodní akademii v Resslově ulici. Oblíbil si tělesnou výchovu, zaujal ho skauting, pravidelně cvičil v Sokole a stal se cvičitelem žactva. V létě 1919 se ještě jako student přihlásil na výzvu ČOS k obraně hranic ČSR (během maďarského napadení hranic na jižním Slovensku), byl odveden a několik měsíců sloužil ve strážní službě. Po návratu dostudoval a 1920 maturoval.

Otec Zdislav zemřel během první světové války a osud rodinné tiskárny byl nejistý. Spolu s matkou Boženou se jí do budoucna měly ujmout tehdy ještě nezletilé děti. V prvních letech však její rozvoj zajistila především rodinná rada (ředitel Jan Malý, příbuzný, lékař; poručník a budoucí ministr L. Procházka; Dr. J. Scheiner, reprezentant ČOS). G. měl převzít vedení tiskárny, proto bylo nezbytné, aby se zevrubně seznámil s tiskařským řemeslem. Dvouletou výuční dobu však zahájil až na podzim 1922, protože předtím musel ještě na dva roky narukovat. Vedle zaměstnání se G. věnoval sportu, zejména veslování. Ve veslařském klubu poznal svoji budoucí manželku Miladu, roz. Mellanovou (1895–1943, tehdy ještě provdanou za J. Peršína). 1924–25 absolvoval cestu na zkušenou do Spojených států. Delší dobu pobyl v Bostonu, Chicagu a New Yorku, kde pracoval jako sazeč. Pobyt v USA poněkud zkrátil kvůli rozvodu Milady a svému následnému sňatku. Manželé bydleli společně s dalšími členy rodiny v Hálkově ulici.

Práci v rodinném podniku se krátce věnoval také bratr Arnošt, který se však po sňatku odstěhoval do Písku, soustavně pak nejmladší Jiří G. (* 15. 11. 1905, † 26. 11. 1939), vyučený typograf, který získal zahraniční zkušenosti v berlínských v tiskařských závodech Ullsteinova nakladatelství a vypracoval se na významného technického odborníka. Rodinná tiskárna pod vedením obou bratrů prosperovala, 1937 se v ní tisklo šedesát tři periodik a četné samostatné tituly. Po smrti Jiřího ji řídil G. sám. 1947 se znovu oženil s Evou, roz. Friedländerovou (1907–1998).

1948 byl podnik znárodněn. G. do 1961, kdy odešel do invalidního důchodu, vykonával přechodná nekvalifikovaná povolání. Typografem se podle rodinné tradice vyučil i jeho syn Eduard. V devadesátých letech 20. století rodina tiskárnu restituovala.

D: E. Grégr, Historie rodiny, [1996].

L: M. Myška a kol., Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska 2, 2008, s. 109 (se soupisem díla a literatury).

Pavla Vošahlíková