GSCHWANDTNER Caspar 1708-1.10.1765: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku GSCHWANDTNER Kašpar 1708-1.10.1765 na GSCHWANDTNER Caspar 1708-1.10.1765 bez založení přesměrování) |
|||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 803 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 15. 12. 2019, 13:48
Caspar GSCHWANDTNER | |
Narození | 1708 |
---|---|
Místo narození | ?Tergensse (Bavorsko, Německo) |
Úmrtí | 1.10.1765 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 88- Umělecký řemeslník |
Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 803 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48156 |
GSCHWANDTNER, Caspar (též SCHWANDTNER), * 1708 Tegernsee ? (Bavorsko, Německo), † 1. 10. 1765 Praha, zlatník, stříbrník, klenotník
Pocházel z početné rodiny Michaela G., bavorského měšťana. G. se vyučil 1731 u předního zlatníka vídeňského baroka J. J. Würtha. Tovaryšské období 1732–36 absolvoval v pražské dílně G. Lambrechta, s jehož vdovou Terezií Markétou († 1742) se 1737 oženil a získal dům v Platnéřské ulici. 1744 se oženil podruhé s Karolínou Khilauovou. Od 1738 působil ve funkci staršího staroměstského cechu zlatníků. Z jeho dochovaných četných a kvalitativně mimořádně vyspělých prací, jež stojí na stylovém pomezí mezi pozdním barokem a rokokem, je nejstarší realizace stříbrného náhrobku sv. Jana Nepomuckého v Chrámu sv. Víta (1736, s J. J. Würthem). G. zhotovil významné klenoty pro benediktinský klášter v Břevnově (po konfiskaci chrámového stříbra v době napoleonských válek byly roztaveny ve státní mincovně), pro premonstrátský klášter na Strahově, pro kostel sv. Salvátora, oltářní kříž pro poklad staroměstských zlatníků, monstrance pro jezuitský klášter na Svaté Hoře (u Příbrami) a řadu klenotů pro církevní i šlechtické objednavatele. Vynikal především jako autor dobově příznačných sluncových monstrancí (např. pro kostel sv. Voršily v Praze a pro kostel v Jaroměři, sluncový relikviář pro malostranský chrám sv. Mikuláše či ciborium pro kostel Panny Marie Sněžné). K jeho vrcholným dílům patří dekorativní monstrance v rokokovém slohu pro křižovníky (1752). Podle návrhu J. A. Quitainera upravil 1759 hlavní oltář na Svaté Hoře. Pracoval i pro pražskou židovskou obec. Užíval výrobní značky CG.
L: Dlabač 1, s. 511; Thieme-Becker 15, s. 157 (s další literaturou); EČVU, s. 146; DČVU 2/2, s. 820 (s další literaturou); NEČVU 1, s. 234; D. Stehlíková, Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví, 2003, s. 158–159.
Martin Kučera