GUMPOLD †981/997: Porovnání verzí

Z Personal
(GUMPOLD_950-1006)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno =  GUMPOLD
 
| jméno =  GUMPOLD
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 950
+
| datum narození = ?
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
| datum úmrtí = 1006
+
| datum úmrtí = 981/997
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />49- Náboženský nebo církevní činitel
49- Náboženský nebo církevní činitel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/> GUMPOLD
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 808
 +
}}
 +
 
 +
'''GUMPOLD''' ''(též GUMBALDO), * ?, † 981/997, kněz, autor legendy''
 +
 
 +
Osmý biskup v Mantově mezi lety 964–966 a 981–997. Byl výborným znalcem latiny, latinské literatury a rétoriky a obratným stylistou. Ve sporech o Italské království podporoval východofranského krále Otu I. (od 962 císaře) proti italskému králi Berengarovi II. (950–961). 13. listopadu 971 mu Ota I. potvrdil privilegia vydaná svými předchůdci pro mantovskou katedrálu sv. Petra. Kromě této skutečnosti a dvou zpráv o směně majetku (967; 972) není z G. působení v Mantově nic více známo. Okolo 980 sepsal na pokyn Oty II. ''Život svatého Václava'' (''Vita Vencezlavi ducis Bohemiae''), v níž podstatně rozšířil text starší václavské legendy bavorského původu ''Crescente fide''. Nejstarší dochovaný rukopis G. legendy byl zhotoven na objednávku české kněžny Emy, vdovy po Boleslavu II. († 1006). Rukopis proslul dedikačním obrazem a vyobrazením scén hostiny a zavraždění svatého Václava (jeho nejstarší podobizna).
 +
 
 +
'''L:''' G. B. Visi, Notizie storiche della città e dello stato di Mantova 1, Mantova 1781; G. Schwartz, Die Besetzung der Bistümern Reichsitaliens unter den sächsischen und salischen Kaisern mit den Listen der Bischöfe 951–1122, Leipzig–Berlin 1913, s. 53–56; J. Nechutová, Latinská literatura českého středověku do roku 1400, 2000, s. 43n.; P. Sommer – T. Velímský, Iluminace Wolfenbüttelského rukopisu. Známý neznámý pramen k českým dějinám 10. století, in: Od knížat ke králům, 2007, s. 38–49; Legendy Wolfenbüttelského rukopisu, J. Zachová (ed.), 2010, passim.
 +
 
 +
'''P:''' G. Život svatého Václava, knížete českého, J. Emler (ed.), in: FRB 1, 1873, s. 146–166; rkp. in: Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel, Ms. 11.2.Aug.4o.
 +
 
 +
Marie Bláhová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
  
[[Kategorie:950]]
+
[[Kategorie:981]]
[[Kategorie:1006]]
+
[[Kategorie:997]]

Aktuální verze z 15. 12. 2019, 13:58

GUMPOLD
Narození ?
Úmrtí 981/997
Povolání 63- Spisovatel
49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 808
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46647

GUMPOLD (též GUMBALDO), * ?, † 981/997, kněz, autor legendy

Osmý biskup v Mantově mezi lety 964–966 a 981–997. Byl výborným znalcem latiny, latinské literatury a rétoriky a obratným stylistou. Ve sporech o Italské království podporoval východofranského krále Otu I. (od 962 císaře) proti italskému králi Berengarovi II. (950–961). 13. listopadu 971 mu Ota I. potvrdil privilegia vydaná svými předchůdci pro mantovskou katedrálu sv. Petra. Kromě této skutečnosti a dvou zpráv o směně majetku (967; 972) není z G. působení v Mantově nic více známo. Okolo 980 sepsal na pokyn Oty II. Život svatého Václava (Vita Vencezlavi ducis Bohemiae), v níž podstatně rozšířil text starší václavské legendy bavorského původu Crescente fide. Nejstarší dochovaný rukopis G. legendy byl zhotoven na objednávku české kněžny Emy, vdovy po Boleslavu II. († 1006). Rukopis proslul dedikačním obrazem a vyobrazením scén hostiny a zavraždění svatého Václava (jeho nejstarší podobizna).

L: G. B. Visi, Notizie storiche della città e dello stato di Mantova 1, Mantova 1781; G. Schwartz, Die Besetzung der Bistümern Reichsitaliens unter den sächsischen und salischen Kaisern mit den Listen der Bischöfe 951–1122, Leipzig–Berlin 1913, s. 53–56; J. Nechutová, Latinská literatura českého středověku do roku 1400, 2000, s. 43n.; P. Sommer – T. Velímský, Iluminace Wolfenbüttelského rukopisu. Známý neznámý pramen k českým dějinám 10. století, in: Od knížat ke králům, 2007, s. 38–49; Legendy Wolfenbüttelského rukopisu, J. Zachová (ed.), 2010, passim.

P: G. Život svatého Václava, knížete českého, J. Emler (ed.), in: FRB 1, 1873, s. 146–166; rkp. in: Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel, Ms. 11.2.Aug.4o.

Marie Bláhová