GUSSENBAUER Karl 30.10.1842-19.6.1903: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 817
 
}}
 
}}
  

Verze z 15. 12. 2019, 13:17

Karl GUSSENBAUER
Narození 30.10.1842
Místo narození Obervellach (Korutany, Rakousko)
Úmrtí 19.6.1903
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 817
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46658

GUSSENBAUER, Karl (též Carl), * 30. 10. 1842 Obervellach (Korutany, Rakousko), † 19. 6. 1903 Vídeň (Rakousko), chirurg, pedagog

Narodil se v rodině lékaře Richarda Josefa G., což zřejmě ovlivnilo G. volbu povolání. Lékařskou fakultu absolvoval ve Vídni, postupně získal titul doktora medicíny (1867), porodnictví i chirurgie (1868). Ještě před promocí pracoval jako tzv. aspirant na různých odděleních ve vídeňské Rudolfově nemocnici. 1869–72 byl operačním elévem druhé vídeňské chirurgické kliniky, 1872–75 jejím asistentem, 1874 se tam habilitoval. 1875 získal mimořádnou profesuru na lékařské fakultě v Lutychu. Odtud byl 1878 povolán do Prahy jako přednosta druhé chirurgické kliniky; 1883, po rozdělení fakulty na českou a německou o rok dříve, stanul v čele německé kliniky. 1882/83 se stal posledním děkanem pražské fakulty před jejím rozdělením. Jako horlivý Němec vystupoval v jednáních o rozdělení pražské univerzity na univerzitní půdě i na zemském sněmu. 1886/87 byl zvolen rektorem pražské německé univerzity. Od 1894 až do smrti řídil druhou chirurgickou kliniku ve Vídni, 1902/03 byl rektorem vídeňské univerzity. Patřil k uznávaným operatérům, zastáncům fyziologického směru, dosáhl uznání i v zahraničí. Zavedl oceňované originální operační postupy např. při operaci žaludku, zažívacího traktu, cyst na pankreatu a v plastické chirurgii. Sestrojil mj. první umělý hrtan. Uveřejnil na sedmdesát pět studií v německých periodikách, mnohé vyšly také v pražských Prager medizinische Wochenschrift nebo Zeitschrift für Heilkunde, jehož spoluvydavatelem se G. 1880 stal.

L: OSN 10, s. 631; NDB 7, s. 332–333; ÖBL 2, s. 110; BL 1, s. 493; Czeike 2, s. 643–644; BSPLF 1, s. 102–103; BLDMF, s. 80–81; Koerting, s. 196–197; Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 2, A. Hirsch (ed.), Wien–Leipzig 1884, s. 704–705; Die deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag unter der Regierung Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1899, s. 311–312; J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin–Wien 1901, s. 569; E. H. Kisch, Erlebtes und Erstrebtes. Erinnerungen, Stuttgart–Berlin 1914, s. 98, 280; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz–Köln 1965, s. 447–449; A. Schieber, Die Personalbibliographien der Professoren und Dozenten der Chirurgie und Inneren Medizin an der Medizinischen Fakultät der Karl-Ferdinands-Universität in Prag im ungefähren Zeitraum von 1880–1900, 1968 (Diss., Erlangen–Nürnberg), s. 8–17; Prager medizinische Wochenschrift 19, 1894, s. 363; 28, 1903, s. 321–323; nekrology, in: Wiener klinische Wochenschrift 16, 1903, s. 757, 903, 930; Wiener medizinische Wochenschrift 53, 1903, s. 31.

P: Archiv UK, Praha, fond NLF, osobní spis; Archiv der Universität Wien, osobní spis; Allgemeines Verwaltungsarchiv, Wien, 5 Prag, Fasc. 1121, osobní spis.

Ludmila Hlaváčková