GUTH Gaston Humbert 27.5.1898-18.3.1974: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
| citace = Biografický slovník českých zemí
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 820-821
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 15. 12. 2019, 13:26

Gaston Humbert GUTH
Narození 27.5.1898
Místo narození Praha
Úmrtí 18.3.1974
Místo úmrtí Praha
Povolání 23- Lesník nebo myslivec
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 820-821

GUTH, Gaston Humbert, * 27. 5. 1898 Praha, † 18. 3. 1974 Praha, lesník

Syn Jiřího G.-Jarkovského (1861–1943) a Anny, roz. Černé (1875–1928), dcery ředitele gymnázia v Roudnici nad Labem. Maturoval 1917 na reálném gymnáziu v Truhlářské ulici, ve studiích pokračoval na Vysoké škole zemědělské (Hochschule für Bodenkultur) ve Vídni a dokončil je na lesnickém odboru VŠZ v Brně (Ing. 1922). Vypravil se na takřka roční studijní cestu do USA a Kanady. Promoval na brněnské škole (Dr. tech. 1926, práce Přechodné a trvalé změny dřevin v lesích severoamerických). Nastoupil jako lesní adjunkt na schwarzenberský velkostatek Orlík nad Vltavou, 1927 se oženil s Helenou, roz. Freierovou, dcerou schwarzenberského nadlesního z Kostelce nad Vltavou, a stal se lesním správcem v Hraběšíně (u Čáslavi). Tam se staral nejen o lesy, ale i o parní pilu a deputátní hospodářství, v pěstění preferoval americké dřeviny (mj. douglasku a vejmutovku), udržoval styky s odborníky, prováděl exkurze posluchačů z pražského lesnického odboru. Podnikl dvě studijní cesty do Finska a propagoval lesnickou typologii. 1939 byl vyzván rektorátem ČVUT, aby se habilitoval. Kariéru pedagoga zhatilo uzavření českých vysokých škol. 1942 byla uvalena nucená správa na všechny schwarzenberské velkostatky a hraběšínským nadřízeným se stal nucený správce se sídlem v Kolíně, s nímž měl G. neshody; padlo na něho podezření ze sabotáže těžby dřeva. V dubnu 1944 byl přeložen na velkostatek Vlachovo Březí, kde pracoval až do konce války. Potom se vrátil k původnímu zaměstnavateli, do ústředí na velkostatku Orlík nad Vltavou, byl jmenován lesním radou i ředitelem hospodářské úpravy lesů a do 1948 působil rovněž jako zkušební komisař při státních závěrečných zkouškách na pražské lesnické fakultě. Po zestátnění schwarzenberského majetku vystřídal několik taxačních pracovišť státních lesů, stal se zaměstnancem Lesprojektu, pozdějšího Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (pracoviště Hradec Králové, Liberec a Hluboká nad Vltavou). Až do 1958 dosloužil jako dokumentátor ve Vodohospodářském ústavu v Praze-Podbabě. Publikoval několik studií a překládal z němčiny. Byl pohřben do rodinné hrobky na pražských Olšanských hřbitovech.

D: Ve Skalistých horách, in: Časopis turistů 35, 1923, s. 266–272; Douglaska ve své vlasti a u nás, in: Lesnická práce 4, 1925, s. 69–76; Úvaha o cizojazyčných názvech lesních dřevin, in: tamtéž, s. 183–188; Studie o sosnách severní Ameriky, in: tamtéž 5, 1926, s. 27–35; Školní les v Mont Alto. Obraz amerického lesa, in: tamtéž, s. 293–301; Ještě o douglasce, in: tamtéž, s. 313–323; Vědecká práce lesnická ve Finsku, in: tamtéž, s. 516–520; Z cesty po Finsku. Studie odborně-cestopisná, in: tamtéž 9, 1930, s. 245–260; O lesních typech v theorii i v praxi, in: tamtéž 10, 1931, s. 173–189; Systém t. zv. lesmistrů a systém nadlesních ve světle požadavků nynější doby, in: tamtéž 16, 1937, s. 219–225; Josef Obr – šedesátníkem, in: Československý les 17, 1937, s. 117–118; Měření hospodářských výsledků v lesnictví, in: Dobové spisky Československé matice lesnické 7, 1939, č. 2, s. 44–68; O organisaci a řízení práce v lesnictví, in: Česká zemědělská ekonomika, její vývoj a naléhavé úkoly. Soubor přednášek a jednání z I. sjezdu zemědělských ekonomistů v Praze dne 6. a 7. března 1939, E. Reich (ed.), 1940, s. 321–324; O parku u zámku Orlíka, in: Živa 15 (103), 1957, č. 4, s. 130–132.

L: J. S. Guth-Jarkovský, Paměti 1. Část 2. Doby štěstí 1887–1918, 1929, s. 362–363 (datum * 28. 5. 1898) a passim; HSN 4, s. 463 (velkostatek Sedlec); Universitas agriculturae brunensis. Akademická obec Vysoké školy zemědělské v Brně, M. Vávra (ed.), 1969, s. 21 a 218; Blau-Weisse Blätter 22, 1974, č. 1, s. 14.

Gustav Novotný