Biografický slovník
GUTMANN Arnošt 16.7.1910-6.8.1977: Porovnání verzí
(→Literatura) |
|||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Ústí n. Labem | | místo narození = Ústí n. Labem | ||
| datum úmrtí = 6.8.1977 | | datum úmrtí = 6.8.1977 | ||
| − | | místo úmrtí = Londýn | + | | místo úmrtí = Londýn (Velká Británie) |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''GUTMANN, Arnošt,''' ''* 16. 7. 1910 Ústí nad Labem, † 6. 8. 1977 Londýn (Velká Británie), lékař neurofyziolog, patofyziolog'' | ||
| + | |||
| + | Medicínu absolvoval na Lékařské fakultě Německé univerzity v Praze (MUDr. 1936). Během studií bezplatně pracoval v laboratořích Biologického ústavu. 1933 vstoupil do KSČ. 1936–39 působil v Ústavu vnitřního lékařství UK v Praze a věnoval se studiu neurologie a celulární fyziologie. Před nacistickou okupací s rodinou emigroval do Velké Británie, zpočátku vypomáhal v laboratořích, 1939–45 působil na univerzitě v Oxfordu jako vědecký pracovník a klinický asistent Ústavu pro srovnávací zoologii a anatomii. Zaměřil se na funkční morfologii a její spojení s neurologickou a neurochirugickou praxí, studoval regeneraci periferních nervů po poranění a reinervaci periferních orgánů (svá zjištění rozpracoval v padesátých letech v Praze). Po válce a návratu do Československa vypomáhal jako lékař v Terezíně a 1945 nastoupil na místo asistenta Patologického ústavu a Ústavu pro výzkum mozku Lékařské fakulty UK (LF UK). Od 1950 vedl kolektiv pracovníků v novém fyziologickém oddělení Ústředního ústavu biologického, 1952–68 oddělení fyziologie a patofyziologie nervosvalových funkcí Fyziologického ústavu ČSAV v Praze. Zabýval se fyziologií a patofyziologií nervosvalového systému, studoval regulaci neurotrofických vztahů v organismu, stárnutí pohybového aparátu a hormonální citlivost některých kosterních svalů. Vyškolil více než dvacet aspirantů, a založil tak českou školu zabývající se nervosvalovými vztahy. Pro společný výzkum získal i odborníky z jiných oblastí (některých ve své době průkopnických) a inicioval rozsáhlou mezinárodní spolupráci, která později vyústila v program Intermozg. G. zakládal a redigoval oba československé fyziologické časopisy | ||
| + | ''Physiologia bohemoslovaca'' a ''Československá fysiologie''. Napsal šest monografií, desítky dalších publikací, ve stovkách ostatních byl spoluautorem či editorem. 1964 získal profesuru na LF UK pro obor patologické fyziologie a Státní cenu Klementa Gottwalda; od následujícího roku byl členem korespondentem ČSAV. Stal se čestným členem mnohých zahraničních vědeckých institucí. 1968 podepsal výzvu Dva tisíce slov a během následné tzv. normalizace nesměl přednášet na univerzitě a účastnit se významnějších organizačních prací v československých vědeckých institucích. Přesto nerezignoval a pravidelně publikoval doma i v zahraničním odborném tisku. Pohřben byl na Novém židovském hřbitově na Olšanech v Praze. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Funkční regenerace periferních nervů, 1955 (německy 1958); Pokusné studie o mozkovém oedemu, 1955 (s R. Beránkem, A. Fantišem, E. Vrbovou); The Effect of Use and Disuse on Neuromuscular Functions, 1963 (s P. Hníkem); Age Changes in the Neuromuscular System, Bristol 1972 (s V. Hanzlíkovou). Editor: Nervové řízení metabolismu a aktivního transportu iontu, 1958; The Denervated Muscle, 1962 (s kol.). Překlad: J. Procházka, Úvaha o funkcích nervové soustavy (De functionibus systematis nervosi, 1784; úvod a poznámky A. G. a M. Petráň), 1954. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Tomeš 1, s. 389; Z. Servít, K padesátinám doc. MUDr. A. G., in: ČLČ 99, 1960, s. 1260; L. Vyklický, Prof. MUDr. A. G., DrSc. zemřel, in: tamtéž 116, 1977, s. 1480; L. Vyklický – S. Tuček – P. Hník, K úmrtí prof. MUDr. A. G., doktora lékařských věd, člena korespondenta ČSAV, in: Československá fysiologie 26, 1977, s. 485–503 (s bibliografií); J. Zachar, In Memory of Ernest G. (1910–1977), in: Physiologia bohemoslovaca 27, 1978, s. 385–386; P. Hník, Obituary Ernest G. (1910–1977), in: Acta neurobiologiae experimentalis 38, 1978, s. 84–86 (foto); týž, Koho jsem si opravdu vážil, in: Vesmír 69, 1990, s. 569–570 (foto); F. Vyskočil, Fyziolog A. G., in: Učenci očima kolegů, žáků a následovníků, I. Hlaváček – J. Jedináková (eds.), 2007, s. 253–263 (foto). | ||
| + | |||
| + | Hana Mášová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Ústí_nad_Labem]] |
[[Kategorie:1977]] | [[Kategorie:1977]] | ||
[[Kategorie:Londýn]] | [[Kategorie:Londýn]] | ||
Verze z 2. 6. 2019, 19:23
| Arnošt GUTMANN | |
 | |
| Narození | 16.7.1910 |
|---|---|
| Místo narození | Ústí n. Labem |
| Úmrtí | 6.8.1977 |
| Místo úmrtí | Londýn (Velká Británie) |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46669 |
GUTMANN, Arnošt, * 16. 7. 1910 Ústí nad Labem, † 6. 8. 1977 Londýn (Velká Británie), lékař neurofyziolog, patofyziolog
Medicínu absolvoval na Lékařské fakultě Německé univerzity v Praze (MUDr. 1936). Během studií bezplatně pracoval v laboratořích Biologického ústavu. 1933 vstoupil do KSČ. 1936–39 působil v Ústavu vnitřního lékařství UK v Praze a věnoval se studiu neurologie a celulární fyziologie. Před nacistickou okupací s rodinou emigroval do Velké Británie, zpočátku vypomáhal v laboratořích, 1939–45 působil na univerzitě v Oxfordu jako vědecký pracovník a klinický asistent Ústavu pro srovnávací zoologii a anatomii. Zaměřil se na funkční morfologii a její spojení s neurologickou a neurochirugickou praxí, studoval regeneraci periferních nervů po poranění a reinervaci periferních orgánů (svá zjištění rozpracoval v padesátých letech v Praze). Po válce a návratu do Československa vypomáhal jako lékař v Terezíně a 1945 nastoupil na místo asistenta Patologického ústavu a Ústavu pro výzkum mozku Lékařské fakulty UK (LF UK). Od 1950 vedl kolektiv pracovníků v novém fyziologickém oddělení Ústředního ústavu biologického, 1952–68 oddělení fyziologie a patofyziologie nervosvalových funkcí Fyziologického ústavu ČSAV v Praze. Zabýval se fyziologií a patofyziologií nervosvalového systému, studoval regulaci neurotrofických vztahů v organismu, stárnutí pohybového aparátu a hormonální citlivost některých kosterních svalů. Vyškolil více než dvacet aspirantů, a založil tak českou školu zabývající se nervosvalovými vztahy. Pro společný výzkum získal i odborníky z jiných oblastí (některých ve své době průkopnických) a inicioval rozsáhlou mezinárodní spolupráci, která později vyústila v program Intermozg. G. zakládal a redigoval oba československé fyziologické časopisy Physiologia bohemoslovaca a Československá fysiologie. Napsal šest monografií, desítky dalších publikací, ve stovkách ostatních byl spoluautorem či editorem. 1964 získal profesuru na LF UK pro obor patologické fyziologie a Státní cenu Klementa Gottwalda; od následujícího roku byl členem korespondentem ČSAV. Stal se čestným členem mnohých zahraničních vědeckých institucí. 1968 podepsal výzvu Dva tisíce slov a během následné tzv. normalizace nesměl přednášet na univerzitě a účastnit se významnějších organizačních prací v československých vědeckých institucích. Přesto nerezignoval a pravidelně publikoval doma i v zahraničním odborném tisku. Pohřben byl na Novém židovském hřbitově na Olšanech v Praze.
D: výběr: Funkční regenerace periferních nervů, 1955 (německy 1958); Pokusné studie o mozkovém oedemu, 1955 (s R. Beránkem, A. Fantišem, E. Vrbovou); The Effect of Use and Disuse on Neuromuscular Functions, 1963 (s P. Hníkem); Age Changes in the Neuromuscular System, Bristol 1972 (s V. Hanzlíkovou). Editor: Nervové řízení metabolismu a aktivního transportu iontu, 1958; The Denervated Muscle, 1962 (s kol.). Překlad: J. Procházka, Úvaha o funkcích nervové soustavy (De functionibus systematis nervosi, 1784; úvod a poznámky A. G. a M. Petráň), 1954.
L: Tomeš 1, s. 389; Z. Servít, K padesátinám doc. MUDr. A. G., in: ČLČ 99, 1960, s. 1260; L. Vyklický, Prof. MUDr. A. G., DrSc. zemřel, in: tamtéž 116, 1977, s. 1480; L. Vyklický – S. Tuček – P. Hník, K úmrtí prof. MUDr. A. G., doktora lékařských věd, člena korespondenta ČSAV, in: Československá fysiologie 26, 1977, s. 485–503 (s bibliografií); J. Zachar, In Memory of Ernest G. (1910–1977), in: Physiologia bohemoslovaca 27, 1978, s. 385–386; P. Hník, Obituary Ernest G. (1910–1977), in: Acta neurobiologiae experimentalis 38, 1978, s. 84–86 (foto); týž, Koho jsem si opravdu vážil, in: Vesmír 69, 1990, s. 569–570 (foto); F. Vyskočil, Fyziolog A. G., in: Učenci očima kolegů, žáků a následovníků, I. Hlaváček – J. Jedináková (eds.), 2007, s. 253–263 (foto).
Hana Mášová
