Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GUTWIRTH Václav 20.6.1896-3.8.1968

{{Infobox - osoba
| jméno = Václav GUTWIRTH
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 20.6.1896
| místo narození = Kosova Hora (u Sedlčan)
| datum úmrtí = 3.8.1968
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče
68- Redaktor nebo žurnalista

| jiná jména = 
}}

'''GUTWIRTH, Václav,''' ''* 20. 6. 1896 Kosova Hora (u Sedlčan), † 3. 8. 1968 Praha, studentský pracovník, novinář'' 

Syn řídícího učitele v Kamýku nad Vltavou Aloise G. (1862–1905) a Marie, roz. Müllerové (1863–1942), bratr Aloise G. (1894–1950). Od 1911 studoval na českém reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze, maturoval 1914 na státní reálce v Dušní ulici. 1914 nastoupil na českou techniku, obor strojní inženýrství, studia nedokončil. 1917 se podílel na založení studentského časopisu ''Mladá generace'', tři roky byl členem jeho redakční rady. Pracoval jako člen Husova fondu na podporu nemajetných studentů, 1918–20 jako tajemník Sboru pro sociální péči o studentstvo vysokoškolské a 1921–23 se jakožto úředník ministerstva školství aktivně zapojil do řešení sociálních poměrů studentstva. 1921–1938 působil v tiskovém odboru prezidia ministerské rady. 

Po uvedení jednoaktovky ''Soumrak'' (1928) se stal stálým spolupracovníkem Radiojournalu, od 1930 redaktorem Dělnického rozhlasu. Pravidelně přispíval do řady periodik, zpočátku se zabýval sociálními poměry studenstva, později popularizoval dějiny techniky (''Čas'', ''Československá republika'', ''Duch novin'', ''Elektrotechnický obzor'', 
''Film a doba'', ''Lidové noviny'', ''Právo lidu'', ''Přítomnost'', ''Slaboproudý obzor'', ''Svět mluví'', 
''Svět techniky'', ''Technická práce'', ''Věstník Radiojournalu'', ''Volná myšlenka'', ''Zítřek'' aj). Napsal více než dvacet rozhlasových her a první české rozhlasové pásmo ''Duch dějin'' (1928). Po uzavření mnichovské dohody přešel jako redaktor do ústřední rozhlasové redakce ČTK. 1939–42 působil v České korespondenci, která byla součástí tiskového odboru prezidia ministerské rady, 1940 ji krátce vedl. 1942 byl poslán na zdravotní dovolenou, po návratu nastoupil do oddělení obrázkové cenzury Ústředí tiskové dozorčí služby. V listopadu 1944 byl nuceně nasazen k Protiletecké ochranné policii. V květnu 1945 sloužil u revoluční gardy, později se na ministerstvu informací spolupodílel na vybudování tiskové služby a vedení redakce bulletinu ''Československé informace''. Po osvobození byl zvolen za sociální demokracii do MNV na Smíchově; následně obviněn z kolaborace s Němci, načas nesměl publikovat, 1947 bylo trestní řízení zastaveno. 1950 se stal redaktorem Pragopressu, 1951 šéfredaktorem zahraniční redakce ČTK, odkud byl vzápětí propuštěn. Poté pracoval jako pomocný dělník v ČKD ve Vysočanech; 1954 získal invalidní důchod. 

G. 1920 vstoupil do sociálně demokratické strany a zapojil se do práce v jejích osvětových institucích, zejména na Smíchově (předseda místní pobočky Dělnické akademie, vychovatel Dělnické tělovýchovné jednoty, člen místní osvětové rady a okresního výboru) a do činnosti Ústřední školy dělnické. Po sloučení sociální demokracie s komunisty 1948 byl přijat do KSČ. Byl dlouholetým členem Syndikátu československých novinářů (1927–52). 

1923 se oženil s Karlou, roz. Tomsovou (* 26. 4. 1897 Vídeň, Rakousko, † 27. 9. 1961 Praha); dcera Šárka Bartošková (1924–1981), manželka filmového historika Luboše Bartoška (* 13. 11. 1922 Prostějov, † 18. 8. 2014), se stala filmovou historičkou; dcera Vendula Klímková (* 19. 12. 1927 Praha) lékařkou.

'''D:''' Studentstvo a Husův fond, 1921; O výdělečné práci studentské, 1921; Sociální otázka studentská, 1922; Příspěvek k sociální otázce studentstva středoškolského, 1922; Masaryk a studentstvo, 1924; Pro zdraví lidu a pro mír: Čsl. Červený kříž, 1925; Verne viděl dobře, 1940; Počátky české techniky, 1940; F. Křižík, 1940; Jak rostla u nás technika, 1940; Příklad Františka Křižíka. O jeho životě, díle a době, 1941; Znásobené smysly, 1943; Vynálezce Josef Ressel, 1943; Thomas Alva Edison, 1947; Vojta Náprstek, 1947; Lidé a technika, 1947; Člověk hledá síly, 1948; Z dětství naší elektrotechniky, 1953. Rozhlasové hry a scénky: Přemysl Oráč, 1928; Podivuhodný vynález inženýra Vlnase, 1928; Zrození Marseillaisy, 1930; O složkách dělnického hnutí, 1930; Neděle dělnické rodiny, 1931; Poctiví průkopníci ročdalští, 1934; Z minulosti české vzduchoplavby, 1935; Je stroj vinen?, 1936; Jak přeletěl Blériot kanál La Manche, 1936; Jak 1845 přijela do Prahy želez nice, 1937; Jak se zrodila žárovka, 1937; Naši spisovatelé a básníci o technice, 1937; Otec studenstva, 1938; Jenda se probudil roku 2000, 1939; Předěláme zeměkouli, 1939; Počátky vynálezů, 1940; Česká technika před 50 léty, 1946. 

'''L:''' MSN 3, s. 1093; OSND 2/2 s. 975; Kulturní adresář ČSR 1, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 115; KSN 4, s. 584; Dělnictvo a rozhlas 2. Deset let rozhlasové práce, E. S. Hokeš (ed.), 1936; R. Běhal, Dobrodružství objevování. V. G., in: Svět rozhlasu. Bulletin o rozhlasové práci, 2006, s. 62–63. 

'''P:''' Archiv NTM, Praha, NAD 856 Sbírka biografických dokumentů, složka G. V.; osobní fond NAD 632 G. V.; NA, Praha, NAD 994 Ministerstvo školství a kultury – Osobní, kart. č. 40, složka G. V.; Archiv Syndikátu novinářů, Praha, členská evidence, kart. č. 6, složka G. V.; členská evidence vyřazení, Go-Gu, složka G. V. 

Romana Kmochová


[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]

[[Kategorie:1896]]
[[Kategorie:Kosova_Hora]]
[[Kategorie:1968]]
[[Kategorie:Praha]]