GUT Ota 27.2.1890-12.6.1943

Z Personal
Ota GUT
Narození 27.2.1890
Místo narození Vlková (u Zruče nad Sázavou)
Úmrtí 12.6.1943
Místo úmrtí Terezín
Povolání 15- Lékaři
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 818
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68161

GUT, Ota (též GUTH, Otto), * 27. 2. 1890 Vlková (u Zruče nad Sázavou), † 12. 6. 1943 Terezín, lékař stomatolog, spisovatel, překladatel

Syn obchodníka Josefa Guta a Johany, roz. Hojtašové. Od 1909 studoval na Lékařské fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (MUDr. 1915). Odešel do Plzně, kde se 1918 oženil s Annou, roz. Weissbergerovou (1893–1943). Působil jako stomatolog a řadu let předsedal plzeňské odbočce Spolku českých zubních lékařů. Současně se věnoval i svým širokým kulturním zájmům, k nimž patřila především literatura a divadlo. Přispíval do kulturních rubrik novin, překládal z francouzštiny, němčiny a italštiny divadelní hry, sám jich několik napsal (Staré záští, Dohonil a choť, Pozdní jaro), stal se autorem operetního libreta (Někdy–snad). Napsal stať do jubilejního sborníku Divadlo města Plzně v letech 1902–1927 (1927). V rukopise zůstaly G. sbírky poezie (První květy, Jak listí padá). Počátkem 1942 byli manželé transportováni do terezínského ghetta, kde G. následující rok zemřel.

D: libreto: Der Spielmann. Operette in drei Akten (s P. Tanzerem, hudba E. Kalser), 1927.

L: Kulturní adresář ČSR 1, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 115; S. Káš, Čeští lékaři – spisovatelé, 2003, s. 70 (s chybami); BJB, s. 73; Terezínská pamětní kniha 2, 1995, s. 297; https://shoah.deportal.cz/shoah/person/769 (přístup 20. 9. 2016); http://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/91175-otto-gut (přístup 20. 9. 2016).

P: NA, Praha, Židovské matriky, matrika Kácov 1874–1895, kn. 731, repr. 40; Matrika O Plzeň 1911–1949, kn. 1553, repr. 73; Ústav dějin UK a Archiv UK Praha, Matriky UK, inv. č. 3, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916), s. 1409.

Marie Makariusová