GZELL Petr ?1500-?1564: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Petr | + | | jméno = Petr GZELL |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1500 | + | | velikost obrázku = |
+ | | popisek obrázku = | ||
+ | | rodné jméno = | ||
+ | | datum narození = kolem 1500 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
− | | datum úmrtí = 1564 | + | | datum úmrtí = po 1564 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = ? Praha |
− | | povolání = | + | | příčina úmrtí = |
− | + | | místo odpočinku = | |
− | + | | bydliště = | |
+ | | národnost = | ||
+ | | jiná jména = Petr GZELL/GSEL | ||
+ | | viz = | ||
+ | | znám jako = | ||
+ | | vzdělání = | ||
+ | | alma mater = | ||
+ | | zaměstnavatel = | ||
+ | | povolání = | ||
+ | | ocenění = | ||
+ | | výška = | ||
+ | | váha = | ||
+ | | období = | ||
+ | | předchůdce = | ||
+ | | následovník = | ||
+ | | politická strana = | ||
+ | | vyznání = | ||
+ | | manžel = | ||
+ | | partner = | ||
+ | | děti = | ||
+ | | rodiče = | ||
+ | | příbuzní = | ||
+ | | poznámky = | ||
+ | | web = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 834-835 | ||
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''GZELL, Petr''' ''(též GZEL, GSEL), * kolem 1500 Praha, † po 1564 Praha ?, vychovatel, překladatel, spoluautor české gramatiky'' | ||
+ | |||
+ | Mezi 1530–35 žil v Náměšti nad Oslavou, kde byl vychovatelem dětí Václava z Lomnice. S novoutrakvistickým knězem B. Optátem překládal ''Nový zákon'' (1533) na základě latinského převodu od E. Rotterdamského. Současně se oba překladatelé pokusili o sjednocení českého pravopisu. S hudebním teoretikem V. Philomathesem vydali 1533 první gramatiku českého jazyka (podle místa vydání zv. náměšťskou), tvořenou dvěma částmi ''Ortografií'' a ''Etymologií''. Autoři vyzvali ke kodifikaci a zjednodušení pravopisu českého jazyka, přiblížení psaného textu formě mluvené. Text se stal základem Blahoslavovy ''Gramatiky české'', ale Blahoslav se o G. díle vyslovil kriticky. Autor pozdější české gramatiky Matouš Benešovský (Philonomus) již náměšťskou gramatiku neznal. G. osudy zůstaly po vydání náměšťské gramatiky nejasné: 1546 se usadil v Praze a bydlel ve vlastním domě nedaleko kostela sv. Jindřicha na Novém Městě. V literatuře se objevily méně pravděpodobné a prameny nedoložené domněnky o tom, že G. byl překladatelem ''Bible kralické'' i bratrským knězem. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Isagogicon, jenž jest uvedení každému počínajícímu se učiti psáti, 1535 (s. B. Optátem) | ||
+ | |||
+ | '''L:''' RSN 3, s. 550; OSN 10, s. 673; V. Flajšhans, Písemnictví české slovem i obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy, 1901, s. 301; Z. Winter, Život a učení na partikulárních školách v Čechách v XV. a XVI. století, 1901; A. Truhlář, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii, in: ČNM 87, 1913, s. 170–171; DLČ 1, s. 640–641; V. Kyas, První česká mluvnice a její místo ve vývoji spisovné češtiny, in: Slovo a slovesnost 13, 1952, č. 3–4, s. 141–149; J. Porák, Vytváření normy a její vztah ke kodifikaci v humanistické češtině, in: Slovo a slovesnost 42, 1981, s. 219–227; F. Kopečný, K dobrým počátkům české gramatické tradice, in: Wiener slavistischer Almanach 8, 1982, s. 257–283; J. Nechutová – D. Šlosar – R. Večerka, Čítanka ze slovanské jazykovědy v českých zemích, 1982, s. 12–13; J. Hrabák – D. Jeřábek – Z. Tichá, Průvodce po dějinách české literatury, 1984, s. 111; LČL 1, s. 836; J. Porák, Význam a úloha náměšťské mluvnice, in: Starší české, slovenské a slovanské mluvnice, týž (ed.), 1985, s. 7–16; J. Pleskalová et al., Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky, 2007, s. 15–16, 502–504; M. Čejka, Kořeny české gramatografie, in: Pokušení Jaroslava Kollára. Sborník k osmdesátinám, B. Hanzová – J. Sichálek – B. Lehečka (eds.), 2009, s. 90–100; V. Pumprla, Knihopisný slovník českých, slovenských a cizích autorů 16. – 18. sto letí, 2010, s. 392–393; M. Holý, Ve službách šlechty. Vychovatelé z českých zemí na prahu novověku (1500–1620), 2011, rejstřík; týž, Úloha pražských měst v procesu výchovy a vzdělávání nobility na prahu novověku, in: O. Fejtová – V. Ledvinka – J. Pešek (eds.), Documenta Pragensia XXXI, Děti ve velkoměstech od středověku až na práh industriální doby, 2012, s. 303 až 316; L. F. Peluněk, P. G., jeden z autorů náměšťské gramatiky, in: Západní Morava 18, 2014, s. 341; týž, Neznámý P. G.: Několik poznámek k jednomu z autorů první gramatiky českého jazyka, in: Bohemica Olomucensia 6, 2014, č. 3–4, s. 267–270; O. Koupil, Grammatykáři. Gramatografická a kulturní reflexe češtiny 1533–1672, 2015, s. 74–76. | ||
+ | |||
+ | Lukáš F. Peluněk | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1500]] | [[Kategorie:1500]] | ||
− | [[Kategorie:Praha] | + | [[Kategorie:Praha]] |
[[Kategorie:1564]] | [[Kategorie:1564]] | ||
− | [[Kategorie:Praha | + | [[Kategorie:Praha]] |
− | + | ||
− | + | ||
− | + |
Aktuální verze z 15. 12. 2019, 15:09
Petr GZELL | |
Narození | kolem 1500 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | po 1564 |
Místo úmrtí | ? Praha |
Jiná jména | Petr GZELL/GSEL |
Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 834-835 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46675 |
GZELL, Petr (též GZEL, GSEL), * kolem 1500 Praha, † po 1564 Praha ?, vychovatel, překladatel, spoluautor české gramatiky
Mezi 1530–35 žil v Náměšti nad Oslavou, kde byl vychovatelem dětí Václava z Lomnice. S novoutrakvistickým knězem B. Optátem překládal Nový zákon (1533) na základě latinského převodu od E. Rotterdamského. Současně se oba překladatelé pokusili o sjednocení českého pravopisu. S hudebním teoretikem V. Philomathesem vydali 1533 první gramatiku českého jazyka (podle místa vydání zv. náměšťskou), tvořenou dvěma částmi Ortografií a Etymologií. Autoři vyzvali ke kodifikaci a zjednodušení pravopisu českého jazyka, přiblížení psaného textu formě mluvené. Text se stal základem Blahoslavovy Gramatiky české, ale Blahoslav se o G. díle vyslovil kriticky. Autor pozdější české gramatiky Matouš Benešovský (Philonomus) již náměšťskou gramatiku neznal. G. osudy zůstaly po vydání náměšťské gramatiky nejasné: 1546 se usadil v Praze a bydlel ve vlastním domě nedaleko kostela sv. Jindřicha na Novém Městě. V literatuře se objevily méně pravděpodobné a prameny nedoložené domněnky o tom, že G. byl překladatelem Bible kralické i bratrským knězem.
D: Isagogicon, jenž jest uvedení každému počínajícímu se učiti psáti, 1535 (s. B. Optátem)
L: RSN 3, s. 550; OSN 10, s. 673; V. Flajšhans, Písemnictví české slovem i obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy, 1901, s. 301; Z. Winter, Život a učení na partikulárních školách v Čechách v XV. a XVI. století, 1901; A. Truhlář, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii, in: ČNM 87, 1913, s. 170–171; DLČ 1, s. 640–641; V. Kyas, První česká mluvnice a její místo ve vývoji spisovné češtiny, in: Slovo a slovesnost 13, 1952, č. 3–4, s. 141–149; J. Porák, Vytváření normy a její vztah ke kodifikaci v humanistické češtině, in: Slovo a slovesnost 42, 1981, s. 219–227; F. Kopečný, K dobrým počátkům české gramatické tradice, in: Wiener slavistischer Almanach 8, 1982, s. 257–283; J. Nechutová – D. Šlosar – R. Večerka, Čítanka ze slovanské jazykovědy v českých zemích, 1982, s. 12–13; J. Hrabák – D. Jeřábek – Z. Tichá, Průvodce po dějinách české literatury, 1984, s. 111; LČL 1, s. 836; J. Porák, Význam a úloha náměšťské mluvnice, in: Starší české, slovenské a slovanské mluvnice, týž (ed.), 1985, s. 7–16; J. Pleskalová et al., Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky, 2007, s. 15–16, 502–504; M. Čejka, Kořeny české gramatografie, in: Pokušení Jaroslava Kollára. Sborník k osmdesátinám, B. Hanzová – J. Sichálek – B. Lehečka (eds.), 2009, s. 90–100; V. Pumprla, Knihopisný slovník českých, slovenských a cizích autorů 16. – 18. sto letí, 2010, s. 392–393; M. Holý, Ve službách šlechty. Vychovatelé z českých zemí na prahu novověku (1500–1620), 2011, rejstřík; týž, Úloha pražských měst v procesu výchovy a vzdělávání nobility na prahu novověku, in: O. Fejtová – V. Ledvinka – J. Pešek (eds.), Documenta Pragensia XXXI, Děti ve velkoměstech od středověku až na práh industriální doby, 2012, s. 303 až 316; L. F. Peluněk, P. G., jeden z autorů náměšťské gramatiky, in: Západní Morava 18, 2014, s. 341; týž, Neznámý P. G.: Několik poznámek k jednomu z autorů první gramatiky českého jazyka, in: Bohemica Olomucensia 6, 2014, č. 3–4, s. 267–270; O. Koupil, Grammatykáři. Gramatografická a kulturní reflexe češtiny 1533–1672, 2015, s. 74–76.
Lukáš F. Peluněk