Verze z 15. 12. 2019, 15:09, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

GZELL Petr ?1500-?1564

Z Personal
Petr GZELL
Narození kolem 1500
Místo narození Praha
Úmrtí po 1564
Místo úmrtí ? Praha
Jiná jména Petr GZELL/GSEL
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 834-835

GZELL, Petr (též GZEL, GSEL), * kolem 1500 Praha, † po 1564 Praha ?, vychovatel, překladatel, spoluautor české gramatiky

Mezi 1530–35 žil v Náměšti nad Oslavou, kde byl vychovatelem dětí Václava z Lomnice. S novoutrakvistickým knězem B. Optátem překládal Nový zákon (1533) na základě latinského převodu od E. Rotterdamského. Současně se oba překladatelé pokusili o sjednocení českého pravopisu. S hudebním teoretikem V. Philomathesem vydali 1533 první gramatiku českého jazyka (podle místa vydání zv. náměšťskou), tvořenou dvěma částmi Ortografií a Etymologií. Autoři vyzvali ke kodifikaci a zjednodušení pravopisu českého jazyka, přiblížení psaného textu formě mluvené. Text se stal základem Blahoslavovy Gramatiky české, ale Blahoslav se o G. díle vyslovil kriticky. Autor pozdější české gramatiky Matouš Benešovský (Philonomus) již náměšťskou gramatiku neznal. G. osudy zůstaly po vydání náměšťské gramatiky nejasné: 1546 se usadil v Praze a bydlel ve vlastním domě nedaleko kostela sv. Jindřicha na Novém Městě. V literatuře se objevily méně pravděpodobné a prameny nedoložené domněnky o tom, že G. byl překladatelem Bible kralické i bratrským knězem.

D: Isagogicon, jenž jest uvedení každému počínajícímu se učiti psáti, 1535 (s. B. Optátem)

L: RSN 3, s. 550; OSN 10, s. 673; V. Flajšhans, Písemnictví české slovem i obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy, 1901, s. 301; Z. Winter, Život a učení na partikulárních školách v Čechách v XV. a XVI. století, 1901; A. Truhlář, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii, in: ČNM 87, 1913, s. 170–171; DLČ 1, s. 640–641; V. Kyas, První česká mluvnice a její místo ve vývoji spisovné češtiny, in: Slovo a slovesnost 13, 1952, č. 3–4, s. 141–149; J. Porák, Vytváření normy a její vztah ke kodifikaci v humanistické češtině, in: Slovo a slovesnost 42, 1981, s. 219–227; F. Kopečný, K dobrým počátkům české gramatické tradice, in: Wiener slavistischer Almanach 8, 1982, s. 257–283; J. Nechutová – D. Šlosar – R. Večerka, Čítanka ze slovanské jazykovědy v českých zemích, 1982, s. 12–13; J. Hrabák – D. Jeřábek – Z. Tichá, Průvodce po dějinách české literatury, 1984, s. 111; LČL 1, s. 836; J. Porák, Význam a úloha náměšťské mluvnice, in: Starší české, slovenské a slovanské mluvnice, týž (ed.), 1985, s. 7–16; J. Pleskalová et al., Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky, 2007, s. 15–16, 502–504; M. Čejka, Kořeny české gramatografie, in: Pokušení Jaroslava Kollára. Sborník k osmdesátinám, B. Hanzová – J. Sichálek – B. Lehečka (eds.), 2009, s. 90–100; V. Pumprla, Knihopisný slovník českých, slovenských a cizích autorů 16. – 18. sto letí, 2010, s. 392–393; M. Holý, Ve službách šlechty. Vychovatelé z českých zemí na prahu novověku (1500–1620), 2011, rejstřík; týž, Úloha pražských měst v procesu výchovy a vzdělávání nobility na prahu novověku, in: O. Fejtová – V. Ledvinka – J. Pešek (eds.), Documenta Pragensia XXXI, Děti ve velkoměstech od středověku až na práh industriální doby, 2012, s. 303 až 316; L. F. Peluněk, P. G., jeden z autorů náměšťské gramatiky, in: Západní Morava 18, 2014, s. 341; týž, Neznámý P. G.: Několik poznámek k jednomu z autorů první gramatiky českého jazyka, in: Bohemica Olomucensia 6, 2014, č. 3–4, s. 267–270; O. Koupil, Grammatykáři. Gramatografická a kulturní reflexe češtiny 1533–1672, 2015, s. 74–76.

Lukáš F. Peluněk