Biografický slovník
HÁJÍČEK Leopold 12.9.1862-4.5.1944: Porovnání verzí
(HÁJÍČEK_Leopold_12.9.1862-4.5.1944) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.9.1862 | | datum narození = 12.9.1862 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Týn nad Vltavou |
| datum úmrtí = 4.5.1944 | | datum úmrtí = 4.5.1944 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch | | povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 96 |
| + | }} | ||
| + | '''HAJÍČEK, Leopold''', ''* 12. 9. 1862 Týn nad Vltavou, † 4. 5. 1944 Praha, podnikatel v kovoprůmyslu, velkoobchodník'' | ||
| + | |||
| + | Rodina pocházela z Vltavotýnska, její členové žili v Doubravce, Hostech, Koloměřicích a několika okolních vsích. H. otec Jan, syn sedláka z Hostů, pracoval jako zedník v Týně nad Vltavou, matka Anna, roz. Vondrová, byla dcerou domkáře. H. se 1882 přestěhoval z českého prostředí Týna do Českých Budějovic, města poznamenaného narůstajícím národnostním česko-německým konfliktem. V osmdesátých letech získal zkušenosti v železářském obchodě německé firmy Adolf Knapp und Söhne, na jaře 1888 si otevřel v budově Záložny českobudějovické vlastní železářství, první český obchod svého druhu ve městě, který se vypracoval ze skromných počátků na jednu z předních budějovických živností (obchod s kovovým zbožím, železem, náčiním a nádobím). Sňatkem s Marií Volákovou 1891 H. vyženil velký činžovní dům na Lannově třídě, kde potom většinu života bydlel. V první polovině devadesátých let vstoupil aktivně i do veřejného života; podílel se zejména na hospodářské emancipaci českého obyvatelstva, přičemž využil svých znalostí trhu a podporoval zejména vznik kovozpracujících továren. S politickým předákem budějovických Čechů JUDr. A. Zátkou inicioval 1893 založení české akciové smaltovny, pro kterou navrhl ochrannou známku s motivem lva. H. vlastní firma dodávala nové továrně plech pro výrobu smaltovaného nádobí, H. zasedal v představenstvu smaltovny, později kvůli sporům s dalším členy z vedení odstoupil. Ve spolupráci s JUDr. F. Hromadou otevřel 1908 další továrnu soustřeďující český kapitál, tzv. šroubárnu, a stal se místopředsedou jejího správního výboru. | ||
| + | |||
| + | Významným mezníkem v jeho podnikání byla stavba obchodního domu na místě staršího objektu v Sterneckově ulici (dnes U Černé věže č. 9) a navazující budovy v Plachého ulici. 1909–10 zde dal podle projektu arch. J. Šuly postavit první moderně řešený obchodní dům v Českých Budějovicích a patrně v celých jižních Čechách; byl otevřen v prosinci 1910. Ve své době průkopnická architektura byla působivá zejména díky prosklenému průčelí, jehož krajní pilíře zdobily módní secesní prvky, jednotlivá podlaží propojoval výtah, tehdy technická novinka ve městě, a objekt vytápělo ústřední topení. Paradoxně teprve 1913 po dokončení obchodního domu získal H. domovské právo v Českých Budějovicích (do té doby byl příslušníkem otcovy rodné obce Hostů). Své podnikání zamýšlel dále rozvinout, proto zakoupil areál bývalé Chottovy strojírny a slévárny na Rudolfovské třídě, kde 1910 zahájil přístavbu skladu zemědělských strojů, již 1911 však musel nemovitost opět prodat. Po první světové válce se podílel na vzniku akciové společnosti pro obchod s železem Ferra a krátce zastával funkci jejího vrchního ředitele. V období první republiky přenášel správu rodinné firmy stále více na syny Ing. Jaroslava H. (1896–1975), jehož rodina si 1931–32 postavila vlastní obytný dům ve Štítného ulici č. 11, a Leopolda (1899–1974). Závěr života strávil v Praze-Vinohradech. Pohřben byl v Českých Budějovicích – Mladém. | ||
| + | |||
| + | Podle obnoveného živnostenského oprávnění z roku 1940 se stal odpovědným zástupcem rodinného podniku syn Jaroslav. Firma Leopold Hajíček tehdy provozovala „prodej všeho druhu výrobků ze železa a kovů, strojů, nástrojů, technických potřeb a zařízení, předmětů z pálené hlíny, porcelánu, předmětů kuchyňských a zboží galanterního“. 1948 přešel železářský velkoobchod do národní správy. | ||
| + | |||
| + | Leopold strávil deset let v komunistickém vězení. 1968 se podílel na činnosti klubu K 231. Jeho syna Leopolda (1927–1999) | ||
| + | odsoudili v politickém procesu do pracovního tábora v Jáchymově, odkud 1949 uprchl do Bavorska, kde se později stal redaktorem televizního zpravodajství. 1992 restituoval obchodní dům v Českých Budějovicích, zbudovaný jeho dědečkem. Objekt byl opraven a vrátil se mu tradiční firemní název. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Obchodní jubileum, in: Jihočech 5. 1. 1928, s. 2–3; Slavné stavby Českých Budějovic, 2015, D. Kovář (ed.), s. 206–209 (heslo Obchodní dům L. H., autor M. Šilhan). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA, Třeboň, sb. matrik, řkt. f. ú. Týn nad Vltavou, matrika nar. 1858–1866, kniha 13, fol. 144; SOkA, České Budějovice, fond Archiv města České Budějovice, kniha 3025, Kniha evidence obyvatel F V, s. 85; fondové oddělení 1868–1928, kart. 206, sign. 4 9/631; fond Okresní úřad České Budějovice, kniha 74, Rejstřík svobodných živností 1884–1890, č. 617; kniha 80, Rejstřík svobodných živností 1936–1942, č. 67/1940; Sbírka evidence obyvatel. | ||
| + | |||
| + | Daniel Kovář | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]] | [[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]] | ||
[[Kategorie:1862]] | [[Kategorie:1862]] | ||
| + | [[Kategorie:Týn nad Vltavou]] | ||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 18. 3. 2020, 14:35
| Leopold HÁJÍČEK | |
 | |
| Narození | 12.9.1862 |
|---|---|
| Místo narození | Týn nad Vltavou |
| Úmrtí | 4.5.1944 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 38- Obchod, služby, cestovní ruch |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 96 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85454 |
HAJÍČEK, Leopold, * 12. 9. 1862 Týn nad Vltavou, † 4. 5. 1944 Praha, podnikatel v kovoprůmyslu, velkoobchodník
Rodina pocházela z Vltavotýnska, její členové žili v Doubravce, Hostech, Koloměřicích a několika okolních vsích. H. otec Jan, syn sedláka z Hostů, pracoval jako zedník v Týně nad Vltavou, matka Anna, roz. Vondrová, byla dcerou domkáře. H. se 1882 přestěhoval z českého prostředí Týna do Českých Budějovic, města poznamenaného narůstajícím národnostním česko-německým konfliktem. V osmdesátých letech získal zkušenosti v železářském obchodě německé firmy Adolf Knapp und Söhne, na jaře 1888 si otevřel v budově Záložny českobudějovické vlastní železářství, první český obchod svého druhu ve městě, který se vypracoval ze skromných počátků na jednu z předních budějovických živností (obchod s kovovým zbožím, železem, náčiním a nádobím). Sňatkem s Marií Volákovou 1891 H. vyženil velký činžovní dům na Lannově třídě, kde potom většinu života bydlel. V první polovině devadesátých let vstoupil aktivně i do veřejného života; podílel se zejména na hospodářské emancipaci českého obyvatelstva, přičemž využil svých znalostí trhu a podporoval zejména vznik kovozpracujících továren. S politickým předákem budějovických Čechů JUDr. A. Zátkou inicioval 1893 založení české akciové smaltovny, pro kterou navrhl ochrannou známku s motivem lva. H. vlastní firma dodávala nové továrně plech pro výrobu smaltovaného nádobí, H. zasedal v představenstvu smaltovny, později kvůli sporům s dalším členy z vedení odstoupil. Ve spolupráci s JUDr. F. Hromadou otevřel 1908 další továrnu soustřeďující český kapitál, tzv. šroubárnu, a stal se místopředsedou jejího správního výboru.
Významným mezníkem v jeho podnikání byla stavba obchodního domu na místě staršího objektu v Sterneckově ulici (dnes U Černé věže č. 9) a navazující budovy v Plachého ulici. 1909–10 zde dal podle projektu arch. J. Šuly postavit první moderně řešený obchodní dům v Českých Budějovicích a patrně v celých jižních Čechách; byl otevřen v prosinci 1910. Ve své době průkopnická architektura byla působivá zejména díky prosklenému průčelí, jehož krajní pilíře zdobily módní secesní prvky, jednotlivá podlaží propojoval výtah, tehdy technická novinka ve městě, a objekt vytápělo ústřední topení. Paradoxně teprve 1913 po dokončení obchodního domu získal H. domovské právo v Českých Budějovicích (do té doby byl příslušníkem otcovy rodné obce Hostů). Své podnikání zamýšlel dále rozvinout, proto zakoupil areál bývalé Chottovy strojírny a slévárny na Rudolfovské třídě, kde 1910 zahájil přístavbu skladu zemědělských strojů, již 1911 však musel nemovitost opět prodat. Po první světové válce se podílel na vzniku akciové společnosti pro obchod s železem Ferra a krátce zastával funkci jejího vrchního ředitele. V období první republiky přenášel správu rodinné firmy stále více na syny Ing. Jaroslava H. (1896–1975), jehož rodina si 1931–32 postavila vlastní obytný dům ve Štítného ulici č. 11, a Leopolda (1899–1974). Závěr života strávil v Praze-Vinohradech. Pohřben byl v Českých Budějovicích – Mladém.
Podle obnoveného živnostenského oprávnění z roku 1940 se stal odpovědným zástupcem rodinného podniku syn Jaroslav. Firma Leopold Hajíček tehdy provozovala „prodej všeho druhu výrobků ze železa a kovů, strojů, nástrojů, technických potřeb a zařízení, předmětů z pálené hlíny, porcelánu, předmětů kuchyňských a zboží galanterního“. 1948 přešel železářský velkoobchod do národní správy.
Leopold strávil deset let v komunistickém vězení. 1968 se podílel na činnosti klubu K 231. Jeho syna Leopolda (1927–1999) odsoudili v politickém procesu do pracovního tábora v Jáchymově, odkud 1949 uprchl do Bavorska, kde se později stal redaktorem televizního zpravodajství. 1992 restituoval obchodní dům v Českých Budějovicích, zbudovaný jeho dědečkem. Objekt byl opraven a vrátil se mu tradiční firemní název.
L: Obchodní jubileum, in: Jihočech 5. 1. 1928, s. 2–3; Slavné stavby Českých Budějovic, 2015, D. Kovář (ed.), s. 206–209 (heslo Obchodní dům L. H., autor M. Šilhan).
P: SOA, Třeboň, sb. matrik, řkt. f. ú. Týn nad Vltavou, matrika nar. 1858–1866, kniha 13, fol. 144; SOkA, České Budějovice, fond Archiv města České Budějovice, kniha 3025, Kniha evidence obyvatel F V, s. 85; fondové oddělení 1868–1928, kart. 206, sign. 4 9/631; fond Okresní úřad České Budějovice, kniha 74, Rejstřík svobodných živností 1884–1890, č. 617; kniha 80, Rejstřík svobodných živností 1936–1942, č. 67/1940; Sbírka evidence obyvatel.
Daniel Kovář
