HÁJEK František 12.6.1920-25.1.1993: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 25.1.1993
 
| datum úmrtí = 25.1.1993
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 57- Sociolog
+
| povolání = 57- Sociolog<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Hvězdínský
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 78
== Literatura ==
+
}}
+
'''HÁJEK, František''', ''* 12. 6. 1920 Postoloprty, † 25. 1. 1993 Praha, sociolog''
 +
 
 +
Maturoval 1940 na reálném gymnáziu v Lounech. Za války pracoval v technické profesi. 1945–48 studoval filozofii a sociologii na Filozofické fakultě UK v Praze, doktorát ze sociologie obhájil u J. Krále. Od 1947 učil na středních školách, 1961–63 působil jako odborný pracovník ve Výzkumném ústavu pedagogickém, 1963–70 odborný asistent marxismu-leninismu na Matematicko-fyzikální fakultě UK. 1968 obhájil kandidátskou disertaci (CSc.), 1971 se stal zástupcem vedoucího katedry filozofie na FF UK, 1972/73 zástupce ředitele Ústavu marxismu-leninismu UK, 1973–85 zástupce vedoucího katedry filozofie FF UK, od 1974 docent, od 1980 profesor. Proděkanem FF UK pro vědecko-výchovnou činnost byl 1980–84. Do důchodu odešel 1986.
 +
 
 +
Jeho kariéra je spojena s obdobím tzv. normalizace. Ve vedení katedry filozofie zastupoval děkana fakulty V. Rába a fakticky ji řídil; hájil v mezích možnosti pracovníky postižené nižšími stranickými tresty, zastával se zájmů posluchačů. V základním kurzu sociologie, který přednášel, se opíral o tradici českého sociologického myšlení. S povinnou kritikou seznamoval studenty s učením T. G. Masaryka, E. Beneše, E. Chalupného, A. I. Bláhy a J. Krále, ale také J. Pekaře či J. Slavíka. V součinnosti s profesorem F. Zichem se snažil rozvíjet autentické pojetí sociologie jako interdisciplinárního oboru poznání. Vědecky se orientoval zejména na sociologii výchovy, jejímž průkopníkem se stal v návaznosti na příspěvky F. Kahudy a K. Gally. Po nástupu nového vedení fakulty (A. Vaněk, J. Mužík, Z. Munclinger) odešel do penze.
 +
 
 +
'''D:''' Úvod do sociologie vzdělání a vědy (s M. Nártou), 1970; Soudobé problémy americké a západoevropské školy, 1971; Historická genese. Sociologie a filosofie výchovy a vzdělání, 1973.
 +
 
 +
'''L:''' A. Vaněk, Slovník českých a slovenských sociálně politických myslitelů a sociologů, 1986, s. 46; Tomeš 1, s. 397.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:57- Sociolog]]
 
[[Kategorie:57- Sociolog]]

Aktuální verze z 13. 3. 2020, 12:58

František HÁJEK
Narození 12.6.1920
Místo narození Postoloprty
Úmrtí 25.1.1993
Místo úmrtí Praha
Povolání 57- Sociolog
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 78

HÁJEK, František, * 12. 6. 1920 Postoloprty, † 25. 1. 1993 Praha, sociolog

Maturoval 1940 na reálném gymnáziu v Lounech. Za války pracoval v technické profesi. 1945–48 studoval filozofii a sociologii na Filozofické fakultě UK v Praze, doktorát ze sociologie obhájil u J. Krále. Od 1947 učil na středních školách, 1961–63 působil jako odborný pracovník ve Výzkumném ústavu pedagogickém, 1963–70 odborný asistent marxismu-leninismu na Matematicko-fyzikální fakultě UK. 1968 obhájil kandidátskou disertaci (CSc.), 1971 se stal zástupcem vedoucího katedry filozofie na FF UK, 1972/73 zástupce ředitele Ústavu marxismu-leninismu UK, 1973–85 zástupce vedoucího katedry filozofie FF UK, od 1974 docent, od 1980 profesor. Proděkanem FF UK pro vědecko-výchovnou činnost byl 1980–84. Do důchodu odešel 1986.

Jeho kariéra je spojena s obdobím tzv. normalizace. Ve vedení katedry filozofie zastupoval děkana fakulty V. Rába a fakticky ji řídil; hájil v mezích možnosti pracovníky postižené nižšími stranickými tresty, zastával se zájmů posluchačů. V základním kurzu sociologie, který přednášel, se opíral o tradici českého sociologického myšlení. S povinnou kritikou seznamoval studenty s učením T. G. Masaryka, E. Beneše, E. Chalupného, A. I. Bláhy a J. Krále, ale také J. Pekaře či J. Slavíka. V součinnosti s profesorem F. Zichem se snažil rozvíjet autentické pojetí sociologie jako interdisciplinárního oboru poznání. Vědecky se orientoval zejména na sociologii výchovy, jejímž průkopníkem se stal v návaznosti na příspěvky F. Kahudy a K. Gally. Po nástupu nového vedení fakulty (A. Vaněk, J. Mužík, Z. Munclinger) odešel do penze.

D: Úvod do sociologie vzdělání a vědy (s M. Nártou), 1970; Soudobé problémy americké a západoevropské školy, 1971; Historická genese. Sociologie a filosofie výchovy a vzdělání, 1973.

L: A. Vaněk, Slovník českých a slovenských sociálně politických myslitelů a sociologů, 1986, s. 46; Tomeš 1, s. 397.

Martin Kučera