HÁJEK František 30.11.1886-15.3.1962: Porovnání verzí

Z Personal
(HÁJEK_František_30.11.1886-15.3.1962)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 30.11.1886
 
| datum narození = 30.11.1886
| místo narození = Čertyně-Opalice
+
| místo narození = Čertyně (u Českého Krumlova)
 
| datum úmrtí = 15.3.1962
 
| datum úmrtí = 15.3.1962
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František HÁJEK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 77
 +
}}
 +
'''HÁJEK, František''', ''* 30. 11. 1886 Čertyně (u Českého Krumlova), † 15. 3. 1962 Praha, soudní lékař, pedagog''
 +
 
 +
Narodil se v rodině řídícího učitele. Maturoval na gymnáziu v Českých Budějovicích (1906), promoval na Lékařské fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (MUDr. 1912). Již v době studií pracoval v ústavu pro soudní lékařství jako demonstrátor (1910), po promoci jako asistent (od 1912 do jmenování přednostou). Za první světové války byl vojenským lékařem na italské a balkánské frontě, po válce podnikl řadu zahraničních studijních cest. 1922 se habilitoval ze soudního lékařství, 1928 jmenován mimořádným neplaceným (od 1933 placeným) profesorem. 1932–33 zastupoval přednostu ústavu, 1934 byl jmenován přednostou ústavu pro soudní lékařství (do odchodu na odpočinek), 1937 řádným profesorem. V osudném akademickém roce 1939/40 (a znovu v květnu 1945) se stal děkanem LF, v této funkci šel 15. 11. 1939 v čele pohřebního průvodu J. Opletala. V ústavu (personálně a provozně omezovaném) působil i po uzavření vysokých škol během okupace. 1956 vyznamenán Řádem práce. Do důchodu odešel 1957.
 +
 
 +
Byl zakladatelem a průkopníkem klasického pojetí českého soudního lékařství, pro které vyvinul řadu nových forenzních metod. Jeho vědecké práce i forenzní praxe (tisíce posudků) obsáhly všechna odvětví soudního lékařství, nejvíce se ovšem zaměřil na forenzní chemii a toxikologii. Kromě vlastního oboru se zabýval také jeho dějinami a vybudoval velkou sbírku soudního lékařství.
 +
 
 +
V dubnu 1943 byl okupačními úřady přinucen zúčastnit se lékařské komise složené ze zástupců zemí satelitních nebo okupovaných nacistickým Německem při exhumaci hromadných hrobů polských důstojníků v Katyni; posudky členů komise se staly podkladem k závěrům o vině sovětských orgánů na masakru a jejich propagandistickému využití. Po krátkém věznění v roce 1945 H. publikoval svědectví podporující naopak (lživou) sovětskou verzi o německé vině.
 +
 
 +
'''D:''' Soudní lékařství v praxi (učebnice), 1925 (4. vydání 1952); Soudní lékařství (se Z. Myslivečkem), 1937; Důkazy katynské, 1946; Le problème Katyn. Acta Medicinae Legalis et Socialis (Liège) 3, 1950, č. 3–4, s. 193–206; Soudní lékařství za války, in: ČLČ 85, 1946, s. 199–205.
 +
 
 +
'''L:''' ČLČ 75, 1936, s. 1662–1663 (s bibliografií); tamtéž 85, 1946, s. 1597 až 1601, 1626–1627 (s bibliografií); tamtéž 90, 1951, s. 1475 (s bibliografií); tamtéž 96, 1957, s. 97–99; tamtéž 125, 1986, s. 1490; Praktický lékař 16, 1936, s. 523–524; tamtéž 41, 1961, s. 1045–1046; BSPLF 1, s. 207; P. Svobodný, F. H. Český profesor soudního lékařství v Katyni, in: AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 48, 2008, č. 2, s. 33–51; M. Stehlík, Katyň. Protektorátní propaganda, zákulisí a osudy českých svědků, in: Paměť a dějiny 4, 2010, č. 4, s. 5–21; Tomeš 1, s. 397; BSPLF 1, s. 207.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, i. č. 3, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III., folio 1214; fond LF UK 1883–1953, osobní spis (bibliografie).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/86231 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Petr Svobodný
 +
 
  
== Literatura ==
 
KSN V, 7; BSPLF 207;  ČBS, 182; Janko 560; Tomeš I, 397;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
  
 
[[Kategorie:1886]]
 
[[Kategorie:1886]]
[[Kategorie:Čertyně-Opalice]]
+
[[Kategorie:Čertyně]]
 
[[Kategorie:1962]]
 
[[Kategorie:1962]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 13. 3. 2020, 10:17

František HÁJEK
Narození 30.11.1886
Místo narození Čertyně (u Českého Krumlova)
Úmrtí 15.3.1962
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 77
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46748

HÁJEK, František, * 30. 11. 1886 Čertyně (u Českého Krumlova), † 15. 3. 1962 Praha, soudní lékař, pedagog

Narodil se v rodině řídícího učitele. Maturoval na gymnáziu v Českých Budějovicích (1906), promoval na Lékařské fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (MUDr. 1912). Již v době studií pracoval v ústavu pro soudní lékařství jako demonstrátor (1910), po promoci jako asistent (od 1912 do jmenování přednostou). Za první světové války byl vojenským lékařem na italské a balkánské frontě, po válce podnikl řadu zahraničních studijních cest. 1922 se habilitoval ze soudního lékařství, 1928 jmenován mimořádným neplaceným (od 1933 placeným) profesorem. 1932–33 zastupoval přednostu ústavu, 1934 byl jmenován přednostou ústavu pro soudní lékařství (do odchodu na odpočinek), 1937 řádným profesorem. V osudném akademickém roce 1939/40 (a znovu v květnu 1945) se stal děkanem LF, v této funkci šel 15. 11. 1939 v čele pohřebního průvodu J. Opletala. V ústavu (personálně a provozně omezovaném) působil i po uzavření vysokých škol během okupace. 1956 vyznamenán Řádem práce. Do důchodu odešel 1957.

Byl zakladatelem a průkopníkem klasického pojetí českého soudního lékařství, pro které vyvinul řadu nových forenzních metod. Jeho vědecké práce i forenzní praxe (tisíce posudků) obsáhly všechna odvětví soudního lékařství, nejvíce se ovšem zaměřil na forenzní chemii a toxikologii. Kromě vlastního oboru se zabýval také jeho dějinami a vybudoval velkou sbírku soudního lékařství.

V dubnu 1943 byl okupačními úřady přinucen zúčastnit se lékařské komise složené ze zástupců zemí satelitních nebo okupovaných nacistickým Německem při exhumaci hromadných hrobů polských důstojníků v Katyni; posudky členů komise se staly podkladem k závěrům o vině sovětských orgánů na masakru a jejich propagandistickému využití. Po krátkém věznění v roce 1945 H. publikoval svědectví podporující naopak (lživou) sovětskou verzi o německé vině.

D: Soudní lékařství v praxi (učebnice), 1925 (4. vydání 1952); Soudní lékařství (se Z. Myslivečkem), 1937; Důkazy katynské, 1946; Le problème Katyn. Acta Medicinae Legalis et Socialis (Liège) 3, 1950, č. 3–4, s. 193–206; Soudní lékařství za války, in: ČLČ 85, 1946, s. 199–205.

L: ČLČ 75, 1936, s. 1662–1663 (s bibliografií); tamtéž 85, 1946, s. 1597 až 1601, 1626–1627 (s bibliografií); tamtéž 90, 1951, s. 1475 (s bibliografií); tamtéž 96, 1957, s. 97–99; tamtéž 125, 1986, s. 1490; Praktický lékař 16, 1936, s. 523–524; tamtéž 41, 1961, s. 1045–1046; BSPLF 1, s. 207; P. Svobodný, F. H. Český profesor soudního lékařství v Katyni, in: AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 48, 2008, č. 2, s. 33–51; M. Stehlík, Katyň. Protektorátní propaganda, zákulisí a osudy českých svědků, in: Paměť a dějiny 4, 2010, č. 4, s. 5–21; Tomeš 1, s. 397; BSPLF 1, s. 207.

P: Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, i. č. 3, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III., folio 1214; fond LF UK 1883–1953, osobní spis (bibliografie).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Petr Svobodný