HÁJEK Jan 16.5.1745-26.8.1800: Porovnání verzí

Z Personal
(HÁJEK_Jan_16.5.1745-26.8.1800)
 
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 16.5.1745
 
| datum narození = 16.5.1745
| místo narození =  
+
| místo narození = Bakov nad Jizerou
 
| datum úmrtí = 26.8.1800
 
| datum úmrtí = 26.8.1800
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Mnichovo Hradiště
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan HÁJEK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 80
 +
}}
 +
'''HÁJEK, Jan''' ''(též HAGEK), * 16. 5. 1745 Bakov nad Jizerou, † 26. 8. 1800 Mnichovo Hradiště, sochař, řezbář''
 +
 
 +
Zakladatel prosperující sochařské dílny na Mladoboleslavsku v Podhradí (č. o. Bakov nad Jizerou). Zanechal poměrně rozsáhlé dílo, u něhož lze sledovat postupný vývoj od tvarosloví pozdního rokoka až k vyspělému klasicismu, které se dochovalo na rozlehlém území od severního okraje českého vnitrozemí až po lužický Budyšín. Jeho první doloženou prací je hlavní oltář kostela sv. Kříže v Liberci. Bohatě řezaný rám od libereckého truhláře Kristiána Breuera opatřil H. 1760 dekorem a postavami andělů; 1762 do téhož kostela dodal kazatelnu zdobenou reliéfem rozsévače a  emblémy čtyř evangelistů. S Breuerem spolupracoval i v kostele sv. Mikuláše v Mníšku (u Liberce), kam zhotovil kazatelnu a dvojici bočních portálových oltářů. Kazatelnu z roku 1762 ozdobil andílky a sochou Mojžíše, oltář Panny Marie sochami sv. Jáchyma a Anny a oltář sv. Jana Nepomuckého sochami andělů (oba 1769). 1764 vytvořil křtitelnici pro kostel Nejsvětější Trojice ve Vratislavicích nad Nisou, zdobenou na víku skupinou Kristova křtu v Jordáně. Z téže doby pochází hlavní portálový oltář se sochami sv. Petra a Pavla hřbitovní kaple sv. Anny v Jeřmanicích (u Liberce). 1769 realizoval boční oltář sv. Jana Nepomuckého, dnes součást neogotického kostela archanděla Michaela v Dolní Poustevně na Šluknovsku. Mezi 1772–76 dekoroval hlavní oltář kostela sv. Bartoloměje v Hrádku nad Nisou. Rámový oltář od truhláře Antonína Schmidta z Mimoně osadil sochami andělů, Immaculaty a sv. Petra a Pavla. 1774 datoval kamenné vázy, erb a figury pro libereckou zámeckou zahradu, které dodal na objednávku Kristiána Filipa, hraběte Clam-Gallase. 1782 realizoval křtitelnici pro kostel sv. Petra v Budyšíně. 1787 vytvořil hlavní oltář kostela sv. Jakuba ve Václavicích (u Hrádku nad Nisou). Bohatý rokokový retábl od libereckého truhláře Ignáce Breuera doplnil sochami sv. Petra a Pavla. 1788 do téhož kostela společně dodali kazatelnu s již ryze klasicistním dekorem. 1787 H. zhotovil postavy andělů, které byly osazeny na hlavním oltáři poutního kostela Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Téhož roku dokončil kazatelnu pro kostel sv. Vavřince v Chrastavě (později přestavěn a vybaven neogotickým mobiliářem). Pro radnici v Mnichově Hradišti vytvořil dvě vázy a za městem kolem 1800 vztyčil sochu sv. Vojtěcha. Jeho významným pozdním dílem je pískovcový náhrobek Františky Ehrenburgové, roz. Hildebrandové von Ottenhausen († 1790), na hřbitově při děkanském kostele sv. Jakuba v Mnichově Hradišti. Štíhlou stélu ozdobil klasicistním dekorem, dvojicí plačících andílků, párem aliančních erbů, vázou s planoucím ohněm a oválným medailonem s vyobrazením zmrtvýchvstalého Krista. Vedlejší náhrobek Vincence Valdštejna z Wartenberku († 1797) je mu však v dosavadní literatuře připisován mylně. (Podle názoru R. Prahla se jedná pravděpodobně o dílo Ignáce Michala Platzera).
 +
 
 +
'''L:''' Thieme–Becker 15, 1922, s. 485; J. V. Šimák, Soupis památek XLVI. Okres mnichovohradišťský, 1930, s. 36, 196–197, 341; K. F. Kühn, Topografie der Kunstdenkmale im Bezirk Reichenberg, Augsburg 1934, s. 30, 210; Toman 1, s. 286; O. J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, 1958, s. 268 až 269; DČVU 2/2, s. 817; R. Prahl a kol., Umění náhrobku v českých zemích let 1780–1830, 2004, s. 51–52, 91, 97, 221–222; AKL 67, s. 70–71.
 +
 
 +
Jana Tischerová
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
  
 
[[Kategorie:1745]]
 
[[Kategorie:1745]]
 +
[[Kategorie:Bakov nad Jizerou]]
 
[[Kategorie:1800]]
 
[[Kategorie:1800]]
 +
[[Kategorie:Mnichovo Hradiště]]

Aktuální verze z 16. 3. 2020, 17:44

Jan HÁJEK
Narození 16.5.1745
Místo narození Bakov nad Jizerou
Úmrtí 26.8.1800
Místo úmrtí Mnichovo Hradiště
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 80

HÁJEK, Jan (též HAGEK), * 16. 5. 1745 Bakov nad Jizerou, † 26. 8. 1800 Mnichovo Hradiště, sochař, řezbář

Zakladatel prosperující sochařské dílny na Mladoboleslavsku v Podhradí (č. o. Bakov nad Jizerou). Zanechal poměrně rozsáhlé dílo, u něhož lze sledovat postupný vývoj od tvarosloví pozdního rokoka až k vyspělému klasicismu, které se dochovalo na rozlehlém území od severního okraje českého vnitrozemí až po lužický Budyšín. Jeho první doloženou prací je hlavní oltář kostela sv. Kříže v Liberci. Bohatě řezaný rám od libereckého truhláře Kristiána Breuera opatřil H. 1760 dekorem a postavami andělů; 1762 do téhož kostela dodal kazatelnu zdobenou reliéfem rozsévače a  emblémy čtyř evangelistů. S Breuerem spolupracoval i v kostele sv. Mikuláše v Mníšku (u Liberce), kam zhotovil kazatelnu a dvojici bočních portálových oltářů. Kazatelnu z roku 1762 ozdobil andílky a sochou Mojžíše, oltář Panny Marie sochami sv. Jáchyma a Anny a oltář sv. Jana Nepomuckého sochami andělů (oba 1769). 1764 vytvořil křtitelnici pro kostel Nejsvětější Trojice ve Vratislavicích nad Nisou, zdobenou na víku skupinou Kristova křtu v Jordáně. Z téže doby pochází hlavní portálový oltář se sochami sv. Petra a Pavla hřbitovní kaple sv. Anny v Jeřmanicích (u Liberce). 1769 realizoval boční oltář sv. Jana Nepomuckého, dnes součást neogotického kostela archanděla Michaela v Dolní Poustevně na Šluknovsku. Mezi 1772–76 dekoroval hlavní oltář kostela sv. Bartoloměje v Hrádku nad Nisou. Rámový oltář od truhláře Antonína Schmidta z Mimoně osadil sochami andělů, Immaculaty a sv. Petra a Pavla. 1774 datoval kamenné vázy, erb a figury pro libereckou zámeckou zahradu, které dodal na objednávku Kristiána Filipa, hraběte Clam-Gallase. 1782 realizoval křtitelnici pro kostel sv. Petra v Budyšíně. 1787 vytvořil hlavní oltář kostela sv. Jakuba ve Václavicích (u Hrádku nad Nisou). Bohatý rokokový retábl od libereckého truhláře Ignáce Breuera doplnil sochami sv. Petra a Pavla. 1788 do téhož kostela společně dodali kazatelnu s již ryze klasicistním dekorem. 1787 H. zhotovil postavy andělů, které byly osazeny na hlavním oltáři poutního kostela Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Téhož roku dokončil kazatelnu pro kostel sv. Vavřince v Chrastavě (později přestavěn a vybaven neogotickým mobiliářem). Pro radnici v Mnichově Hradišti vytvořil dvě vázy a za městem kolem 1800 vztyčil sochu sv. Vojtěcha. Jeho významným pozdním dílem je pískovcový náhrobek Františky Ehrenburgové, roz. Hildebrandové von Ottenhausen († 1790), na hřbitově při děkanském kostele sv. Jakuba v Mnichově Hradišti. Štíhlou stélu ozdobil klasicistním dekorem, dvojicí plačících andílků, párem aliančních erbů, vázou s planoucím ohněm a oválným medailonem s vyobrazením zmrtvýchvstalého Krista. Vedlejší náhrobek Vincence Valdštejna z Wartenberku († 1797) je mu však v dosavadní literatuře připisován mylně. (Podle názoru R. Prahla se jedná pravděpodobně o dílo Ignáce Michala Platzera).

L: Thieme–Becker 15, 1922, s. 485; J. V. Šimák, Soupis památek XLVI. Okres mnichovohradišťský, 1930, s. 36, 196–197, 341; K. F. Kühn, Topografie der Kunstdenkmale im Bezirk Reichenberg, Augsburg 1934, s. 30, 210; Toman 1, s. 286; O. J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, 1958, s. 268 až 269; DČVU 2/2, s. 817; R. Prahl a kol., Umění náhrobku v českých zemích let 1780–1830, 2004, s. 51–52, 91, 97, 221–222; AKL 67, s. 70–71.

Jana Tischerová