HÁJEK Jaromír 4.4.1904-10.4.1972: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 13: Řádka 13:
  
 
Absolvoval vyšší ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu v Mělníku (1925), poté se věnoval zužitkování ovoce v továrně roudnického podnikatele F. Kraupnera v severočeských Třebenicích a později v Lobkovickém zámeckém vinařství v Mělníku. Nějaký čas působil na družstevní zahradnické škole v Praze. Během následující praxe ve Francii získal zkušenosti z ovocnického a okrasného školkařství, semenářství, zahradní architektury, květinářství a skleníkové kultury. Pracoval u známých firem (Vilmorin v Paříži, Turbot v Orléansu, Defresne fils ve Vitry, Bois v Choisy-le-Roi). Ve Francii se oženil s českou zahradnicí a stal se členem výboru Spolku československých zahradníků, který zažil v době H. působení největší rozvoj.
 
Absolvoval vyšší ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu v Mělníku (1925), poté se věnoval zužitkování ovoce v továrně roudnického podnikatele F. Kraupnera v severočeských Třebenicích a později v Lobkovickém zámeckém vinařství v Mělníku. Nějaký čas působil na družstevní zahradnické škole v Praze. Během následující praxe ve Francii získal zkušenosti z ovocnického a okrasného školkařství, semenářství, zahradní architektury, květinářství a skleníkové kultury. Pracoval u známých firem (Vilmorin v Paříži, Turbot v Orléansu, Defresne fils ve Vitry, Bois v Choisy-le-Roi). Ve Francii se oženil s českou zahradnicí a stal se členem výboru Spolku československých zahradníků, který zažil v době H. působení největší rozvoj.
 +
 
Po návratu do ČSR začal se zakládáním alpin u firmy Kiderl & Preissner v Žatci, potom vybudoval zahradnický závod v Kokořínském dole, jehož specialitou bylo pěstování orchidejí, rychlení (např. polyantek na růži svraskalou) a zavádění nových druhů rostlin (např. primule). Přispíval do zahradnické literatury. Za nacistické okupace publikoval články o primulích v časopise ''Zahradnická burza'' a vykonával příležitostné práce; devět měsíců strávil v koncentračním táboře. 1945–49 pracoval ve výkupu ovoce a zeleniny; vlastní závod již neobnovil. 1949 napsal do učebnice Josefa Vaňka Zahradnické květinářství statě o árónovitých rostlinách a orchidejích. Nakonec zakotvil jako redaktor časopisu ''Ovocnické rozhledy''. 1952 se stal vedoucím redaktorem časopisu ''Ovocnářství a zelinářství'', který vznikl sloučením ''Ovocnických rozhledů'' a ''Zahradnických listů''. Do 1964, kdy odešel do důchodu, stál v čele československého zahradnického tisku, ovlivňoval dění v zahradnictví a zasahoval do všech oborů jako organizátor, propagátor a specialista. Od padesátých let zakládal a byl členem odborných komisí při Československé akademii zemědělských věd (ČSAZV). Zasedal v názvoslovné zahradnické komisi, jeho přičiněním vznikla na KNV v Praze první krajská ovocnářská komise. Patřil k propagátorům českého zahradnictví v cizině. Udržoval přátelské styky zejména s odborníky v NDR, kde přednášel o moderních způsobech pěstování ovocných dřevin. 1958 odtud přivezl stanovy zahrádkářského družstva. Pomáhal založit v Radotíně (dnes Praha) první výrobní zahrádkářské družstvo u nás a podnítil pořádání brněnských výstav Květina v bytě. Napsal téměř tři sta odborných článků do zahradnických a zahrádkářských časopisů, zabýval se vydáváním knížek se zahradnickou a zahrádkářskou tematikou. S několika kolegy sestavil čtyři ročníky heslovitě a tabulkovitě pojaté příručky ''Záznamník zahrádkáře''. Dokázal uchránit odbornost časopisu ''Ovocnářství a zelinářství'' před politickými vlivy. Od 1961 onemocněl srdeční chorobou, na niž později zemřel. Dodnes se oceňuje jeho zásluha na rozvoji pěstování některých druhů rostlin v českých zemích.  
 
Po návratu do ČSR začal se zakládáním alpin u firmy Kiderl & Preissner v Žatci, potom vybudoval zahradnický závod v Kokořínském dole, jehož specialitou bylo pěstování orchidejí, rychlení (např. polyantek na růži svraskalou) a zavádění nových druhů rostlin (např. primule). Přispíval do zahradnické literatury. Za nacistické okupace publikoval články o primulích v časopise ''Zahradnická burza'' a vykonával příležitostné práce; devět měsíců strávil v koncentračním táboře. 1945–49 pracoval ve výkupu ovoce a zeleniny; vlastní závod již neobnovil. 1949 napsal do učebnice Josefa Vaňka Zahradnické květinářství statě o árónovitých rostlinách a orchidejích. Nakonec zakotvil jako redaktor časopisu ''Ovocnické rozhledy''. 1952 se stal vedoucím redaktorem časopisu ''Ovocnářství a zelinářství'', který vznikl sloučením ''Ovocnických rozhledů'' a ''Zahradnických listů''. Do 1964, kdy odešel do důchodu, stál v čele československého zahradnického tisku, ovlivňoval dění v zahradnictví a zasahoval do všech oborů jako organizátor, propagátor a specialista. Od padesátých let zakládal a byl členem odborných komisí při Československé akademii zemědělských věd (ČSAZV). Zasedal v názvoslovné zahradnické komisi, jeho přičiněním vznikla na KNV v Praze první krajská ovocnářská komise. Patřil k propagátorům českého zahradnictví v cizině. Udržoval přátelské styky zejména s odborníky v NDR, kde přednášel o moderních způsobech pěstování ovocných dřevin. 1958 odtud přivezl stanovy zahrádkářského družstva. Pomáhal založit v Radotíně (dnes Praha) první výrobní zahrádkářské družstvo u nás a podnítil pořádání brněnských výstav Květina v bytě. Napsal téměř tři sta odborných článků do zahradnických a zahrádkářských časopisů, zabýval se vydáváním knížek se zahradnickou a zahrádkářskou tematikou. S několika kolegy sestavil čtyři ročníky heslovitě a tabulkovitě pojaté příručky ''Záznamník zahrádkáře''. Dokázal uchránit odbornost časopisu ''Ovocnářství a zelinářství'' před politickými vlivy. Od 1961 onemocněl srdeční chorobou, na niž později zemřel. Dodnes se oceňuje jeho zásluha na rozvoji pěstování některých druhů rostlin v českých zemích.  
  

Aktuální verze z 16. 3. 2020, 17:01

Jaromír HÁJEK
Narození 4.4.1904
Místo narození Mělník?
Úmrtí 10.4.1972
Místo úmrtí Praha
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 81
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46751

HÁJEK, Jaromír, * 4. 4. 1904 Mělník ?, † 10. 4. 1972 Praha, zahradník, redaktor

Absolvoval vyšší ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu v Mělníku (1925), poté se věnoval zužitkování ovoce v továrně roudnického podnikatele F. Kraupnera v severočeských Třebenicích a později v Lobkovickém zámeckém vinařství v Mělníku. Nějaký čas působil na družstevní zahradnické škole v Praze. Během následující praxe ve Francii získal zkušenosti z ovocnického a okrasného školkařství, semenářství, zahradní architektury, květinářství a skleníkové kultury. Pracoval u známých firem (Vilmorin v Paříži, Turbot v Orléansu, Defresne fils ve Vitry, Bois v Choisy-le-Roi). Ve Francii se oženil s českou zahradnicí a stal se členem výboru Spolku československých zahradníků, který zažil v době H. působení největší rozvoj.

Po návratu do ČSR začal se zakládáním alpin u firmy Kiderl & Preissner v Žatci, potom vybudoval zahradnický závod v Kokořínském dole, jehož specialitou bylo pěstování orchidejí, rychlení (např. polyantek na růži svraskalou) a zavádění nových druhů rostlin (např. primule). Přispíval do zahradnické literatury. Za nacistické okupace publikoval články o primulích v časopise Zahradnická burza a vykonával příležitostné práce; devět měsíců strávil v koncentračním táboře. 1945–49 pracoval ve výkupu ovoce a zeleniny; vlastní závod již neobnovil. 1949 napsal do učebnice Josefa Vaňka Zahradnické květinářství statě o árónovitých rostlinách a orchidejích. Nakonec zakotvil jako redaktor časopisu Ovocnické rozhledy. 1952 se stal vedoucím redaktorem časopisu Ovocnářství a zelinářství, který vznikl sloučením Ovocnických rozhledůZahradnických listů. Do 1964, kdy odešel do důchodu, stál v čele československého zahradnického tisku, ovlivňoval dění v zahradnictví a zasahoval do všech oborů jako organizátor, propagátor a specialista. Od padesátých let zakládal a byl členem odborných komisí při Československé akademii zemědělských věd (ČSAZV). Zasedal v názvoslovné zahradnické komisi, jeho přičiněním vznikla na KNV v Praze první krajská ovocnářská komise. Patřil k propagátorům českého zahradnictví v cizině. Udržoval přátelské styky zejména s odborníky v NDR, kde přednášel o moderních způsobech pěstování ovocných dřevin. 1958 odtud přivezl stanovy zahrádkářského družstva. Pomáhal založit v Radotíně (dnes Praha) první výrobní zahrádkářské družstvo u nás a podnítil pořádání brněnských výstav Květina v bytě. Napsal téměř tři sta odborných článků do zahradnických a zahrádkářských časopisů, zabýval se vydáváním knížek se zahradnickou a zahrádkářskou tematikou. S několika kolegy sestavil čtyři ročníky heslovitě a tabulkovitě pojaté příručky Záznamník zahrádkáře. Dokázal uchránit odbornost časopisu Ovocnářství a zelinářství před politickými vlivy. Od 1961 onemocněl srdeční chorobou, na niž později zemřel. Dodnes se oceňuje jeho zásluha na rozvoji pěstování některých druhů rostlin v českých zemích.

D: výběr: Polní zelinářství, 1955 (ed. s V. Mölzerem).

L: A. Zlatkovský – V. Mölzer, Medailónek – Zahradník a redaktor J. H., in: Zahradnické listy 63, 1970, č. 4, s. 125–126; nekrolog, in: Zemědělské noviny 12. 4. 1972, s. 4; Kdy zemřeli 4, s. 64; MSB 1, s. 189; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova 1 (A – L), 1993, s. 131; Zahradnický slovník naučný 2 (Č – H), 1996, s. 408.

Vojtěch Szajkó