HÁJEK Jiří 12.2.1932-6.8.1998: Porovnání verzí

Z Personal
(HÁJEK_Jiří_12.2.1932-6.8.1998)
 
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 6.8.1998
 
| datum úmrtí = 6.8.1998
 
| místo úmrtí = Brno
 
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
+
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jiří HÁJEK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 85
 +
}}
 +
'''HÁJEK, Jiří''', ''* 12. 2. 1932 Brno, † 6. 8. 1998 Brno, literární vědec, muzejní pracovník''
 +
 
 +
Absolvoval reálné gymnázium v Antonínské ulici v Brně a na Filozofické  fakultě  MU  vystudoval  obory  čeština  –  literární  a divadelní věda (1952–57). Diplomovou práci věnoval osobnosti  Jiřího  Mahena,  jímž  se  pak  zabýval  po  celý  život.  Nastoupil  do  Muzea  města  Brna,  kde  založil  literárněhistorické  pracoviště,  které  přenesl  1961  do  Moravského  muzea  (dnes  Moravské zemské muzeum). Toto literární oddělení vedl kromě  období  1973–83,  kdy  byl  funkce  z  politických  důvodů  zbaven. V muzeu pracoval až do smrti.
 +
 
 +
Postupně  vybudoval  po  Památníku  národního  písemnictví  druhý  nejvýznamnější  literární  archiv  v  zemi.  Zaměřil  se  na  získávání pozůstalostí a dokumentů souvisejících s českou literaturou, zvláště z období dvacátých a třicátých let 20. století, interpretoval a editoval dílo několika autorů a pořádal výstavy s  literární  tematikou.  V  popředí  H.  zájmu  byl  vždy  J.  Mahen,  dále  např.  P.  Bezruč,  F.  Halas,  J.  Kainar,  K.  Kapoun,  bratři Mrštíkové, V. Nezval, V. Pazourek, Z. Pluhař, R. Těsnohlídek  a  B.  Václavek  anebo  literární  skupiny  a  hnutí,  mj.  Levá  fronta,  Devětsil  a  Literární  skupina.  Publikoval  studie,  edice,  a  to  často  ve  spolupráci  se  Štěpánem  Vlašínem  (např.  kniha ''Adresát  Jiří  Mahen'',  1964).  Spolu  1967  obdrželi  cenu  nakladatelství  BLOK  za  soubor  prací  J.  Mahena  ''Pryč  s  divadelní  idylou''  (1966).  Později  se  H.  zamýšlel  nad  možnostmi  dokumentace a prezentace literárních fondů a zveřejnil např. studie ''Vlastivědná  činnost  a  literatura'',  1986;  ''Koncepční  úvaha o úkolech a perspektivách Památníku národního písemnictví v Praze'', 1990; ''Archívy, muzea a literární věda'', 1990; ''Ke koncepci Památníku písemnictví na Moravě'', 1991; ''Knižní kultura a  muzeum'',  1993;  ''Region  a  literatura,  problémy  a  souvislosti'', 1995. Přispíval do periodik ''Rovnost'', ''Brněnský večerník'' a ''Kam v Brně za kulturou'', přednášel na vlastivědných konferencích, spoluzaložil  Společnost  J.  Mahena.  1990  předložil  a  obhájil  kandidátskou  disertaci  na  téma  ''Česká  literatura  první  třetiny XX. století na Moravě'', o stejném tématu 1992–96 přednášel na Filozofické fakultě MU. Příležitostně používal pseudonym Jiří Hek. Oženil se s psycholožkou Jiřinou H. a spolu vychovávali dceru Radku (* 1959), manželství bylo rozvedeno.
 +
 
 +
'''D:''' L. Kundera, Výběrová bibliografie tvůrčí činnosti 1985–1995, in: ČMZM, vědy  spol.  84,  1999,  210–214;  Námět  a  scénář  televizního  filmu  Krajiny  F.  Halase,  1986.  Články  a  studie:  Dvě  zapomenuté  přednášky  J.  Mahena,  in:  ČMM  76,  1957,  s.  389–395;  Mahenovy  „vedlejší“  knížky  o  divadle,  in:  Program  Státního  divadla  v  Brně  12,  1957,  č.  5–6,  s.  29–34;  Neznámá  přednáška  Jiřího  Mahena  o  Petru  Bezručovi,  in:  Slezský  sborník  55,  1957,  s. 439–442; Mahenovo donkichotství, in: Dokořán. Almanach mladé literatury 1, 1957, s. 105–110; „Mezigenerace“ Jiřího Mahena, in: Brno v minulosti a dnes 1, 1959, s. 53–64; Mahenovy projevy o problémech literatury a umění,  in:  ČMZM  47,  1962,  s.  189–200;  Poznámky  k  redaktorské  a  kulturně  organizátorské  činnosti  Bedřicha  Václavka,  in:  Václavkova  Olomouc  1962,  s.  233–242;  Románové  dílo  Zdeňka  Pluhaře,  in:  ČMZM,  vědy  spol.,  48,  1963, s. 301–312; Nově objevená korespondence Jiřího Mahena a Vítězslava Nezvala,  in:  Sborník  NM  v  Praze,  řada  C  9,  1964,  s.  109–170  (se  Š.  Vlašínem); Vzájemná korespondence Ludvíka Kuby a Jiřího Mahena, in: tamtéž, řada C 10, 1965, s. 103–148 (s týmž); Vzájemná korespondence básníků Jiřího Mahena a Františka Halase, in: tamtéž, řada C 11, 1966, s. 1–40 (s týmž); Korespondence Petra Bezruče a Miloslava Hýska z let 1926–1932, in: tamtéž, řada  C  12,  1967,  s.  179n.  (s  týmž);  Obléhání  divadla.  Vzájemná  korespondence Jaroslava Kvapila a Jiřího Mahena, in: Otázky divadla a filmu 1, 1970, s.  171–206  (s  týmž);  Ke  kořenům  tvorby  spisovatele  Rudolfa  Těsnohlídka,  in: ČMZM, vědy spol., 50, 1965, s. 315–334; Časopisy Host, Disk, Pásmo a jejich podíl na formování české umělecké avantgardy 20. let, in: Václavkova Olomouc  1966,  s.  17–24;  Z  dokumentů  a  korespondence  Literární  skupiny  [1919–1953],  in:  Sborník  Národního  muzea  v  Praze,  řada  C  12,  1967,  s. 1–62; Z  dokumentů  a  korespondence  brněnského  Devětsilu  1923–1927,  in:  Literární  archiv  2,  1967,  s.  176–215;  Stručný  přehled vývoje  literárního života v Brně,  in: Sborník  o  stavu  kulturních  zařízení  v  Brně  a  jejich  problematice a perspektivách, 1967, s. 157–168; Expoziční problémy a realizace výstavy  barokních  tisků,  in:  VVM  21,  1969,  s.  60–62;  Deset  let  literárního  oddělení Moravského muzea v Brně, in: Literární archiv 5, 1970, s. 289–291; Levá fronta v Brně a na Moravě v letech 1929–1935, in: Literární archiv 10, 1975 (1978), s. 179–276.
 +
 
 +
'''L:''' výběr: J. Skutil, Kronika. (K 50. J. H.), in: Zpravodaj Moravského muzea v Brně 1982, č. 1, s. 23–24; týž, Pozdrav PhDr. J. H., CSc., k šedesátinám, in: VVM 54, 1992, s. 112–113; L. Kundera, Za Jiřím Hekem, in: Duha 12, 1998,  č.  4,  s.  9–10;  týž,  Za  PhDr.  J.  H.,  CSc.  (12.  2.  1932  –  6.  8.  1998),  in:  ČMZM,  vědy  spol.,  84,  1999,  s.  209–210;  T.  Kubíček  a  kol.,  Literární  Morava (Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada, sv. 11), 2002, s. 251.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/202103 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Zdeněk Fišer
 +
 
  
== Literatura ==
 
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]

Aktuální verze z 16. 3. 2020, 20:26

Jiří HÁJEK
Narození 12.2.1932
Místo narození Brno
Úmrtí 6.8.1998
Místo úmrtí Brno
Povolání 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 85

HÁJEK, Jiří, * 12. 2. 1932 Brno, † 6. 8. 1998 Brno, literární vědec, muzejní pracovník

Absolvoval reálné gymnázium v Antonínské ulici v Brně a na Filozofické fakultě MU vystudoval obory čeština – literární a divadelní věda (1952–57). Diplomovou práci věnoval osobnosti Jiřího Mahena, jímž se pak zabýval po celý život. Nastoupil do Muzea města Brna, kde založil literárněhistorické pracoviště, které přenesl 1961 do Moravského muzea (dnes Moravské zemské muzeum). Toto literární oddělení vedl kromě období 1973–83, kdy byl funkce z politických důvodů zbaven. V muzeu pracoval až do smrti.

Postupně vybudoval po Památníku národního písemnictví druhý nejvýznamnější literární archiv v zemi. Zaměřil se na získávání pozůstalostí a dokumentů souvisejících s českou literaturou, zvláště z období dvacátých a třicátých let 20. století, interpretoval a editoval dílo několika autorů a pořádal výstavy s literární tematikou. V popředí H. zájmu byl vždy J. Mahen, dále např. P. Bezruč, F. Halas, J. Kainar, K. Kapoun, bratři Mrštíkové, V. Nezval, V. Pazourek, Z. Pluhař, R. Těsnohlídek a B. Václavek anebo literární skupiny a hnutí, mj. Levá fronta, Devětsil a Literární skupina. Publikoval studie, edice, a to často ve spolupráci se Štěpánem Vlašínem (např. kniha Adresát Jiří Mahen, 1964). Spolu 1967 obdrželi cenu nakladatelství BLOK za soubor prací J. Mahena Pryč s divadelní idylou (1966). Později se H. zamýšlel nad možnostmi dokumentace a prezentace literárních fondů a zveřejnil např. studie Vlastivědná činnost a literatura, 1986; Koncepční úvaha o úkolech a perspektivách Památníku národního písemnictví v Praze, 1990; Archívy, muzea a literární věda, 1990; Ke koncepci Památníku písemnictví na Moravě, 1991; Knižní kultura a muzeum, 1993; Region a literatura, problémy a souvislosti, 1995. Přispíval do periodik Rovnost, Brněnský večerník a Kam v Brně za kulturou, přednášel na vlastivědných konferencích, spoluzaložil Společnost J. Mahena. 1990 předložil a obhájil kandidátskou disertaci na téma Česká literatura první třetiny XX. století na Moravě, o stejném tématu 1992–96 přednášel na Filozofické fakultě MU. Příležitostně používal pseudonym Jiří Hek. Oženil se s psycholožkou Jiřinou H. a spolu vychovávali dceru Radku (* 1959), manželství bylo rozvedeno.

D: L. Kundera, Výběrová bibliografie tvůrčí činnosti 1985–1995, in: ČMZM, vědy spol. 84, 1999, 210–214; Námět a scénář televizního filmu Krajiny F. Halase, 1986. Články a studie: Dvě zapomenuté přednášky J. Mahena, in: ČMM 76, 1957, s. 389–395; Mahenovy „vedlejší“ knížky o divadle, in: Program Státního divadla v Brně 12, 1957, č. 5–6, s. 29–34; Neznámá přednáška Jiřího Mahena o Petru Bezručovi, in: Slezský sborník 55, 1957, s. 439–442; Mahenovo donkichotství, in: Dokořán. Almanach mladé literatury 1, 1957, s. 105–110; „Mezigenerace“ Jiřího Mahena, in: Brno v minulosti a dnes 1, 1959, s. 53–64; Mahenovy projevy o problémech literatury a umění, in: ČMZM 47, 1962, s. 189–200; Poznámky k redaktorské a kulturně organizátorské činnosti Bedřicha Václavka, in: Václavkova Olomouc 1962, s. 233–242; Románové dílo Zdeňka Pluhaře, in: ČMZM, vědy spol., 48, 1963, s. 301–312; Nově objevená korespondence Jiřího Mahena a Vítězslava Nezvala, in: Sborník NM v Praze, řada C 9, 1964, s. 109–170 (se Š. Vlašínem); Vzájemná korespondence Ludvíka Kuby a Jiřího Mahena, in: tamtéž, řada C 10, 1965, s. 103–148 (s týmž); Vzájemná korespondence básníků Jiřího Mahena a Františka Halase, in: tamtéž, řada C 11, 1966, s. 1–40 (s týmž); Korespondence Petra Bezruče a Miloslava Hýska z let 1926–1932, in: tamtéž, řada C 12, 1967, s. 179n. (s týmž); Obléhání divadla. Vzájemná korespondence Jaroslava Kvapila a Jiřího Mahena, in: Otázky divadla a filmu 1, 1970, s. 171–206 (s týmž); Ke kořenům tvorby spisovatele Rudolfa Těsnohlídka, in: ČMZM, vědy spol., 50, 1965, s. 315–334; Časopisy Host, Disk, Pásmo a jejich podíl na formování české umělecké avantgardy 20. let, in: Václavkova Olomouc 1966, s. 17–24; Z dokumentů a korespondence Literární skupiny [1919–1953], in: Sborník Národního muzea v Praze, řada C 12, 1967, s. 1–62; Z dokumentů a korespondence brněnského Devětsilu 1923–1927, in: Literární archiv 2, 1967, s. 176–215; Stručný přehled vývoje literárního života v Brně, in: Sborník o stavu kulturních zařízení v Brně a jejich problematice a perspektivách, 1967, s. 157–168; Expoziční problémy a realizace výstavy barokních tisků, in: VVM 21, 1969, s. 60–62; Deset let literárního oddělení Moravského muzea v Brně, in: Literární archiv 5, 1970, s. 289–291; Levá fronta v Brně a na Moravě v letech 1929–1935, in: Literární archiv 10, 1975 (1978), s. 179–276.

L: výběr: J. Skutil, Kronika. (K 50. J. H.), in: Zpravodaj Moravského muzea v Brně 1982, č. 1, s. 23–24; týž, Pozdrav PhDr. J. H., CSc., k šedesátinám, in: VVM 54, 1992, s. 112–113; L. Kundera, Za Jiřím Hekem, in: Duha 12, 1998, č. 4, s. 9–10; týž, Za PhDr. J. H., CSc. (12. 2. 1932 – 6. 8. 1998), in: ČMZM, vědy spol., 84, 1999, s. 209–210; T. Kubíček a kol., Literární Morava (Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada, sv. 11), 2002, s. 251.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Zdeněk Fišer